Ahoj Lenko, musíme se přiznat, že na Vašich stránkách jsem dlooouho nebyla, ale to mi nebránilo číst Vaše knížky.....mám komplet sbírku a věřím, že ji jednou bude číst i případně má dcera, já taky získala inspiraci od maminky/je mi 29let/, opravdu čtu dlouho a opakovaně Vaše knihy, ale nyní čtu poslední kniho Život na ostro a chybí mi pár stránek, ale musím se přiznat, že nemám chuť ji dočíst, je mi z toho smutno....Veru a Tibor nic? nebo možná? Matyáš se zdá být super kluk, ale já uronila slzu při sbližování i při nehodě, kterou jsem tušila....ale tohle Veronika je trubka, cháppu, že to co ji potkalo je šílené, ale neviděla to z druhé strany jeho, vždyť on ji miloval, miluje....ale chlap potřebuje ženskou aby mi v některých situacích pomohla, poradila.....a tohle je jedna z nich, musíme toho tolik vydržet.....prostě a jednoduše je mi to líto a nevím zda chci číst jak je s jiným...Za sebe se přimlouvám k pokračování, i když některé knížky by si ho zasloužilo mnohem víc....každopádně se těším na další knihu a myslím, že zítra večer bude číst maminka. Užijte teď už konec Velikonoc a hezký týden, Silvie :-)