RE: Nevím, nevím - stále smí?ené pocity
Milá Vendy, koukám, ?e tvůj příspěvek rozpoutal pěknou debatu, to je fajn, jak nad tím přemý?líte. Souhlasím s holkama, kdyby nepro?la Radka tím, čím pro?la - kdyby v příběhu nebyl Erik a s ním v?echno spojené - nedozrála by. Tady jasně platí přísloví, ?e v?echno zlé je k něčemu dobré. Radka byla rozmazlená snobská holka, která sice díky Pavlovi začala koukat na svět jinak, ale samozřejmě ji to nezměnilo od základů - zvlá?? kdy? Pavel byl pryč, zatímco ona zůstala doma - ve vlivu maminky. To, proč kamarádila se Samantou - to s tím souvisí, ona prostě začala být rebelka (díky Pavlovi), akorát to pak zkou?ela ve v?em - na intru, v přátelství, atd. Prostě chtěla vybočovat, chtěla si něco dokazovat. To, ?e v případě Samanty ?lápla vedle, je druhá věc, byla moc důvěřivá a potřebovala dostat přes prsty. A s tou její nevěrou, kdyby jí nepro?la, nikdy by si neuvědomila, co v Pavlovi má, o co vlastně při?la. Jak pí?í holky, byla stra?ně mladá, v ?estnácti to (a? na pár výjimek) nemů?e vydr?et celý ?ivot, lep?í je, ?e si to odbyla dřív a v době, kdy u? je rozumná, si dá pořádný pozor, aby o Pavla a celý jejich vztah nepři?la. Je?tě k tomu, jak jsi psala, ?e to nebylo ani tak o zá?itcích, jako o Radčině citech. Ano, tenhle román nepatří mezi příběhy, kde se dva seznámí a vznikne z toho láska, tady jde o psychologický kousek a je to o tom, ?e najít lásku znamená mít ji napořád. Ona se musí při?ivovat, budovat, nejde ustrnout. Na Radce to bylo krásně vidět - dokud byla s Pavlem, byla v pohodě, pak, kdy? ode?el na vojnu (a je?tě ?árlil), jeho vliv se oslaboval a oslaboval... Byla ovlivnitelná a zvyklá na pohodlí, mít v?echno, a tak podlehla. Temné období ale pro?ije někdy ka?dý a jak psala Klubko, lep?í v ?estnácti, ne? aby jí jednou, třeba coby mladé paní, začalo vrtat v hlavě, ?e si nic neu?ila a jestli to není někde lep?í... :-)