Milá Lenko,

Když jsem odjížděla na týdenní dovolenou k moři a přemýšlela, jakou knížku si s sebou vezmu na zpříjemnění pobytu, byly pro mě Šeptačky, ačkoli jsem je četla už několikrát, jasnou volbou. Dostala jsem hroznou chuť si je znova přečíst.

Nevím, jak Vy to děláte, ale i po několikátém přečtení tyto knížky neuvěřitelně prožívám a s přibývajícím věkem bývám na konci víc a víc dojatá. Celou trilogii jsem zhltala za dva dny a cítila jsem se u toho, jako bych to četla poprvé.

Miki je moje srdcová záležitost a nechci se Vás, nebo někoho dotknout, ale ostatní kluci z Vašich knih si k němu prostě nemohou ani čuchnout. 😀 Prostě ne. Mám slabost pro napravené floutky. A Monči se vůbec nedivím, že se zamilovala. I když se tedy nepěkně spálila a dost draho zaplatila. Samozřejmě, že potom byla za holčičky šťastná. Maminka s Oskarem jsou strašně bezvadní, jak Monči pomáhají a miminko jim strašně přeju. A nebýt jich a jejich obrovské podpory, možná by Emička s Ellinkou ani nebyly..

Takže když to shrneme, za mě jsou to Vaše tři nejlepší knížky, moje svaté grály, ke kterým se mohu vracet stále dokola, neomrzí mě a vím, že když nebudu vědět, co bych si přečetla, po Šeptačkách budu moct vždy sáhnout. A za to Vám patří velký DÍK.

Mějte se krásně a užívejte léta!!