Středa, 11.6.2008

Ve středu ráno jsem v posteli přemý?lela, co kdy udělám a zjistila jsem, ?e vlastně nestíhám. Důle?itá poznámka ? měla jsem odpolední. Tím hůř. Ráno jsem si vypůjčila krosnu a pomalu sná?ela věci, co potáhnu s sebou? Mezitím jsem na zkou?ku upekla bábovku, proto?e jsem ji nikdy nedělala, tak abych nedovezla jakousi hroudu. K mé radosti se povedla :) Čas pokročil a já musela do práce, kde jsem ve chvíli určené pro večeři sepisovala seznam věcí?

Čtvrtek, 12.6.2008

Chtěla jsem být dřív doma, tak?e jsem byla nucena jít do práce na 12 hodinu. Přiznám se ? díky nestíhačce s balením dárků a spol., jsem vyu?ila nabídku mé mamči ? upeče za mne onu bábovku. Vím, tro?ku podvod, ale berme v potaz to, ?e jsem den předtím dělala onu zku?ební a byla fajn, tak?e ta, co bych dělala s sebou, by se zákonitě nepovedla :) Po té, co jsem po 20 hodině dorazila domů, nastala lítačka ? balit. Zajímavý jev ? ač jsem se, co se oblečení týče, velice krotila, stejně jsem krosnu měla narvanou. Zajímalo by mě, čím to? Leč kam s bábovkou a jídlem? Spe?l igelitka to jistila :)

Pátek, 13.6.2008

A bylo to tady, pátek třináctého. Třináctého jsem se narodila, tak co by se mohlo stát ?patného? Sbalila jsem posledních pár maličkostí a s Dů?ou jsme vyrazili na vlak do Hlinska. Je?tě zastavení v Proseči pro buřtík, chléb a náplasti ? a hurá, u? zastavujeme v Hlinsku. Nervozita a nervy, jak jsem si původně myslela? Kdepak ále ? ?obyčejné? tě?ení! Po chvíli dorazila Anet, následovalo srdečné vítání. Je?tě aby ne, po takové době :-)
Nevím, co Anet tak rozesmálo na slovech ?skupinová pro dva?, ale budi? :-) Vlezly jsme si do vlaku a povídaly a smály se a povídaly a smály se? a zapisovaly. Chudák Jarčulka z toho podle SMS byla pěkně nervózní. Ale proč, Anet nekou?e ;-) Po přestupu v Havlíčkově Brodě jsme si to razily směr Jihlava. Podle Anet, která nakoukla do rozpisu příjezdů a odjezdů, jsme měly být v Jihlavě o půl druhé. Leč? to bylo samé hihihi a hahaha? a najednou tu byl průvodčí a se slovy ?tak, dámy, konečná?, nás jaksi vypakoval z vlaku na peron bez jakékoli cedule, pomalu taková výspa to byla? Hrozily jsme se ? tak, a je to tady ? KDE TO, KRUCI, JSME? a společně nadávaly na naprosto nespolehlivý IDOS, jen? nám tento spoj na?el? kdy? v tom, kde se vzala, tu se vzala, modrá cedule s bílým nápisem Jihlava. Jsme tady! První překá?ka překonána, ale to jsem netu?ila, ?e je?tě dvě mě čekají?
Rozhodly jsme se jít si sednout do blízkého parku a tu před námi zastavuje MHD a já zahlédnu v davu Jarčulku a vedle ní Paty s holčičkami. Nastává přivítání a já, proto?e se skláním nad kočárkem, kde se po chvíli Nelinka rozpláče (ani se jí nedivím, při pohledu na mě!!), si uvědomím přítomnost dal?ího člověka a? ve chvíli, kdy se s ní vítá i Anet ? dal?í ?lanczovka? Romana! Periferním viděním jsem si myslela, ?e je to člověk ?z davu?, který se vyhrnul z MHDéčka, proto?e mě ani ve snu nenapadlo, ?e by tu mohla být. Ohromně sympatická holčina!
V hale čekáme na příjezd vlaků, kdy? v tom mi pípne SMS s textem od kolegyně z práce, kde ?e jsem, ?e je po mne sháňka. Ač nerada, vytáčím její číslo (to víte, tarif určený pro SMS má holt drahé volání?) ? a dozvídám se, ?e mě sháněla mistrová. Vysvětlila jsem jí, ?e jsem ?par?ákovi? Va?kovi u? dávno hlásila na tento den dovolenou? Prý to jde říct mistrové. Pře?el mě humor. U? jsem se viděla ve vlaku domů a s prů?vihem na krku. Po pár minutách nevydr?ím a číslo vytáčím znovu. Bylo mi sděleno, ?e je v?echno v pořádku, ?e to Va?ek ?jen? jaksi zapomněl mistrové říct, přitom jsem to měla jak dlouho nahlá?ené.
Po chvíli nám přijí?dí vlak, do kterého se vecpeme a mě, kdy? se sna?ím se svou krosnou vejít do dveří ve vlaku, padá z krosny PET lahev a způsobí hlomoz a já dostávám výbuch smíchu ? a je na Jarčulce, aby mi tu lahev zvedla, proto?e já toho jaksi nejsem schopná :-)
Rozjí?díme se a nás míjí jakýsi chlap, jen? voní zrovna? nehezky. Po chvíli přistupuje k Anet s prosbou o něco k jídlu. Nenechává se odbýt a u?u? čekám, kdy sáhne Anet do pootevřené ta?ky, leč na?těstí nakonec odtáhne ? na sedadla za nás. Po chvíli máme tu čest sly?et jeho povídání, ?e je nedoléčený alkoholik a kdesi si ho pletli s bláznem. A aby toho nebylo málo, přichází znovu ? s ?ádostí o kostičku čokolády. Kdy? od nás opět nic nedostane (a my, celé vyhladovělé, kvůli němu ani housku vytáhnout nemů?eme), odchází s kecama, ?e bychom ho snad nechaly umřít. Netrvá dlouho a já mám skoro infarkt, kdy? nade mnou promluví a já mohu cítit jeho nechutný dech ? normálně se ho leknu, z čeho? on usoudí, ?e musím být asi bohatá, kdy? se lekám; a mů?eme ocenit jeho dobrotivost, proto?e nám nabízí, a? si cvakneme z jeho fla?ky.
A hurá ? mů?eme vystupovat, jsme toti? v Jindřichově Hradci. Hledáme úzkokolejku. Chlápek, jen? u jednoho takového vláčku stojí, nás pěkně úsečně odbývá a tvrdí, ?e u? nic nejede? po nahlédnutí do jízdního řádu to tak opravdu vypadá. Vyhledáváme informace, kde Jarčulka v?echno vyjednává, tak?e nám ochotná paní sdělí, ?e nám jediný spoj jede o půl páté a ?jen do Bla?ejova?, pak musíme pě?ky. Jarčulka s někým mluví do telefonu a kdy? skončí, s Anet máme obavu ? to tak brečí, nebo se směje? :D Vydaly jsme se do restaurace, kam jsem ve?la jak bezďák ? s orvanou igelitkou v rukou (no jo, byla tě?ká, tak ucha nevydr?ela). Následovalo objednání rajské polévky a zá?itek na WC, kde bylo na čidlo snad v?echno včetně mýdla, kdy vám do rukou káply (nanejvý?!!) dvě kapičky. No jo, vtipné to bylo i na WC ? kdy? jste zaujaly ?postoj ly?aře? (podle peti.78), splachovalo to pořád, leč pak ? ani ?uk, ale v?e se vyře?ilo :) a my po chvíli mohly vyrazit zpět ? na autobusové nádra?í, kam po chvíli přichází ?árka (Ami), Luciferie, Markéta, Tanakin a Richenza? mů?eme vyrazit na Bla?ejov :-) V autobuse máme s Anet chu? přetrhnout malého klučinu, proto?e cosi stále vykřikuje a nám se chce tak spát?
Autobus zastaví a my se vyvalíme na náves v Bla?ejově? a byly (aspoň část nás) jsme celé vyplesklé ? ano, tamhle je hospoda ?Ve dvoře? (přesněji ?Na návsi)? jééé! No nekecej. Opravdu chyběl jen ten Miki a Monika. Po pokochání se Bla?ejovem jsme vy?ly směrem na Malý Ratmírov. Nevím, jak ostatní, ale já byla hotová, a? se mi nohy motaly ? krosna tě?ká, dodělanou igelitku v ruce. Těsně před cílem nás míjí neznámé auto, kdy nám jeho řidička, sympatická Adélka (BTW ? ?koda, ?e jsme neměly mo?nost poznat Tě blí?), nabídne odvoz krosen. Ta nádhera ? volná ramena. Mám chu? létat.
Po příchodu do kempu vyhledáváme ?recepční?, která nám nevyhoví, i kdy? to slibuje a Jarčulka ji o to několikrát po?ádá, a nenastěhuje Patynku vedle nás. Nemů?eme se nějak domluvit a asi ji dorazím já, která si celou dobu myslím, ?e se Jarčulka jmenuje opravdu Robinsonová, a nahlas se podivím ?Ty jsi Řeháková?? ? no a paní ?recepční? jen poznamená, ?e to bude je?tě veselé. Nakonec my, ?eny :D, vyfasujeme povlečení, a jdeme se ubytovat. U? po chvíli tam máme bordel a Anet nejspí? trpí :D
Po chvíli dorazí Veri, Pe?a, Míka a Aka a my se jdeme opět přivítat :) Poté dorazí i Paty, Kukačka a Romča a my se přestěhujeme k nim na verandu, abychom čekaly na příjezd Lenky. Při ka?dém zaslechnutí motoru mě píchne v oblasti ?aludku? mírná nervozita je tady. A u? je tu vítání :-), první focení a hurá do restaurace. Tam je je?tě jiná společnost, ale to nám přece nevadí :-) Jen kdyby tam nebyla taková zima? tak?e není divu, ?e při míjení topení mám chu? ho vypojit a odnést s sebou do chatky. Paní servírka, která nám na rozdíl od druhé paní, říká holčičky (a proč jako??), mě zklame, jeliko? stroj na latté je prý rozbitý, ale mů?e mi udělat naprosto ú?asné presso. Sice nevím, co na záhy přineseném pressu bylo tak ú?asného ? normální presso ? ale budi?, iluze jí brát nebudu. Zábava se rozjela a já nevím, jakou stranu sledovat dřív ? tu napravo se San, nebo nalevo s Lenkou? Stejně nesly?ím nic moc, alébr? jsem tak nějak uprostřed. Na?těstí máme mo?nost s Anet se ?oupnout o pár ?idliček blí? k Lence, tak?e sly?ím třeba i to, jak Lenčin Petr říká, ?e ve Dvoře v ZOO je to na Safari samá koza :D Po chvíli máme mo?nost se seznámit s dal?ími členy ? s Luckou a přítelem. Celou dobu se s Anet rozhoupáváme, zda si topinky dát nebo ne, a? se rozhoupeme a objednáme, aby nám po chvíli při?la servírka říct, ?e u? nejsou vajíčka?
Nevím, kolik je, kdy? se odebereme spát a my mů?eme ocenit dobrosrdečnost na?í Jarčulky, která se sice rozhodla protáhnout povídání s holkami, ale při?la za námi, aby s námi pobyla v chatce, ne? se osprchujeme ? po mém vyprávění, kterak jsem chvíli předtím, kdy? jsem si nesla do chatky pití, sly?ela jakési lupnutí v chatce, tak?e jsem lahve hodila na terasu a zmizela, jsme se necítily dobře ani já ani Anet. Tak?e jsme byly opravdu rády, ?e tam Jarčulka byla a čekala, nače? ode?la za zábavou. Anet si spokojeně pochrupávala a já zírala do tmy tmoucí se zmrzlým nosem, a? jsem někdy k ránu na nějakou tu hodinku usnula.

Sobota, 14.6.2008

Je něco málo po osmé, kdy? jedna z nás pohledem z okna zjistí, ?e přijela Lenka. Zhrozila jsem se toho, ?e uvidí ten bordel. Rychle jsme aspoň nafrkaly nádobí do kuchyňky ve snaze o to, aby byl vidět alespoň kousek stolu? Lenka s Petrem a Pajdou nám při?li říct odjezdy vlaků ? a Lenka nakoukla do kuchyňky, aby viděla, jak to v chatce vypadá ? tak?e na?e snaha naházet nádobí do kuchyňky byla marná :D
Po snídani a spol. jsme se společně s ostatními a hlavně s paní Lenkou a Petrem vydali směr Jindřichův Hradec. Po chvilce chůze zji??ujeme, ?e nám chybí Jarčulka a já ostatní ujistím, ?e ji vidím vepředu v jakési skupince. Leč po chvíli někomu dojde, ?e to není ona (no jo, holt jsem neměla s sebou brýle, no :D) ? a my jí vidíme v dálce za námi a u? nám za chvíli předvede, jak vypadá běh ?Miče Bjůkenena? v akci v podání Cameron Diaz :DDD
Poznáváme krásy Jindřichova Hradce, máme mo?nost zahlédnout ?kolu, kam Lenka chodila? a obdivuji Lenčinu a Petrovu trpělivost ? jééé, a já se podívám je?tě sem, jůůů, a my je?tě sem?
Docházíme na zámek, kterým nás provází mladinká slečna studentka. Hned na prvních schodech se ?tulím, proto?e mě rozesmívá Romča svým smíchem :D Později mě dostávají slova slečny průvodkyně, to kdy? nás upozorňuje na kresbu na stropě, kde sedí ?ena s kočkou u ruky a se psem u nohy ? a nikdo toho psa jaksi nevidí, proto?e tam prostě není? nebo také tím, kdy si plete století, tak?e z 16.tého je najednou devatenácté, abychom zjistili, ?e ona váza je vlastně z osmnáctého? Holt, stane se. Na nádvoří si obstaráme mega bramborák a nakoupíme maličkosti :-) Vracíme se zpět k úzkokolejce, kde se k nám připojí Lucánek s Alicí, a kterou se dopravíme zpátky do Ratmírova a s Lenkou a Petrem se domlouváme na hodině besedy.
Stihneme se seznámit se Zdendou, Mí?ou, Cullikem a opět se přivítat s Dandy, a také na?i dal?í spolubydlící Kalamitou, a posléze akorát sednout, uvařit kafčo a čaj a je čas připravit stoly s dobrotami, které se stejně nesnědly, dokonce se některé nestihly ani načnout. Co mi dělá starosti je Jarčulka, najednou nečekaně vá?ná a nesvá. Záhadná.
Mezi nás při?la i Vendík se sestrou a maminkou.
Začíná Lenčina beseda. Jsem uchvácená jak z toho, ?e mů?u sedět přímo naproti Lence, tak z toho, co v?echno dokázala. Prohlédnutí a ?osahání? prvních Blí?enců je unikátem! Celá beseda je super! A následné prozrazení názvu a obalu nové kní?ky je tře?ničkou na dortu! Následuje autogramiáda, na kterou se stojí-sedí celá fronta :-) a předávání dárečků. S Anet (ne)nápadně ochutnáváme jednohubky a dobroty? Následuje Sandřina beseda, která je nejen zajímavá, ale i vtipná ? to kdy? do toho mírně zasahují Lenka s Petrem a Pajdík svým kňučením :-) Ze San přímo sálá to, ?e je to prostě osobnost! Společné opékání buřtíků ? to mi při?lo jako takové krásně rodinné. Prostě ú?asné!
Následně jsme se přemístili ? teď u? i s Lentilkou a Mikym ? do restaurace, kde zábava pokračuje. Oří?kem ? řekla bych pro v?echny ? byla Lenčina soutě?. S Anet a Romčou jsme tak nějak dumaly společně, tak?e z toho vze?lo to, ?e jsme my tři měly nejvíc bodů (San jsme byly nazvané darebáky) ? a vylosována byla Anet. V Sandřině soutě?i vyhrála ?árka Ami :-) Okolo 23 hodiny se s námi začala Lenka loučit. Bylo mi z toho tak nějak smutno, i kdy? jsem se usmívala. Jen se nerozbrečet! Poslední společné focení, poslední pozdravení, poslední zamávání? a my to taky balíme, za bedlivého pohledu servírek se loučíme s Dandy, Zdendou, Mí?ou, Lentilkou a Mikym a odebíráme se do chatky, abychom po chvíli vyrazily do chatky k Veri ? zábava pokračuje, leč Jarčulka a já to po chvíli únavou balíme; Anet dorazí tu?ím o půl čtvrté, taková ukecaná a vysmátá a je?tě po probuzení jí to kecá a směje se :D
Musíme balit? a jdeme se rozloučit s Ami, Kukačkou, Nelly a Romčou. Jen?e ? nikdo neví, jak do toho, proto?e se nikomu loučit nechce? a tak jen stojíme a rozpačitě po sobě koukáme? a? je najednou plno hodin a my musíme vyrazit na vlak. Následují objetí, slzy a celkové dojetí.
Jarčulka za sebou táhne kufr (lodní?) a u? vystupujeme v J.Hradci, kde společně s Anet, Jarčulkou, Míkou, Akou, Veri a Pe?ou čekáme na vlak a bavíme se. Jen?e je tu zase čas loučení a my s Anet pádíme na vlak? a usedáme do kupéčka společně s Alicí a Lucánkem, kde se se smíchem bavíme o ?nářečí? ve východních Čechách a v Brně (viz. moucha=mucha? jako Alfons??).
A je tu konec, loučíme se i s Anet.

Jsem plná dojmů, dárečků (já se tak stydím!!!) a myslím, ?e asi budu muset začít sbírat symboliku spojenou s mým jménem (a? u? rybky nebo kačenky) :-)

Byl to naprosto kouzelný prodlou?ený víkend. Při?lo mi, jako ?e vás v?echny znám stra?livě dlouho! Prostě opravdu taková druhá rodina!!!

Já vám nevím, ale znáte vět?í osobnost Čech, ne? je Lenka??

Tak zase někdy?
Va?e K.