Mám pocit, ?e poslední dobou se neumím na nic tě?it. Myslím tak jako velkolepě tě?it. ?e to tak nějak beru jako součást ?ivota, ale ?ádnou vět?í radost mi to nepřiná?í. Přitom na LanczCon před dvěma lety jsem vyrá?ela opravdu natě?ená a u?ila jsem si ho naplno. Teď kolem mě v?e ubíhá tak stra?ně rychle, ?e si to nestačím pořádně u?ít.

Po pár týdnech plánování (kdo s kým v chatce, kdo s kým v autě) při?el den D ? odjezd směr ji?ní Čechy. První radost pro mě bylo objevení ?nováčka? Veroniky kousek od mého bydli?tě ? konečně jsem měla spolucestovatelku na téměř celou tu dlouhou cestu. S Verčou jsme si káply do noty takřka okam?itě a po nalo?ení Kačenky bylo v autě veselo. I bez Tomá?e v přehrávači ;-) Plány nám trochu překazila objí?ďka ve ?dírci nad Doubr., kdy značení nebylo dokonalé (?ádné), tudí? jsem předala vedení vozu navigaci, která nás protáhla po mini cestách v okolí Havlíčkova Brodu, kterému jsme se vyhnuly. (Co? je mo?ná dobře po opravdu husté zácpě, kterou jsme tam za?ily před dvěma lety J) Tak?e na hlavní cestu jsme najely těsně před Jihlavou, kde zbývalo nalo?it poslední dvě pasa?érky ? Paty a Věrku. I přesto, ?e jsem jela vět?ím autem, ne? posledně, dělalo nám problém se do něho srovnat se v?emi zavazadly... (Co my to s sebou pořád taháme?!) I to se nakonec zdařilo a my jsme mohly vyrazit na poslední úsek cesty. Letos jsem excelovala a přesto, ?e objí?děk bylo dost, já jsem si nějáké i vytvořila navíc. Proto, ?e hůř sly?ím, soustředila jsem se na Patyno vyjmenovávání a počítání účastnic conu tak, ?e jsem přejela tu správnou odbočku, tak?e jsme se podívaly na dal?í zajímavé okolí a mini cesty J I přesto v?echno jsme nakonec zdárně dorazily k rybníku Zvůle a dokonce i do toho na?eho kempu. Po pětiminutovém stání před opu?těnou recepcí, volání na uvedené číslo a bezradného postávání kolem auta, jsme se rozhodly popojet přimo k restauraci s tím, ?e Simča a její posádka tam u? musí dávno být. Jaké bylo na?e překvapení po zji?tění, ?e jsme na místě první a místo paní recepční nás začal ubytovávat jakýsi pán s mini papírkem, kde měl rozpis (úplně ?patně) kdo kde bydlí. S tím, ?e se mu nechtělo čekat na zbytek a nechal nám klíče pro ostatní jsem se tak nějak smířila, s tím, ?e se mě začal vyptávat na to, kolik nás bude na jídlo - kolik kila masa pro nás mají rozmrazit, kolik zeleniny nakrájet a jestli náhodou nejsme vegetariánky, u? méně. Pracně jsem mu vysvětlila, ?e nejsme organizovaný zájezd s jedním vedoucím a ?e nám stačí výběr ze tří ? čtyř jídel, ?ádné hody. Poté jsem se s Kačkou jela otočit do Jindřichova Hradce ? vyzvednout Jarčuli se synáčky. Po nalodění (Oni nemů?ou sedět v autě, to je na pokutu!!!) jsem při návratu schválně přehlí?ela cedule s objí?ďkou a vyplatilo se. Silnice zavřená jen na pět metrů a dalo se to objet těsně mezi domy, tak?e při první cestě zbytečná desetikilometrová zají?ďka? Po návratu jsme se přivítaly s nově dorazív?ími a rozhodly se, ?e na zbytek počkáme v restauraci. Dorazila i Lenka s man?elem, Sandrou a oběma psy, tak?e bylo veselo dost. Nechala jsem si od personálu zavolat pana provozního, jeliko? konkrétně nám chybělo povlečení, jinde postele (ten gauč musíte roztáhnout, to nevíte??), jinde odpady? Po upozornění, ?e chatku se sociálním zařízením mělo mít víc skupinek, nám bylo sděleno, ?e na?e organizace je na nic, proto?e on to má v?e správně a po mojí námitce, ?e sama paní recepční před čtyřmi dny volala Simče s tím, ?e se jí zbláznil systém a ?e zřejmě proto nastaly tyhle problémy, mi bylo sděleno, ?e to ani náhodou, ?e na jejich straně ?ÁDNEJ problém není a nebyl? Tak?e nám nezbývalo, ne? se smířit s přidělenými místy (já si nestě?uji, VIP chatka s terasou a balkonem v patře se mi líbila), přivítat opozdilce a jít se dru?it. Stoly v restauraci jsme si sice srazily, ale podélně, tudí? bysme se museli dost překřikovat, tak?e jsme se rozhodli se po večeři přesunout do VIP chatky a dru?it se tam. Hodně mile mě překvapilo, jak dobře mezi nás zapadli kluci, neboli rodičovský (?e Jardo :-D) doprovod nových čtenářek. Vůbec nebyli odříznutí nebo separovaní jak při prvním srazu, tak?e i jejich drahé polovičky mezi nás zapadly takřka okam?itě. Jednotlivé představování nemělo chybu, i kdy? konkrétně já jsem toho moc nesly?ela, jeliko? jsem se věnovala kuřáckému osazenstvu před chatou J Zhruba kolem jedné jsem nekompromisně vyhnala tu tlupu z na?í chaty do hajan, i kdy? ke spánku jsme se dostaly později.

Ráno jsme se vzbudily kupodivu je?tě před budíkem, nejvíc bylo sly?et Adélku, která vykřikovala, ?e ji vůbec nenecháme vyspat J a dal?í kupodivu při?lo vzápětí, kdy jsme se opravdu načas nalodily(i) do aut a v koloně osmi aut (taková malá Česká svatba) jsme vyrazili do nedalekých Dačic na prohlídku zámku. Kdy? nás uviděl mladý průvodce, který vyprovázel přede?lou skupinku (4 lidi), tak nechápal, ale zvládl to s úsměvem. Přepočítat se, nakonec se rozdělit na dospělé, studentky, průvodkyně a ZTP jsme nakonec taky zvládli, nakoupili pohledy, nechali se od pana průvodce hromadně vyfotit a prohlídka mohla začít. Moje dojmy ze zámku se slily hlavně do hlá?ky pana průvodce ?Cestou potkáme je?tě hodně zrcadel? poté, kdy si Evička upravovala účes před prosklenou vitrínou se zadním zrcadlovým panelem. A nad?ená jsem byla i ze zámeckých papučí, které jsem na sobě měla úplně poprvé. Dokonce tak, ?e jsem donutila Zdenču poru?it pravidlo, ?e se v zámku nefotí a nechala se v nich zvěčnit J Poté jsme si prohlédli zámecký park, na etapy se vyfotili a nakonec mě a Barču vzala Zdenča lovit ke?ku, u čeho? jsme se zdr?ely, ale nechtěly se vzdát, tak?e jsme ostatní poslaly napřed do Slavonic a se?ly se s nimi a? na Land?tejně.

Náv?těvu restaurace Land?tejnský Dvůr popisovat nebudu, byla jsem z toho moc zklamaná, přitom tam bylo tak krásné prostředí? Ale na aroganci, drzost a neochotu u brigádnic jsem si opravdu nezvykla a nezvyknu. Sám Land?tejn mě nadchl, vylezla jsem na vě? i přes svůj strach z vý?ek. Tam následovalo focení, hlavně mého nevychytaného outfitu J Kdy? jsme se začali scházet dole a připravovat se na odjezd, volala mi Martina-Lentilka, ?e u? na nás čekají v kempu. Postupně jsme se tedy začali přemis?ovat zpět, my opět s men?ím blouděním. Lentilka pro nás měla i velikááánské překvapení ? nejmen?í a nejmlad?í účastnici srazu J Po vynosení v?ech dostupných stolů a ?idlí k ohni?ti začaly holky přiná?et i svoje ú?asné sladké i slané výtvory. Poté přijela Lenka s man?elem a hromadou dřeva na oheň. Začalo se hromadným focením, dokud bylo sluníčko ? máme první fotku vylo?eně letní, ze které opravdu dýchá atmosféra. Prázdnin, dobré nálady a smíchu. Prostě takové, ve které se nesl i leto?ní sraz. I přes zákaz jsem si vynutila sólo fotku s Lenkou. Prostě jsem musela J následovalo opět představení účastníků, tentokrát Lence, tak?e jsme se poznali opravdu dobře J poté u? začala beseda, kterou jsem sly?ela po ?esti letech a pří?tě si ji ráda poslechnu znova. Po prolistování úplně první verzí Blí?enců, kterou jsem taky musela zvěčnit na fotce, při?la soutě?. Vůbec ne tak tě?ká, jak bylo avizováno, naopak na minulém srazu to bylo tě??í. Alespoň pro mě. I letos se opisovalo, ale pančelka Sandra opravovala ji? odevzdané výtvory a tak neměla čas sledovat dění a dokonce mi na chvíli svěřila fo?áček J Pak při?la na řadu autogramiáda, předání dárků a dokonce se v pravou chvíli objevil i pan provozní, který nás zkasíroval, tak?e nám neru?il program J Vůně pečených buřtíků se vzápětí linula po celém kempu, prostě pravá letní pohoda. Skupinky vět?í i men?í se dobře bavily, VIP chatka, ve slo?ení Kačenka, Sandra, Jí?a, Verča, Adélka a moje maličkost si nechala udělat vylo?eně akční fotky J Atmosféra byla opravdu jiná u? tím, ?e jsme mohli v?ichni sedět venku pohromadě a nemuseli se separovat do chatek kvůli zimě. I kdy? jsme pomalu začali odpadávat, pořád nás venku sedělo dost. Po návrhu hry ?prase-prase, kráva-kráva? navrhla Sandra..? obměnu a to s vlastními jmény, abychom si zapamatovali nováčky J sice jsem namítala, ?e je to lehké a ?e to nebude sranda, ale pletla jsem se. Zvlá?? kdy? jsme si prohodili místa a to nás dost zmátlo J Ú?asná byla Evča, která se natáhla  na lavici a koukala do nebe. Po mé otázce, jestli spí nebo je unavená, odvětila: ?Nasávám atmosféru a koukám na hvězdy, to nikde jinde neuvidí?? J a měla pravdu, tolik hvězd pohromadě se opravdu nevidí, zvlá?? ve městě. Tak?e se sraz mohl překřtít na akci ?Nebe plné hvězd? J Pak nám je?tě Zdenda předvedl svůj notebook pro nevidomé a způsob, jakým si ?čte? Lenčiny kní?ky a neochudil nás ani o ukázky. Pak u? jsme začali tro?ku poklízet, uhasili oheň a přemístili se do chatek. Na?e VIPka si vydr?ela povídat a? do čtyř do rána J

A mám pocit, ?e ráno jsme vstávaly jako jedny z posledních, po otevření dveří jsem viděla men?í dav, včetně Lenky, man?ela a psů právě před na?í chatkou J tak?e jsme si uvařili hromadně kafíčko, někdo posnídal ?zbytky? z těch výborných dobrot, naposledy se společně vyfotili a začali jsme se loučit. Taková Jaru?ka měla před sebou přímo frontu J Kolem jedenácté jsme se tedy zvedly i my, posledníčci a v koloně čtyř aut jsme se přesunuli do Telče, kde jsme chtěli jít na poslední společný oběd. Mirka s Evčou nás opustily hned po obědě, aby stihly prohlídku zámku, my ostatní jsme se vyfotili na náměstí, koupili si zmrzlinu a pomalu se vraceli k autům. Mířili jsme společně do Jihlavy, kam jsme vezly Paty, Věrku a Mílu a Barču, která z Jihlavy pokračovala autobusem. Tam jsme se definitivně rozdělili, tak?e nastalo velké loučení.

Kačenka nám v autě trochu poklimbávala a probrala se těsně před domovem, kde jsem si je?tě odskočila, před dal?í cestou. Zřejmě taky u? tradice (U Kačenky jsem byla na záchodě u? potřetí :-D), ale letos bez kafíčka J Dal?í hodinka cesty, u? jen ve dvou, utekla a? nečekaně rychle, poslední loučení s Verčou a za půl hodiny jsem parkovala doma.

Z conu jsem měla velmi dobrý pocit, jen mi ten víkend opravdu nehorázně rychle utekl. Mám pocit, ?e jsem si nestihla s nikým popovídat, hlavně se Simčou jsem se v podstatě viděla jen při vítání a loučení J tak?e pří?tě si asi vytvořím časový harmonogram na ?pohovory? s jednotlivými učastníky a prostě ho dodr?ím. A pokud tohle byl sraz s největ?ím počtem účastníků, jak by to vypadalo, kdyby přijely i ty, které se letos neukázaly?? Jako Romana, Jasmine, Samotka, Adina, Brambora, Ami, Neonka, T-Zuzanka? a určitě jsem na někoho zapomněla? Doufám, ?e odpověď se dozvím hned za dva roky, na pří?tím conu. Proto?e i přesto, ?e jsme ka?dá jiná, někdo si rozumí víc, jiný míň, tvoříme tu na?i partu, se kterou trávit víkend je opravdu radost.

Nikolína