Kdy? jsem na stránkách Lenky Lanczové zjistila, ?e některé holky se domluvily na uspořádání srazu byla jsem ráda, hned jsem se jich začala ptát zda-li bych se mohla taky zúčastnit a přijet na srazík, vyhověly mi a já se tě?ila jak malá holka. V sobotu jsem si pospávala krásně a? do dlouhých devíti hodin a pak se chystala na sraz, mamka mě odvezla ráno do Hradce Králové na vlak a pak jsem mířila ji? směr Pardubice hlavní nádra?í. Dle povídání na Lenčiných stránkách jsem věděla ?e dorazím poslední. Tak tedy, vystoupila jsem na nádra?í a ?la do haly, tam jsem nikoho neviděla a tak jsem čekala v hale zda-li neuvidím nějakou skupinku. Ji? při příchodu na pravou stranu haly jsem si venku v?imla nějakého hloučku dívek, ale vůbec mě nenapadlo ?e by to mohli být ji? ony ?holky ze srazu?, tak jsem tedy neváhala a napsala jsem Patricii sms jestli u? jsou v Pardubicích a ta mi později odepsala ?e ji? ano, tak jsem si dodala tro?ku odvahy (moc ji teda na tohle seznamování nemám) a vyrazila ven, tam na mě holky čekaly, od Hany jsem dostala perník jako v?ichni a holky se mi začaly postupně představovat, sice sem si jejich jména hned nezapamatovala, ale postupem času je znám v?echny. Po mém příchodu jsme vyrazily směr zámek, procházely jsme Pardubicemi a některé holky se mě sna?ily zapojit do hovoru, av?ak nejsem ten typ člověka ?e hned drčí a vypustí ze sebe v?echno co má na srdci. Sna?ila jsem se být milá a usmívat se, ale ve vnitř mé osoby se to pralo, říkala jsem si, proč jsem sem vůbec jezdila, kdy? ty holky vůbec neznám? Ji? na první pohled mi do oka prostě nepadlo pár děvčat, ale co se dá dělat říkala jsem ji, u? jsem tady a pře?ít to musím. Takhle jsem se u?írala celý den, av?ak navenek jsem nedávala nic znát. Holky nejprve nakupovaly samé perníčky a pořád se fotily (první věc která se mi nelíbí L ). ?ly jsme stále směr  zámek a pořád se fotily, snad v?ude kde se dalo. Kdy? jsme dorazily na zámek tak bylo samé focení a focení a focení, jak jinak J.  Nejprve jsme si udělaly pár foteček py?ného páva a vydaly jsme se na obchůzku parčíkem kolem zámku, v jednu chvíli holky vydaly zákaz focení,  proto?e nás tlačil čas a některé si chtěly prohlédnout zámek, tak jsme se vydaly dovnitř. V prostorách zámku jsme si zakoupily vstupné (dostaly jsme i slevu ?jako studenti? J )  a vydali se do útrob zámku. Expozice jsme si procházely samy, av?ak jsme nestihly projít v?e, proto?e nás opět tlačil čas a my měly na myslím ?e druhou hodinu objednaný salonek v restauraci Severka poblí? nádra?í. Tam jsme se v?ichni tě?ily, já hlavně vidiny dobrého jídla. Konečně jsme dorazily do restaurace, po příchodu na nás asi v?ichni koukali, kdo by taky ne, kdy? v restauraci byla převaha mu?ské populace a najednou se dovnitř nahrne 12 dívek. Uvnitř v restauraci na nás ji? v salonku čekal man?el Patricie s oběma holčičkami. Po prvním objednáním a chvilkovým povídáním jsme si v?ichni objednali papáníčko dle své chuti, v tuto chvíli vznikly i některé hlá?ky. Pak nastalo ticho a nebylo sly?et vůbec nic, ka?dý papkal a mlčel, ale chvilkami to ne?lo a byly výbuchy smíchu.
Pak se stále povídalo, fotilo, jedlo a pilo. Bylo něco po čtvrté hodině a já si v duchu říkala ?e se konečně zvednu, zaplatím a odejdu. V tu chvíli se pak začali je?tě holky dohadovat, kdy chtějí jet, a tak jsme po chvilce v?ichni zaplatili a ode?li směr hlavní nádra?í v Pardubicích, kde jsme je?tě chtěly po nápadu některé z holek koupit a podepsat pohled paní Lence. Před budovou nádra?í proběhlo první loučení se Silvií a Barčou, přesunuly jsme se do haly a pak začalo dal?í loučení, kdy? jsem se rozloučila já nevím jak to bylo dál.Ale asi se rozloučili i ostatní a byl konec srazu.

Teď je?tě tro?ka mého názoru na sraz. Ji? ve vlaku jsem si říkala, hurá jedu domů a nikdo mě u? nikam nedostane. Ten den jsem přijela domů a odjela k příteli, a tak jsem neměla mo?nost dostat se večer na Lenčiny stránky abych napsala své dojmy a v?e co si myslím. Tak jsem to v?e napsala na stánky a? druhý den kdy? jsem měla čas dostat se na stránky. Po napsání svého ač negativního názoru se na mě sesypaly v?echny a i dal?í holky co chodí na Lenčiny stránky, v jednu chvíli jsem jednu holku urazila (a pak se jí omluvila), ale nebyla to taková urá?ka, která by se nedala překousnout a to mě mrzelo, proto?e nikdo z nich nedokázal pochopit prostě můj negativní názor a to ?e se mi tam nelíbilo. Jedna holka mi na stránkách poradila a? to neře?ím a přejdu to, napsala jsem ji ?e bych to ráda udělala, ale druhý den mě vytočili opět jiné příspěvky s dal?íma negativníma a o?klivými věcmi. Po tomto v?em jsem napsala dlouhý příspěvek o tom jak jsem to cítil a cítím dál. Tento příspěvek jsem poslala v?em co byli na srazu a na koho jsem měla email. Po tom v?em se mnou teď mluví jen nejvíc Silvia (a moc jí děkuji ?e je taková jaká je a pochopila mě jak se cítím) a sem tam písne i Antonie. Nebudu nikoho odsuzovat a říkat něco dal?ího, proto?e jsem napsala ji? v?e co jsem chtěla. Udělejte si názor sami, vím ?e mě zas někdo odsoudí, ale za to já nemů?u. Ka?dý z nás má svůj názor a tak nikdo neměl to právo napsat mi na můj negativní příspěvek nic hnusného (v tom prvním příspěvku jsem nikoho nenapadala).

Snad si pod tímto článkem představíte, jaký ten den byl a ten, kdo nemá povahu hned se s někým bavit, mě třeba i pochopí.

?árka ? sar.be

V Rosnicích, 12. května 2008, 22:17