Knihu jsem přečetla rychlostí blesku... jako v?dy :-) Spolubydlící jen vytře?til oči, kdy? jednou pro?el kolem a viděl, o kolik jsem pokročila za tu chvíli, kdy ?el kolem poprvé. Proto?e od toho se prostě nedalo odtrhnout. Nějak mi ty star?í hrdinky začínají být bli??í ne? mlad?í, mám pocit, ?e v 25 mám blí? k ře?ení toho "dospěláckého" rodinného ?ivota (přesto?e děti zatím nemáme), ne? k prvním láskám v patnácti... (co? samozřejmě neznamená, ?e bych kní?ky s patnáctiletými hrdinkami přestala číst ;-) ).
Nechám si to je?tě trochu rozle?et v hlavě a napí?u mail, musím ty pocity nějak rozebrat a tady to zatím nejde, respektuju informační embargo :-).