Chodím na stránky ji? nějaký ten pátek, mo?ná u? si to ani spousta lidí nebude pamatovat, tu?ím, ?e jsem se zde poprvé ?setkala? s Akou (která se mě hned ujala ? tenkrát nás tu bylo jako ?afránu), Nikolínkou, Kačkou a Jasminkou?První srazík v roce 2006 byl sice i v mém plánu, ale bohu?el z něj tenkrát se?lo...a já to později vnímala jako osudovou chybu. Asi bych dnes ji? dva roky měla spoustu skvělých kamarádek.
Proto?e mi spousta lidí gratulovala k nově nabytému titulu (grrrr :) ), tak asi vět?ina lidiček tu?í, ?e do posledních dnů před srazem byly mé my?lenky naprosto někde jinde. V úterý v?ak ze mě ohromný balvan, jménem státnice, konečně spadl a já mohla na poslední chvíli ře?it, co s sebou a co ne. Tro?ku chaos, tro?ku obav, ale přece jen velké tě?ení na to, ?e poznám ty, se kterými si méně nebo více alespoň pí?u.

Pátek třináctého

Ve čtvrtek poslední přípravy, v pátek brzké vstávání a ?upajdění na autobus se dvěma batohy a igelitkou! s nějakou tou dobrotkou v ruce. Den mi začal vcelku legračně, kdy? jsem řidiče seznámila se svým po?adavkem: ?Jednou do Jihlavy a mamka mi jen pomů?e s věcmi.? Řidič na mě tak trochu nechápavě koukal, co? potvrdil slovy: ?Do Jihlavy?? Zmateně jsem na něj koukala: ?No, ano.? ?A co jste to říkala potom?? ?No, ?e mi mamka pomů?e s věcma do autobusu.? Na to odpověděl, ?e ahááááá a za?ádal o příslu?nou částku, kdy jsem si opět neuvědomila, ?e si občas nekoukám do pusy: ?Jenom 130 korun?? ?No, jestli chcete, tak já vám to dám klidně za dvě sta.? :-D A já si myslela, ?e za cestu uvalím nejméně čtyři stovky?No jo, bě?ně preferuju vláčky.
Mamka mi skutečně pomohla dopravit ten velký a tě?ký batoh do autobusu a za chvilku u? se vyrazilo. Ihned jsem informovala Patynku, ?e se řítím za ní do Jihlavy. Vyměnily jsme si záchytné body, jak tak asi budeme vypadat, respektive co mám na sobě a jaký bude mít Paty kočárek. Cesta byla celkem fajn, a? na zá?itek s nádra?ními WC ve Svitavách, kdy jsem se bála, ?e mě paní záchodová u? nikam nepustí, poté, co za námi na záchodcích zamkla dveře, ?e mě tam okradou a pak zabijí. :-D K tomu v?ak na?těstí nedo?lo?Nicméně jsem si skutečně na chvíli připadala jako v nějakém ?patném filmu.
Pan řidič po mně neustále pokukoval a byl celý vyculený, marně jsem přemý?lela nad tím, zda si o mně myslí, ?e jsem holka k světu, a nebo ?e jsem jen blbeček, kterému maminka pomáhá se zavazadly. Namlouvala jsem si spí?e to první, abych se necítila tolik trapně.
Kdy? jsme se přiřítili na nádra?í v Jihlavě, lekla jsem se nejprve, ?e na mě nikdo nečeká, ale jakmile jsem vylezla z autobusu a popo?la kousek na jednu stranu, poznala jsem Paty, a to nejen podle kočárku, nýbr? tak nějak to prostě byla ona?Kromě milé a hodné Paty jsem se vlastně seznámila i s jejími dvěma dcerkami, Kristýnkou a Nelinkou. Nelinka vypadala spokojeně, Kristýnka mi nevěnovala ani jeden pohled?Na milost mě vzala a? po cca dvaceti minutách chůze, kdy? u? jsme se blí?ily k holkám domů. Bylo mi sice pořád trochu blbé, ?e jsem se tak přiřítila k Paty, kterou jsem samozřejmě je?tě nikdy neviděla, ale brzy to ze mě opadlo. Jaru?ka se na mě hezky usmívala, sotva se otevřely dveře, ale přesto stydlivě ?ukala do klávesnice, aby se ?pochlubila?, ?e u? jsem sice na místě a roz?iřuji jejich řady, ale ?e se na mě bojí jen podívat, aby se neztrapnila u? jen pohledem..Telisko jedno.:) Na ni se přitom tak hezky kouká.. Kdo to neza?il, nepochopí.
Kristýnka se se mnou brzy skamarádila, stala jsem se dal?í tetou. Snad jsem si ji i získala, proto?e to bylo moc fajn?Kdy? jsme pak doprovázely Antonii na vlakáč, bylo to prostě parádní..tak nějak to klapalo, jak mezi náma velkejma holkama, tak i s těma ?puntíkama. Na vlakáči u? čekaly Kačka a Jasminka?A já s Kristýnkou za ručku jsem asi úplně zanikla, Jasmine se ke mně normálně otočila zády! No, prostě mě holky nepoznaly, na fotkách nejspí? vypadám jinak a lépe. :) V?echno v?ak proběhlo v pohodě, Jaru?ka stydlivka s rukou u hlavy váhala, zda to riskne s holkami, nebo pak pojede s námi. Ale dodr?ela původní plán a my jsme jim za chvilku mohly jen zamávat.
S Pat a holkami jsme se vrátily ?domů?, za?ily pár humorných chvilek (hranolky s vynikající čínou na gauči), dočkaly se i Peti (kukačkyzlesa), za?ily pár horkých chvilek, kdy? se zjistilo, ?e vláček do MR nepojede, myslely na ty, kterých se to týkalo..no a pak u? jsme vyrazily směr Malý Ratmírov.. za komentářů slečny GPS. :)
Cesta proběhla v pohodě, tro?ku jsme na úplném konci zabloudily, ale to by zabloudil ka?dý. Přivítání  se nám dostalo zejména od na?eho Sluníčka?No a pak mi to kapánek splývá?Paty byla bouřlivě přivítána ?árkou (Ami), pár věcí (včetně ?nevěci? Patynky) letělo na zem?Prozkoumaly jsme chatičku a příslu?enství a rovnou se vrhly do povlékání peřin..asi jsme měly čuch a nenechaly to a? na dobu pozděj?í?
Velké vítání následovalo, kdy? dorazily holky z Prahy a samozřejmě o něco později paní Lenka se San a s man?elem (Patynka se osvědčila jako skvělý, av?ak tro?inku popletený pejsek?A já neustále hlásila, ?e to není paní Lenička, proto?e ta je mlad?í a hezčí?Stalo se toti?, ?e jsme koukaly na nějakého pána v domnění, ?e u? u??a nic :))?Rozpaky byly cítit hlavně v jedné zále?itosti, která celý víkend trochu kazila?Nicméně ho nepokazila.:)
V?ichni společně jsme se odebrali do hospůdky přímo v kempu, kde se dlouho debatilo ? jak mezi námi děvčaty, tak s Lenkou, Sandrou?Později příchozí Lusi s přítelem se bezvadně zapojili, ani nebylo znát, ?e by sólový příchod, který já osobně nesná?ím, byl pro ně problémem. Poprvé sedět mezi holkami, které jsem doposud znala jen z písmenek, a pak také tváří v tvář námi v?emi oblíbené spisovatelky bylo ú?asné a takové snové?
Čí?nice hlásila, zezačátku se to mohlo zdát vtipné, ale jak praví pravidlo z dětství: ?Opakovaný vtip přestává být vtipem..??co? v tomto případě platilo opravdu hodně. Nejvíce si u?ila Veri, ale nic vtipného neshledávám na tom, ?e paní čí?nice celé hospůdce hlásila mini-vý?i Kaččiny a pak také mojí útraty?Nemyslím si, ?e by to někoho zvlá?tě zajímalo?a při?lo mi, ?e se paní zbytečně ztrapňuje?Ale kdoví?třeba to byl účel. Zkrátka si na?e sympatie moc nezískala, viďte, holčičky a holčičkové. :)
S holkami se povídalo skvěle, smálo je?tě líp. Velmi mě překvapila Jasminka s Kačkou, proto?e to jsou veselé slečny s naka?livým smíchem. Tro?ku mě vyděsila Aka, ale brzy se to (snad) také srovnalo. :-D V?echny ty, se kterými se znám ze stránek nebo prostřednictvím ICQ, mailu, byly naprosto skvělé ?áby. Nikdo mě svým chováním ?na?ivo? nezklamal, spí?e naopak?Přála bych si, aby si to samé myslely i o mně?Jsem neskromná. :) Zále?í mi na tom. :)
Do hajan jsem sice dorazila později ne? Amik, Patynka a Pe?ka Kuku, pár chvil jsem strávila je?tě s Veri, Akou, Míkou a Pe?kou?Nicméně, ?mé? holky je?tě nespaly, tak?e jsem byla ráda, ?e je nebudu ru?it mým ?pacírováním sem a tam?jak jsem se sna?ila najít věci, které nutně potřebuju k tomu, abych s klidem, čistá a voňavá ulehla do postýlky?Znovu bych chtěla poděkovat holkám, zejména ?árce za zapůjčení dvou párů teplých pono?ek a trika s dlouhým rukávem. Bez ní bych do rána jistojistě umrzla, tro?ku jsem to celé podcenila. Kde se vzalo, tu se vzalo a nav?tívilo nás Sluníčko Jaru?ka, která rozproudila následné, moc fajn povídání, po kterém se usínalo jedna radost.

Sobota čtrnáctého

Ranní ptáče dál doskáče, honem do sprchy, rychle umýt hlavu, obtě?ovat Jasminku, která byla o mé náv?těvě zpravena od předchozího večera?Napadlo by vás vzít si s sebou na výlet fén? Mě ne, ale je?tě ?e existují lidé jako Jasmine, kteří jsou navíc ochotní se s vámi o vysou?eč podělit. Díky, Anet!
Tro?ku stresíku, zda stíháme?na nás paní Lenička za?ukat nepři?la (proč nás ty čí?nice tak blbě rozházely s těma chatkama? :)ale informace jsme si vy?ádaly a mohly se tak v klidu nasnídat a poté naklusat na místo určení.  S Lenkou, jejím mu?em a s davem dychtivých slečen a jednoho mladého mu?e jsme zamířili na ratmírovské nádra?íčko, odkud nás vlak úzkokolejkou dovezl a? do Jindřichova Hradce. Focení a zase to focení?Ale fotky z vlaku patří k těm nejhezčím. Hromadná jízdenka, slevu nečekejte. A pak u? se vystupuje. Po del?í cestě: ?Kde je Antonie?? ?Jaru?ka je asi vpředu.? Jen?e kde vpředu? Před skupinkou teenagerů asi tě?ko. Přidáme do kroku, nikde nikdo. Kde je ta Jarulí a co Lusi a její přítel? Někdo se ohlí?í zpátky a volá, ?e u? je vidí. Koukáme, ?e nás dohánějí, Jaru?ka nasadí tempo a s plovákem v ruce ?zachraňuje tonoucí?, kam se na ni hrabe Pamela. No jo, musí si přece poslat pohledy. :) S Jasmine závidíme a zařekneme se, ?e my chceme taky, později to musíme napravit.
Je libo ?pekáčky? My ne, my u? máme. Vidíte někde bankomat? Támhle je nějaký chlap, tam bude i bankomat. Je?tě ?e tak, Veri. :) Kráčíme přes náměstí, plného aut veteránů, fotíme s Jasmine a Lusiiným přítelem jako o ?ivot. Ty brďo, to je ale kára, to bych asi nedokázala zaparkovat. Holky, zdr?ujeme?A tak se sna?íme zrychlit, ale pořád je co obdivovat, je?tě ?e s námi mají v?ichni trpělivost. A také pár pohledů by nebylo k zahození. Zklamání z toho, ?e nová kní?ka je?tě na trhu není. ?koda, měli by v knihkupectví pěknou tr?bu.
Zmrzlinu si nedám, zato banán s Jaru?kou ráda. Fotíme paní Lenku, hlavně nenápadně. Detektiv by ze mě nejspí? nebyl?Nenadálé setkání, čtveřice dívek kráčí ji? ze zámku. Co vy tady? My jdeme na zámek?What a surprise! Ale Červenou Lhotu závidím. :)
Zámek je krásný. Nejprve jsme pořídili nějaké ty pohledy a samozřejmě vstupenku, paní z nás nebyla moc nad?ená, chtěli jsme ka?dý svou vlastní vstupenku na památku. Po chvíli si nás vyzvedla slečna průvodkyně, sympatická, ale tro?ku popletená. Přesto by to bez ní, dle mého názoru, nebylo ono?Máme na co vzpomínat. A jak se smát? No, přece zády k průvodci a také k paní Lence a jejímu man?elovi. Nejsme ?ádné potrhlé puber?ačky! Jen chvílemi. :) Psa jsme sice nikde neviděli, zkrátka a dobře tam byla jen kočka a OREL?Ale přesto mě prohlídka svým způsobem nadchla. A nikdo mi nevymluví, ?e průvodkyně věděla, jen to neuměla prodat. Třeba to byla její první prohlídka, nebo byla nervózní?No, nezáviděla jsem jí. Na konci, kdy v?ichni mizí, se s ní dávám do řeči, kdy mi nevědomky mou teorii potvrdí?A pak skoro utíkám, abych dohonila ostatní. Místo oběda bramborák a čekáme na ostatní. Kráčíme k vlaku, mluvíme a mluvíme a samozřejmě se ztratíme. Dobří lidé v?ak je?tě ?ijí a my nádra?í vzápětí nacházíme. Tam se potkáme s Lenkou a doufáme, ?e Veri a spol. dorazí včas, nebo? Verunka má u sebe jízdenku. Holky to stíhají, přidá se k nám Lucánek s kamarádkou, seznámení je samozřejmostí. A pak u? nasedáme a frčíme zpátky do kempu.
Do hospůdky se jdeme hromadně seznámit s těmi, kteří dorazili dnes, s Dandy a jejím přítelem Mí?ou a také se Zdeňkem, kterého jsem znala, by? zatím spí?e pasivně, ze stránek. Objevuje se také Cullik. Nedlouho poté i Vendík.
Na zápra?í na?í chatičky se scházíme v hojněj?ím počtu, následuje diskuse, zda plánovanou besedu uspořádáme v hospodě nebo venku. My, kteří se bojíme zdravotních problémů, protestujeme proti venkovní besedě, nakonec se v?ak dohodneme a skutečně naskládáme stoly a ?idle ven. Kdy? se ochladí nebo bude pr?et, přemístíme se dovnitř. A také se v?ichni tě?íme na opékání buřtů.
Na stoly nosíme dobroty a knihy?přijí?dí Lentilka s man?elem Mikim?čekáme na ?na?e? spisovatelky ? Lenku a Sandru. Dorazí v?ichni, Lenka, Sandra, man?el paní Lenky, ale také v?emi očekávaný jezevčík Pajda (a také krabice plná jednohubek, do které se v?ichni styděli by? jen podívat :). Slova se ujímá Lenka, která se posadí vedle ?hujerky? Pe?ky, je? se tak dostane do stádia nejvy??í spokojenosti a skoro ani nedutá. :) Povídání paní Lenky bylo zajímavé a také legrační. Dozvěděla jsem se spoustu nových, dosud neznámých věcí, a hlavně jsem, stejně jako v?ichni ostatní, měla mo?nost zalistovat se?itkem, prvním konceptem Blí?enců..a řadou dal?ích podomácku vytvořených konceptů. Nejnervózněj?í jsme kupodivu nebyli my, čtenáři nebo Lenka, ale Pajda.:) Spravilo to něco na zub a Sandřina péče.
Besedu s vtipnými historkami si pro nás připravila také San, nejvíce nás dostávaly ty související s jejím nakladatelem, který má o San různá smý?lení, v závislosti na tom, jakou knihu jí právě vydává.
Bez podpisu nemíní nikdo odejít! A co teď? Teď si dáme buřta, opečeného. S tetkama s chaty nakrajujeme na?e opékáčky, je jich podezřele mnoho a nikdo si nechce vzít více. Co takhle kedlubna? Někomu určitě přijde vhod. Při?la, je?tě i druhý den. :) Pajda se musí porozhlédnout po kempu, dostane buřtíka, čí ?e byl původně? Anetky? Smůla, Pajda si ho u? ohlídá. :) Jsem pomalá, jako v?dycky, sotva stíhám dojíst druhou várku, rychlý úklid stolů, dobrot (Verunčin dortík byl vynikající) a jde se do hospody?tentokrát hlavně soutě?it.
Soutě?, při které sedíme k Lence a San takřka čelem, se mění v legraci, kdy někdo nápadně a někdo nenápadně nakukuje k sousedovi do papíru, případně natvrdo spolupracuje, a to i přes hlasité protesty pančelky San. :) Počáteční ostych opadá a po chvíli, a? u? tak či onak, spolupracují takřka v?ichni. A o srandu ?lo přece předev?ím. Čirou náhodou mám nejvy??í počet bodů, čirou náhodou ten stejný počet má i Kačka a Jasmine?a úplnou náhodou sedí tyto dvě ?enský vedle mě. A pak, ?e náhody neexistují. ;-) Na kni?ní novinku se nakonec mů?e tě?it Jasmine. S grácií sobě vlastní vyhraje Ami, takté? sedící vedle mne, kní?ku od San. Popíjíme, někdo jí, někdo relaxuje u cigarety?Ka?dopádně se v?ichni skvěle baví. Fo?áky cvakají.
K půlnoci se Lenka s rodinou se v?emi rozloučí, je to zvlá?tní pocit?a pak u? se plánuje co dál. Kdo a kam razí teď. Z na?í chatky se přesuneme k nej tetkám celého srazu ? Aka, Veri, Míka a Pe?a.78.  S Jarulí chvíli pokecáme s Veri a Lentilkou s Mikym, kteří se s Veri velice dlouze loučí. Mrzí mě, ?e nezůstávají déle. V chatce se mezitím zábava rozjí?dí na plný plyn. Začleňuji se mezi ostatní, nechám si nalít něco dobrého?Po chvíli s Adélkou jdeme ka?dá pro přivezené víno?Ale zůstáváme v tom samy?Samy ho vypít nezvládneme. Lidiček ubývá a ubývá?Přichází Verunka?Jsme veselé i smutné?A povídáme a povídáme?a smějeme se a smějeme. Velkým překvapením a zá?itkem je pro mě dlouhatánský rozhovor s Veri, který nám měl oběma zvednout náladu. A jak se ukázalo, dařilo se?;-) Oči se klí?í, tělo je?tě nechce?Jen?e dříve či později odpadne ka?dý?Největ?í brzdy jsme nakonec my s Paty, kdo by to byl řekl. :) Chvilky hrůzy, kdy? Ami není ve své posteli?jeden nepřijatý hovor a jeden telefonát?Amik se nám zatoulala do vedlej?í chatky a je ne??astná z toho, ?e jsme o ni měly strach?Ale co, hlavně, ?e v?e dobře dopadlo! Holky okam?itě zapadnou do postelí, já se je?tě ?ourám po chatce, hledám kartáček a pastu a oblečení a pomádu na rty a pouzdro na brýle...Sna?ím se, ale určitě je ru?ím?Snad mě za to nebudou nesná?et. Dobrou druhou noc.

Neděle patnáctého

Ráno je protkané očekávaným loučením a odjezdem domů. Nejprve pořádná sprcha, rychlá káva, na snídani není čas ani pomy?lení?Chaotické balení, co je čí?jídlo se poveze zpátky domů, nedo?lo na něj. Při?ly se rozloučit Jasmine, Kačka a Jaru?ka, jsou snad nejrychlej?í ze v?ech. A u? to začíná, z odjezdu máme obavy v?ichni, ale teď je to tady a je to je?tě divněj?í ne? v představách?Dlouho jen tak koukáme a k ničemu se nemáme?Ale čas letí, musíme se rozloučit. Loučíme se také S Veri, Akou, Míkou a Pe?ou?To u? popotahujeme skoro v?echny, někomu to dojde hned, někomu a? později. Někdo si to nechá sám pro sebe.
Máváním se loučíme s dal?ími lidičkami?My s Ami zůstaneme v chatce, Nelly s kukačkou se loučí?to je snad je?tě hor?í. :(  Skvělé ?enské a tak málo času?No, musíme myslet na to, ?e to určitě nebude poprvé a naposledy, co se vidíme. S Amíkem čekáme na Martina, mého přítele, který si udělal hodně dlouhý výlet?Mezitím chvilku mluvíme se Zdeňkem a pak i s Dandy a Mí?ou. Dal?í loučení, mrzí mě, ?e s těmito človíčky jsem si nestihla popovídat tak, jak bych chtěla. Loučíme se?objímání, Mí?a dostane i pusu?ale jak říká: ?Pozor, aby Dandy ne?árlila!? Ale ona nebude, mám to povoleno, v?dy? je to pusa na tvář. :)
Martin přijí?dí, poznají ho v?ak jen Dandy s klukama a samozřejmě ?árka, proto?e ostatní jsou u? pryč. Pomocník nám pomů?e s věcmi, já zaběhnu s povlečením a klíčky do hospůdky?A vyrá?íme směr Slavonice. Koho nepotkáme na parkovi?ti na náměstí, Dandy a spol. Tomu říkám náhoda. :-D Tady nestačím zavírat pusu, proto?e hlavně výhled z vě?e mě opravdu okouzlil?Pár výhledů jsem u? za?ila, ale takto ú?asný nebyl je?tě ?ádný. Nejraději bych celý den chodila po vě?i pořád dokola?Bez pohledů a turistické známky nemů?u odjet?Pak ji? sestupujeme z vě?e a s men?ími zají?ďkami vyrá?íme na cestu domů. Po dobrém obědě se nám chce se ?árkou spát, zřejmě doháníme noční deficit?Ale cesta byla fajn?Akorát jsem doufala, ?e přítel těch skoro 12 hodin uřídí?V úplně neznámém prostředí bych se vlastního řízení tro?ku bála??árku dopravíme do Olomouce přes ?na?i? Mohelnici, Lo?tice a Litovel, tak?e ?árka pozná zase jiný kousek na?í země, Bouzov v?ak vidět není. Na ten se bude muset přijet podívat jindy. :) U kolejí se rozloučíme a konečně vyrá?íme do Mohelnice, fakt domů?Tě?ím se do sprchy a na takovéto konečné uvolnění, ?e v?e dopadlo, jak mělo?Nedá mi to a jakmile si povybaluju věci, provedu očistnou koupel, sezobnu nějaké jídlo, sednu k počítači a s úsměvem na tváři čtu první reakce na Lenčiných stránkách?A mám skvělý pocit, ?e vím, o čem je řeč, ?e jsem se mohla zúčastnit??e jsem potkala tolik skvělých lidí?a přeji si, aby ten kontakt nevyprchal?a my se fakt vídali dále?

Děkuji v?em, ?e tam byli a ?e byli skvělí?
A děkuji Lence a její rodince, ?e uspořádali ú?asný srazík, zábavné besedy, parádní ohýnek..prostě v?echno bylo perfektní?Moc se tě?ím na dal?í sraz a doufám, ?e proběhne dříve, jak za dva roky.