Pátek 30. června
Tak a je to tady. Dneska se s nimi setkám. Osobně. Chvílemi se mě chytá cestovní horečka, ale tu se sna?ím zahnat například tím, ?e si vzorně uklidím pokoj. No taky asi mo?ná proto, abych na?la ty věci, které potřebuji na cestu. :-D Ne teď vá?ně, do báglu jsem narvala kupodivu dost nepotřebných věcí, co? jsem se sna?ila napravit tím, ?e jsem polovinu z nich vyházela a dala tam ty nejcenněj?í a nejdůle?itěj?í. Jak jinak mů?u nazvat své oblíbené kní?ky své oblíbené spisovatelky?
Mrkla jsem na hodiny a zjistila, ?e je čas vyrazit. Pochopitelně kdy? se v?dy někam chystám nebo se na něco tě?ím, totálně se zkazí počasí, tudí? jsem z na?eho panelového domu vyrazila do prudkého lijáku a bě?ela na zastávku MHD. Po deseti minutách jsem se nakonec dostala na autobusové stanovi?tě, a kdy? u? pomalu přestávalo pr?et, doběhla jsem na zastávku s číslem 6, kde jsme byly domluvené s Mi?ulí. Asi po pěti minutách ke mně nakonec při?la holka, která mi z dálky jako Mi?ule nepřipadala, ale po důkladněj?ím zaostření (neměla jsem na nose brýle) jsem se usmála, nebo? to opravdu byla ona.
Představily jsme se a hned mi byla sympatická tím, ?e neustále něco povídala a já tomu byla ráda, proto?e nervozita ze v?eho ze mě opadávala jen horko tě?ko. Mi?ule mě odvedla ke svému příteli Tomísovi:D, který se ?ivil u zdej?ího obchůdku na autobusáku. Seznámili jsme se a kupodivu Tom byl pomalu ukecaněj?í jak já, přitom mi Mí?a říkala, ?e mu to trvá hodně dlouho ne? se rozpovídá. Nakonec přijel autobus, který nás měl odvézt do Prahy, kde jsme měli přespat u Toma na privátě někde v Hájích:D vlastně v Petrovicích. Tam jsme se je?tě víc rozpovídali, teda já vlastně moc ne, jak jinak, prostě mi to dýl trvá. Mí?a byla úplně skvělá, moc hezky se s ní povídá a taky naslouchá. A Tom jakbysmet, ten je zase hodně vtipný. Kecali jsme hodně dlouho a měli pu?těnou skupinu Rasmus. Vydr?elo nám to tak asi do jedný hodiny ráno, ale nejsem si přesným časem jistá, ale vím jedno a to, ?e mi tihle dva přirostli k srdci. Taky se mi hrozně líbí jaký mají mezi sebou hezký vztah, co? jim teda fakt závidím.

Sobota 1. července
Přesně v 5.20 jsem byla vzhůru, ač teda nechápu jak je to mo?ný, ale v tuhle pro mě zabijáckou hodinu jsem zírala jedním okem po pokoji a sondovala nebo spí? čekala a? za chvíli zazvoní budík a ti dva se taky probudí:D. Dneska byl ten den s velkým D. Na cestu jsme vyrazili o hodinu později. Měli jsme sraz se Summer (Hankou) na Florenci. Jen?e ani jeden z nás nevěděl jak vlastně vypadá, proto byl vyslán Tom, aby ?el okouknout situaci a dal znamení v podobě drbání se za uchem, či po?imrání se na nose, ?e podezřelou na?el:D. Jen?e kdy? tam při?el, tak nikoho podezřelého bohu?el neviděl:-D , tak jsme nakonec s Mi?ulí vyrazily za ním a mířili společně ke stanovi?ti číslo 3. Pak jsem měla najednou pocit,jako kdy? mě někdo pozoruje a nakonec jsem se tím směrem i podívala a padla mi do oka holka nakrátko ostříhaná s brýlemi, schovaná za jednou budkou a dívala se na na?i skupinku. Nejdřív jsem se rozhlédla, zda tu není je?tě někdo kdo by někoho vyhlí?el, ale to u? k nám přicházela Hanka a já se jí zeptala, jestli je Summer. A kdy? přikývla tak jsme se pochopitelně hned s ní seznámili. Prodiskutovaly jsme kolik si ka?dá bere kní?ek k podepsání a byly jsme zvědavé, jestli se někdo odvá?í sebou vzít klidně i celý sloupec kní?ek. :-D
  Po men?í diskuzi jsme se nakonec začali zajímat o ná? autobus. Přijí?děli a odjí?děli samé Student Agency, Eurolines, ale ná? autobus nikde, pak přijel jakýsi dvoupatrový neoplan, na něm? se skvěly nápisy London, Praque, Ostrava, ?..ale Jihlava tedy určitě ne. Za pět minut se mělo odjí?dět a my propadali panice, nooooo, tedy jak kdo?:D, ale kdyby se Mi?ule nepodívala do jízdního řádu, ?e skutečně ná? autobus má jet za pět minut, a já kdybych si nev?imla, ?e je to od Capital Expres, zrovinka ten co nám stojí přímo před nosem, tak bychom tam asi nedorazili:D Haha. Zeptala jsem se pána, co prodával lístky, zda jedou do Jihlavy, a kdy? mě ubezpečil, ?e ano, tak jsme se nahrnuli nahoru a radovali se, ?e jsme ten autobus nepro?vihli. Bohu?el ka?dý seděl sám, ale přitom blízko, tak?e jsme se mohli bavit. Tomís to zalomil hned co jsme vyjeli z Prahy, Mi?ule si četla moje men?í povídky, a já se bavila s Hankou. Ze začátku mi připadala taková hodně nemluvná, a říkala jsem si, jestli je mo?ný, aby byl někdo stydlivěj?í ne? jsem já sama? A světe div se je to tak, ale nakonec to bylo v?echno dobré, proto?e s Hankou se stejně jako s Mi?ulí a Tomem báječně povídá. Tak?e dal?í človíček, co má u mě v srdci místo. A já mám srdce na rozdávání?
Do Jihlavy jsme dorazili odpočatí ale poněkud znova nervózní, proto?e jsme doufali, ?e vlakové nádra?í nebude moc daleko od autobusového. Pomocí mapky, kterou Mí?a vytiskla, a pomocí mého orientačního smyslu, jsem vedla na?i skupinku, na?těstí jsme nezabloudili (haha) a ptali se jen jednoho kluka. Přesto jsme ale museli chvátat, nebo? za pět minut nám měl jet vlak, a my neměli ani jízdenky nato?, abychom měli nádra?í v dohledu. :D ?těstí, ?e měl vlak men?í čtvrthodinové zpo?dění, tak?e jsme mezitím koupili jízdenky, a také pořídili první společné foto. Přes smsky jsme se domlouvali je?tě s Nikol, která právě tímto vlakem měla přijet i s Jasmine a Káčátkem. Také prý měly co dělat, aby ten vlak stihly. Vlak nakonec přisupěl, a my 4 jsme nastoupili do vagonu. S holkama jsme se se?li a? v Kostelci, kde jsme měli přestupovat. Přiřítily se k nám a seznamovaly se. Pak jsme se sna?ili zjistit, který vlak to jede do Slavonic.    
Na to nás upozornila paní průvodčí, která se nás ptala kam jedeme. Po na?í odpovědi, ukázala na vláček, který čekal na několik spojů. Po půl hodině jsme nakonec vyrazili a navzájem se fotili?:D Po asi dvouhodinové cestě nádhernou přírodou jsme přijí?děli do Slavonic. Při vystupování jsme se je?tě seznámily s Luckou a Martinou. Vůbec jsme si nev?imli, kdy přistoupily, my jsme ani netu?ili, ?e patří k nám (haha). Tak?e nakonec v 9 členné skupince jsme se jali hledat ubytovnu jménem Pekoro. Nepříli? záhadným způsobem jsme se ocitli nakonec na náměstí, kde nás ale jakýsi čí?ník restaurace uji??oval, ?e právě na?e ubytovna je vytopená. Tím nám v?em vyrazil dech, který ale na?těstí popadla Mi?ule a zavolala Sandře, která nás pak navedla správným směrem do správné ubytovny.  Po ubytování jsme pak se?li v?ichni dolů, kde u? stála rodinka Lanczova:D včetně Pajdy. No tedy Lenka s man?elem a Davidem venku, kde?to Sandra, která z nás měla asi obavy (nedivím se, já je měla taky, ale na?těstí hned zmizely), zmizela dovnitř. Po vzájemném představování na mě opět padla nervozita v podobě mlčení:D jak jinak, ?e. Po té jsme se přesunuli (záměrně pí?i v?echna i s měkým, proto?e krom vět?iny holek tam byli také kluci  včetně man?ela a syna Lenky, tak proto to nepí?u s tvrdým, abyste si o mě nemyslely holky, ?e jsem ?patná v če?tině, co? asi ve slohovce mo?ná:D haha - no nic tak k tématu) do společenské místnosti, kde jsme seděli ve skupinkách tak, jak jsme společně cestovali.
V první chvíli mi to připadalo dost smutný, ?e si ka?dý povídá ve skupinkách, ale pak na?těstí přijí?děly nové a nové ?lanczovky?. Ka?dou chvíli jsem společně s Mi?ulí, Tomem, a Summer očekávali příjezd Aky, která se zdr?ela na cestě (mimochodem Honzovi v Praze ukradli batoh, kde měla Aneta kní?ky k podepsání, ale na?těstí ne v?echny). Nakonec dorazila i tahle partička z Prahy a Aneta v čele se k nám přiřítila a skočila do náruče!
Po představování jsme se nakonec usadili v?ichni ve společenské místnosti natrvalo, kde Lenka pronesla uvítací proslov, ve kterém nás pak vyzvala, abychom se po jedné představovaly, odkud jsme, pod jakou přezdívkou vystupujeme na stránkách, případně kolik nám je. Musím teda říct, ?e mě překvapila například Dandy, která dorazila a? z Vídně, nebo Lentilka se svým man?elem z Mnichova! To tedy smekám holky. Po té Lenka s man?elem navrhovali, ?e bychom si mohli projít Slavonice, například se podívat do onoho slavného podzemí (hůůůů), případně na vě?, a pak by se mohla uskutečnit beseda.
Celá na?e skupinka čítající asi tak 29 ? holek se pomalu přesouvala na krásné náměstí, a man?el Lenky Petr nás zavedl ke vchodu do podzemí, kde stáli dva kluci, kteří to měli na starost. Na?e obrovská skupina se rozdělila na dvě men?í, kterých se pak ujali ti kluci. Se?li jsme pár schodů a dostali se do jakési místnosti, která vypadá jako sklep, ale s tím rozdílem, ?e zde byla pokladna a k tomu také podivně vypadající úbory (viz. Atomkecky, tj. popsané v Mokré náruči léta). Na?í skupinky, kde byla Mi?ulenka, Tom, Summer, Hany, a holky promiňte mi,ale dal?í si fakt nepamatujiL, jednak proto, ?e na jména fakt nemám pamě?:D a jednak kvůli tomu hezkýmu průvodci, co měl ták náááádherně modré oči?..No nic, to jsem se tak zasnila. Tak?e ná? průvodce nás provedl různě úzkými chodbičkami,ze kterých jsem byla tak mimo, ?e ač v?ichni přede mnou i za mnou volali bacha schod, tak jsem do něj pochopitelně ?lápla a? po koleno, ale dobrý, ?lo se dál. Do prvního lochu jsem vlezla s lehce sedřenou hlavou a mírným otřesem mozku, ale stále to bylo dobrý. Ke konci prohlídky, odkud jsme v?ichni vylezli na náměstí, jsem já, Summer a Tom, nakonec dostali odvahu to v?echno podstoupit znova a to po del?í trase, ale raději a? v neděli - nějak se mi z toho otřesu motala hlava (haha). :D A krom toho nás neustále fotil man?el Lenky, aby nás obludky zvěčnil. To jsem na tay fotky tedy opravdu zvědavá :-D.
Obě na?e men?í skupinky se opět spojily v jednu, které se pak ujal David, který mimochodem byl také výborným průvodcem a hlavně bavičem. Vzal nás na vě?, ze které jsme měli nádherný výhled na celé Slavonice. Ka?dá z holek si jistě koupila nějaký ten suvenýr a tradá rychle dolů. Zde se uskutečnila men?í společná fotománie a pak se celé osazenstvo čtenářek hnalo uhasit ?ízeň či hlad v některé ze zdej?ích restaurací. 
Kolem sedmé hodiny se měla konat beseda. Je?tě předtím jsme v?ak pořídili společná fota s Lenkou a Sandrou, Davidem nebo Petrem. Poté se čekalo a? v?echny holky usednou k ji? sra?eným stolům, kde se nacházely různé dobrůtky, které přivezly holky s sebou a jednohubkami, které připravila rodinka LanczovýchJ společně s čajem či kávou, a pak to vypuklo. No tedy spí?e začalo. Jako první ?la na řadu Sandra, která ze začátku byla spí?e schovaná, najednou byla ve velmi dobré náladě (jojo alkohol odbourává trému) a házela kolem sebe samé vtípky, a tím zahájila svou besedu. Nejdříve vysvětlila jak se dostala k psaní a pak postupně představila jednotlivé knihy. Ke ka?dé z nich pověděla stručný obsah, případně své přípomínky. Docela mě překvapilo, kolik u? jich vydala.:D Musím říct, ?e její beseda byla velmi zábavná:-D, proto?e to moc hezky a vtipně odprezentovala. 
Po té při?la na řadu Lenka, která v podstatě stejně jako Sandra vysvětlila jak se dostala ke psaní. Ukázala nám svůj rukopis od Blí?enců, pak také různá vydání trilogie Blí?enců či Radky ne? jak je známe od nakladatelství Víkend. Postupně představovala dal?í romány jak za sebou  vycházely a za jakých okolností. Také zmínila i to, ?e některé knihy jsou zalo?ené na skutečných zá?itcích na?ich čtenářek. Během této besedy dorazil i poslední vá?nivý čtenář ThomasLieven, který se nakonec představil jako Radek a stačil si vyslechnout druhou půlku besedy a zúčastnit se soutě?e o kní?ku, kterou ale vyhrála Lentilka a ta pak následně losovala dal?í výherkyni obsahové soutě?e, která byla uvedená na stránkách.
Po besedě nastala ta vzácná chvíle, kdy v?echny holky (a dokonce i kluci!!!) nesly své milované kní?ky k podepsání. Jedna ze čtenářek (bohu?el nevím jméno ani přezdívku, já se fakt polep?ím) dokonce nesla celou hromadu ve sloupečku, a? jsem Lenku zalitovala, jestli ji nebude bolet ruka. Nakonec v?echno ve zdraví pře?ila a holky konečně byly hrdými majitelkami podpisů nejen Lenky, ale i Sandry.
Za celou tu dobu, kdy Lenka a Sandra předná?ely, se David chopil fo?áku a v?echno pečlivě zdokumentoval. Ke konci předná?ky nás v?ak musely opustit myslím, ?e snad Katka a Silva?? (holky fakt se omlouvám, jsem hlava děravá). Hodina pokročila a venku u? byla tma.
Při?lo na řadu loučení, někdo chtěl jít spát případně se vrhnout do víru nočního ?ivota Slavonic, co? si vzal na starost David, k němu? se přidala Veri, Nikol, ?abička-Rosnička a taky na chvíli Sluníčko Inready a pařili non-stop. Teda kromě Inready, která se pak vrátila na ubytovnu. Mezitím jsme se já, Summer, Mi?ule, Tom, Aka, Honza,  Sandra, Lenka a Petr vrátili zpět do společenský místnosti a usedli k jednomu stolu a popíjeli d?us. Po krátké chvilce nás v?ak nav?tíli ?templáři?, kteří chtěli svoji vodku spojit s na?ím d?usem. Vyprávěli nám o templářích a budili dojem, ?e o nich ví naprosto v?echno. J Nebýt Toma, mo?ná by i o tom, ?e ví ?v?echno?, byli i přesvědčení.
Asi tak v půl jedný? jsme pak já, Summer, Mi?ule a Tom vstali, rozloučili se a ?li do hajan. Povídali jsme si asi tak do půl druhý a vstávali asi tak ve čtvrt na deset.
Měli jsme je?tě v plánu zkusit del?í trasu toho podzemí a upřímně řečeno za tím průvodcem bychom snad se Summer ?ly kamkoliv a Toma tam i nechaly:D promiň mi Mí?o:D. Ná? průvodce nás vedl do mnohem u??ích chodbiček, a dokonce nás nechal abychom se plazili i po zemi, abychom se mrkli do jednoho lochu, a přitom sám zůstal a počkal na nás, a? se vrátíme. Haha, já věděla proč za náma ne?el, proto?e moc dobře tu?il, jak by vypadal. Odřené pa?e a ?pinavé oblečení je dosti nepříjemná věc!:D Nakonec jsme vylezli zdraví a hlavně celí zmo?ení opět na náměstí, tentokrát měl men?í otřes mozku Tomá?, který se občas řampl hlavou, stejně jako já minule. Po prohlídce jsme si sedli u cukrárny, kam se s náma při?el rozloučit David společně s Jasmine, Káčátkem a Nikol. Tady jsme se rozhodli vydat se po stopách Lenky Lanczové a odhalit, kde le?í to místo, kde vznikají ty ú?asné knihy a pak je?tě kam chodí do práce - tedy do knihovny. Tu jsme hledali dost dlouho, proto?e jsme se ptali lidí, o kterých jsme si mysleli, ?e jsou místní. Dokonce místní nebyli ani ti, co byli v obchodě u ka?ny. Zvlá?tní?..nicméně stopy nás dovedly a? k ?inkriminovanému? místu:D (haha) a zde jsme pózovaly (já, Summer, Aka, Mi?ule a Inready). Po úspě?ném hledání knihovny, bylo rozhodnuto, ?e najdeme i místo, kde Lenka bydlí. A tentokrát jsme se vydali hledat na vlastní pěst (tedy podle čísla popisného). A vida nakonec jsme jej na?li, a zde jsme opět fotili, tedy spí? Honza s Tomem. :D
Poté jsme se já, Summer, Inready, Mi?ule, Tom, Aka a Honza ?li naobědvat do restaurace Apetito, kde velmi dobře vaříJ mňam. No a pak u? byl čas, abychom si ?li pro věci na ubytovnu, zaplatili za pokoj, a tradá na vlak. Mi?ule a Tom tam je?tě zůstávali, proto?e odtud měli jet na chatu ke kamarádovi. Na nádra?í se s námi je?tě při?la rozloučit Lenka s man?elem a PajdouJ. Pak jsme společně se Summer, Inready, Akou a Honzou vyrazili směr Kostelec, kde nás opustila Inready a pokračovala směrem Plzeň. My jeli do Jihlavy, kde jsme se rozdělili tak, ?e já a Summer směrem do Prahy - Florenc a Aka s Honzou směrem Praha - Roztyly. V Praze jsem se rozloučila se Summer a upalovala rychle na autobus, který jel jako poslední do Ml. Boleslavi. Domů jsem dorazila něco málo po deváté, unavená z cesty, ale přesto ??astná, ?e jsem poznala tolik skvělých lidiček, a také přesto, ?e jsem si ze Slavonického podzemí přivezla parádní rýmu! 

Docela jsem se divila, jak rychle to uteklo. V?ichni se tě?ili na tento první a doufám, ?e ne poslední sraz, nejméně půl roku a pak to je během jediného dne, ba dokonce i několika hodin, pryč! Přesto musím říct, ?e jsem byla velmi spokojená jak s holkama, tak i s rodinkou Lanczových:-D. Jsou to prostě zlatíčka a moc se mi líbilo, jak si nás ka?dý krásně vzal na starostJ.  Slavonice jsou opravdu nádherné a ráda se tam vrátím i pří?tí rok.