Na sraz, nebo jak je pou?ito na stránkách (i kdy? přesně nevím, co to slůvko znamená) na ?con? jsem se tě?ila a netě?ila. Vysvětlím : vět?ina holek se do Slavonic chystala, ale třeba s kamarádkou, nebo s více? já tam ale jela sama?i kdy? nemám moc problém seznámit se s kýmkoliv novým, určité obavy jsem měla. Navíc den před srazem začaly sdělovací prostředky ?ílet a tím pobláznily i mojí mamku. Varovala mě před ?ukrutnými záplavami? a tak podobně. Je?tě ten večer mě ale Lenka ujistila e-mailem, ?e se záplavy nekonají a u? vůbec nejsou ?ukrutné?.
Po cestě, po které bylo na tachometru přítelova auta ?330 km? ujetých v ten den, jsem jako jedna z posledních ve?la do areálu slavonické ubytovny Pekoro. Bylo něco málo po 18. hodině. Marek (přítel - pro nezasvěcené) mě nabádal, ?e kdy? se mi tam nebude líbit, nebo kdy? na mě budou zlí, mám mu zavolat a on hned přijede?. Jako první jsem na lavičce potkala Raďulu a její kamarádky. Poradily mi, kam se mám jít ubytovat?V?e proběhlo v pořádku.
Pak jsem vyrazila na okouknutí situace. Ve společenské místnosti byla skupinka zhruba 20ti dívek (nebo mo?ná ?en - později jsem z hrůzou zjistila, ?e jsem jedna z nejmlad?ích ? a to se ve svých skoro 19ti letech nepova?uji za puber?ačku ? opravdu mi přijde nápis ?čtení pro dívky? na Lenčiných knihách poněkud zcestný). Zvědavě se otočily, asi je zaujal ?nový ksicht?.
Pár se mi jich představilo a já začala věřit, ?e nebudu muset Markovi volat. Zaujal mě také jeden, ne tak neznámý obličej. I kdy? Lenka vypadala jinak, ne? jak je vyobrazená na zadních stranách star?ích kní?ek, hned jsem věděla, s kým mám tu čest. Lenka mě překvapila svou pamětí, pamatovala si i detaily toho, co jsem jí kdysi třeba jen mimochodem napsala. Kromě toho si pamatovala úplně v?e o svých knihách a v?echno důle?ité o její spisovatelské dráze.
Představovala jsem si jí přesně tak, takhle by měl člověk, který pí?e o mladých a pro mladé vypadat, takový by měl být.
Kdy? jsem si potřásla s Lenkou rukou, někoho napadlo společné foto. Fotografování trvalo docela dlouho. Potom se v?ichni konečně usadili kolem stolu a čekala nás beseda Sandry. Sandra byla viditelně hoooooodně nervózní, ani ten Jelzin její nervozitu nezmírnil. Ale sna?ila se. Neustále odbíhala a přibíhala k tématům a vyprávění o svých kní?kách zakončila svou skrytou ?vy??í my?lenkou?. Prostě v?ichni proti v?em a ka?dý s ka?dým. Přiznám se, ?e Sandra na mě zapůsobila hodně zvlá?tně, neznám takového člověka, jako je ona. Je prostě svoje.
Po dceři nastoupila mamka, která jen asi 10 minut vyrovnávala z ta?ek ?v?echny? své knihy na stůl.. Slu?ných pár hromádek. Vyprávění bylo hodně zajímavé a i kdy? jsem spoustu věcí věděla z internetu, skoro jsem nedýchala, v průběhu mě napadala spousta otázek, ale kdy? na ně byl na konci Lenčiny besedy prostor, nějak se mi vypařily z hlavy. Po besedě následoval malý testík, po kterém jsem byla zdě?ená ? (jsem zvědavá, jak budu za rok maturovat z látky, která mě třeba ani nebaví, kdy? jsem nebyla schopná vybavit si věci, které mě baví a věnuji se jim déle, ne? se asi budu věnovat třeba účetní závěrce). Stydím se, ale nevzpomněla jsem si na svou oblíbenou knihu Tajná láska. Nebo spí? na to, ?e v jejím názvu je slůvko ?láska?. Na tohle i na V?ECHNO ostatní si vzpomněla třeba Dandy nebo Lentilka? vá?ně obdivuji jejich pamě?.
Pak následovala autogramiáda. Nechala jsem si podepsat jen 2 knihy (v porovnání třeba s Kamčou, která přivezla snad v?echny). Oba díly příběhu o Nele a dvojčatech. Mám k nim dost blízký vztah, a i kdy? je celé vět?inou probrečím, neustále mě fascinuje příběh ?dvou na jednu?. Ten boj o lásku, na kterou stejně mů?ou být jen dva.
V?e se potom tak nějak svévolně rozproudilo, seznámila jsem se s človíčkem, na kterého jsem se tě?ila ze v?ech nejvíc, s Hany a zjistila, jsem, ?e na ?ivo je je?tě mnohem víc fajn, ne? jen ?na skle? monitoru.
Dal?ím nápadem davu bylo: ?popojedem?. Nakonec nás Lenčin syn David dovedl na místní diskotéku a musím uznat, ?e na to, ?e byl první prázdninový den, a ?e mají Slavonice pouhých 2 700 obyvatel, to tam doopravdy ?ilo. Vydr?eli jsme tam pár hodin, při kterých jsme se dostali i na jiná témata, ne? jsou ?lanczovky?. Hlavně bych ráda vzpomenula na Káčátko, Anetku-Jasmine, Nikol, Veri, Hany, Kamču, Lenku a Alex (mimochodem, ta je rodačkou z obce vzdálené asi 5 kilometrů od mého bydli?tě) a na Davida, který se projevil, jako dobrý hostitel a správný vlastenec. Ani po odchodu se nám nechtělo jít spát, po focení na náměstí následovalo focení u ka?ny a na ka?ně (díky Hany jsem na malý okam?ik překonala strach z vody, panický strach z vody) a po něm David navrhl okru?ní procházku po jeho rodném městě. Já, Nikol, Veri, Hany a Kamča jsme souhlasily. Zpátky do ubytovny jsme se dostaly kolem půl páté a Hany s Kamčou si ?ly lehnout alespoň na chvíli, aby vůbec byly schopné absolvovat jízdu zpět do Pardubic - slu?ebním vozem. S Nikol, Veri a Davidem jsme veeeelice zá?ivnou debatou o zelenině a podobných hloupostech překonali krizi a nakonec jsme vydr?eli a? do prvního ranního zakokrhání. Nebo spí?e do chvíle, ne? nás pan správce seřval a vyhodil ze společenské místnosti. Přesunuli jsme se jinam a povídali a? do doby, kdy se kolem osmé hodiny začaly budit ostatní. Ráno s námi strávila odpočatá Aneta-Jasmine a dobře naladěné Káčátko. Po zabalení (někdy ani nevybalených) věcí jsme se jako banda ko?átek a mláďátek rozloučily s ubytovnou a přesunuli se na náměstí, které pomalu o?ívalo. Na mě osobně tam při?la dal?í krize z nevyspání?. ale taky jsem cítila vůni prázdnin - tu, která na mě dýchá třeba z Lenčiných prázdninových románů..
Zhruba v 10 hodin pro mě skončil PRVNÍ OFICIÁLNÍ LANCZ-CON. Přítel Marek pro mě přijel, cestou jsme se je?tě zastavili na hradě Land?tejně, který mě okouzlil ( a také docela probral). Stra?ně se mi tam líbilo. Vět?inu cesty do Třeboně k Markově babičce jsem pak prospala a spánek jsem doháněla je?tě dal?í den. A celou noc.
Abych to nějak shrnula - jsem hrozně ráda, ?e jsem do Slavonic na sraz jela.
Pár lidí mi sice vylo?eně nesedlo - nezdáli se mi tak sympatičtí, jako jsou v příspěvcích na stránkách (nebylo by fér, abych jmenovala). S někým jsem se ani nestihla blí? seznámit (Aka, Mi?ule, Dandy?), ale jsem hrozně ráda, ?e s několika lidmi jsem si měla co říct, doufám, ?e to bylo oboustranné (Hany, Veri, Káčátko, Jasmine, Nikol, Kamča,?). Lenka mě potě?ila na celé čáře, její man?el je velmi sympatický vtipálek, Sandra je zajímavá dívka ve svých názorech i chování a David je fajn.
Zarazila mě pouze relativně nízká účast a poměrně vysoký věk zúčastněných.
Myslím, ?e opětovné setkání by bylo za účasti ?nás leto?ních?, ale také spousty těch, kteří nemohli, nebo nechtěli přijet. U? asi ví, o co při?li?.