Malý report z velkého srazu

Víked v ji?ních Čechách byl opravdu parádní, hlavně co se týče cestování, opravdu jsme si ho u?ily (teď to myslím tak trochu ironicky). Začalo to opravdu nevinně, s Markétou jsme v pohodě dojely do Svinova, koupily si jízdenku a čekaly na vlak. Nástupi?tě jsme taky dobře na?ly a asi tak deset minut před odjezdem za námi při?la nějaká babča, jestli bychom jí neza?ly koupit Blesk. Tak jsem shodila ze zad krosnu, nechala tam Markétu i se zavazadly a pádila splnit babce přání. Trvalo mi to pět minut, za které se Markéta dozvěděla snad v?e o její rodině Nicméně vlak za chvíli přijel a my se nalodily. Cestou do Brna, jsme se potkaly se Simonou (Tanakin) - nebýt jí, nevyznáme se v Brně na nádru a snad by nám přípoj do Jindřichova Hradce ujel. V?e dopadlo dobře, ve vlaku u? na nás čekala Mirka (Richenza), a tak jsme ve čtyřech vyrazily na čtyřhodinouvou cestu. V kupéčku s námi cestovala i taková dost ujetá rodinka se psem, kterému ten pán ukazoval zastávky a furt mu říkal, ?e si to má zapamatovat. Cesta příjemně, kromě přesezených zadků , utekla a jeliko? jsme musely jít v Jindřichově Hradci do obchodu pro potraviny na víkend, nechaly jsme si ujet úzkokolejku a rozhodly se, ?e pojedeme hned tou dal?í.

Fajn, nakoupily jsme a vracely se na nádro a jak tam tak sedíme, příjde mi smska od Lenky, ?e ?ádná úzkokolejka u? ten den nepojede a ?e hledá jiné ře?ení.  Ře?ení se na?lo v podobě autobusu jedoucího do Bla?ejova, co? je vesnička kousek od Malého Ratmírova - asi tak 2 - 3 km, který byl na?í cílovou stanicí. Na?těstí jsme se v Jindřichově Hradci potkaly s AdélkouS, která jela autem a tudí? nám vzala na?e bágly. Do Bla?ejova nás jelo 8 holek(já, kámo?ka Markéta, Tanakin, Richenza, Ami, Jasmine, Antonie, Káčátko), trochu jsme se tam porozhlídly - přece jen je to místo, kde se odehrává alespoň částečně pár románů. A pak jsme se vydaly na malou pě?í túru.  Byla to příjemná procházka, do kempu jsme do?ly podle Lenkou vlastnoručně vyrobeného plánku. Ubytovaly jsme se v dost dobře zařízených chatkách, sluply nějaké ty zásoby z domova, postupně jsme se seznamovaly s ostatními čtenářkami a čas utíkal. Něco málo po osmé hodině přijela Lenka s man?elem a se Sandrou, nastalo velké vítání a seznamování, po kterém jsme se přesunuli do restaurace v kempu. Za neustálého povídání a výbuchů smíchu čas letěl jak spla?ený kůň. V?ichni jsme byli po cestě unaveni, a tak 
jsme postupně odpadávali do hajan.

Druhý den jsme vyrazili na výlet - já s Markétou jsme jely úzkokolejkou směr Kaproun, kde je památník Járy Cimrmana, vět?ina holek vyrazila s Lenkou a jejím man?elem do Jindřichova Hradce na zámek, některé jely autem taky na zámek v Jindřichově Hradci a pak je?tě na Červenou Lhotu. Odpoledne, kdy dorazil i zbytek čtenářek, měla Lenka besedu, při ní? jsme si prohlídly prvotiny Blí?enců, ze kterých postupným přepracováváním vze?la známá a oblíbená trilogie. Po besedě byla autogramiáda, kde se kromě podepisování kní?ek předávaly i dárečky Lence. Pak měla velice zajímavou besedu Sandra, která má "na kontě" u? devět kní?ek. Po besedách nám Lenka dala malé dárečky v podobě keramických zvířátek jako památku na sraz a pak jsme opékali buřtíky, dokonce i na Pajdu, Lenčina psa, se dostalo - holky ho podarovaly buřtíkem, který si pečlivě hlídal  Pak jsme se přesunuli do restaurace, kde nás Lenka překvapila svou docela tě?kou soutě?í, u které jsme museli v?ichni dost přemý?let. Sandřina soutě? pak byla o poznání lehčí.

Zábava pokračovala zhruba do půlnoci, kdy se Lenka s ka?dým zlá?? při?la rozloučit a my se kámo?kou přesunuly do na?í chatky, kde jsme si asi tak to dvou do rána povídaly s holkama (LucánekL, Alice), které s námi bydlely.

 
V neděli ráno se nám vůbec nechtělo vstávat, ale co se dalo dělat, musely jsme stihnout úzkokolejku. A proto?e jsme v Jindřichově Hradci měly 3 hodiny čas, nechaly jsme bágly v úschovně zavazadel na nádra?í a hurá zdolat nějakou tu trasu na zámek. Koupily jsme si i nějaké suvenýry, já samozřejmě pohlednice, bez kterých by cestování nebylo ono a po prohlídce, kde nás prováděla průvodkyně, která měla místy opravdu divné přeblebty (byla to ta samá průvodkyně, která provázela holky v sobotu), jsme se vydaly zpět na nádra?í. Zhruba ve čtvr? na dvě nám jel rychlík směr Brno, který na?těstí neměl ?ádné zpo?dění a nás ani ve snu nenapadlo, ?e komplikace teprve příjdou. V Brně jsme se dozvěděly, ?e rychlík směr Ostrava-Svinov má výluku a a? do Kojetína jsme cestovaly autobusy. Na?těstí zdr?ení nebylo velké, vlak měl zpo?dění "pouhých" 15 minut a tak jsme o půl osmé, opět úplně přesezené, vystoupily v Ostravě, kde na nás čekal můj přítel a jeli jsme domů.

Sraz byl naprosto skvělý, u?ila jsem si ho do poslední minutky, rozhodně je na co vzpomínat, jsem moc ráda, ?e jsem se ho mohla zúčastnit a u? se tě?ím na dal?í.

Lucka (Luciferie)