RE: Opravdu je ?ivot tak nekomprmisní?
PRO LUCKU: Vím, o čem pí?e?. Měla jsem to taky tak, ?e byl fajn a jezdili jsme na motorce a z toho byl na mě zlej, nutil mě do věcí, který mi byli proti srsti (vyzkou?et sex ve třech, koupit si vlastní motorku a tak). Já zvolila tu motorku, udělala řidičák a ne? jsem začala s ním jezdit na své vlastní, na?el si jinou, bez motorky! bylo toho víc, toho zlýho, ale nebudu to raděj ?ířit. A ví?, já v sobě ?ivila tu představu, ?e bude první a poslední, na?těstí ne. Myslela jsem, ?e nepotkám lep?ího a ka?dej byl lep?í. Jednou se mi stalo, ?e jsme měli výročí, co jsme byli spolu (asi 7 let nebo 8 ), jeli jsme do brna do kina na večer, on chtěl jít na motokáry a já se bála, ?e to nebudu umět a nechtěla jsem, tak mě vysadil u olympie a nechal tam, já jsem v slzách přijela na Zvonařku a tam čekala na autobus, zrovna jel dálkař a nechtěl mě vzít, ?e je to na místenky, na?těstí jel je?tě jeden voják, tam, kam já a tak pak nás vzal a my jsme si povídali, vystoupili a já to měla domů je?tě 5 km a on jen kousek společné cesty, chtěl mě odvést, ale ?e má ?árlivou přítelkyni, tak jsem ?la sama. Párkrát jsem ho viděla a pozdravili jsme se a asi před rokem mě přidal na facu do přátel a pokecali jsme a on mi řek, ?e kdybych ho tehdy ukecala, a? mě zaveze a sna?ila se ho svést, ?e moh být se mnou a ne teď někde v čechách v kasárnách. Chci ti tím říct, ?e kdy? s někým člověk je, tak se nedívá kolem sebe a nevidí, to ?e o něj stojí i někdo jiný. A těch kluků bylo mnohem víc, ale neodvá?ili se projevit, kdy? jsem měla přítele. Dozvěděla jsem se to a? pak a litovala, ?e jsem si nic neu?ila a vidím to na sobě i dnes, ?la bych ve třiceti pařit na disku. Ale u? bych nezahla, mám toti? skvělého chlapa, tedy má své mouchy, ale v podstatě kraviny. Děkuji za gratulaci.