Mile překvapila a? napodruhé
Milá Lenko,
před dvěma hodinama jsem otočila poslední stránku.
Kdy? jsem si tuhle knihu po Vánocích kupovala, měla jsem z toho smí?ené pocity. Četla jsem ji u? ani nevím kdy. Někdy na střední ?kole, ale utkvěla mi jen ta část, kdy Martina stojí u okna v 15. patře s Rikem za zády a je?tě si pamatuji na několik zá?itků s Itálie.
Vytáha jsem ji ze své sbírky a začetla jsem se. Zpočátku jsem si nějak vůbec nemohla vzpomenout, zda jsem ji četla nebo ne.
Po několika stránkách jsem byla překvapena sama sebou, jak jsem na tak báječnou knihu mohla zapomenout!
Martina na mě působila jako skvělá holka, která se dokázala vyrovnat se spoustou nelehkých věcí jako byla neoblíbenost v kolektivu, jizva na tváři, po?ramocené sebevědomí...
Do příběhu jsem se úplně v?ila, kroutila jsem hlavou nad panem Svobodou jako otcem, maminka Martiny mě nemile překvapila. Martiny táta jednal vylo?eně v afektu a její mamce ne?lo ani tak o její rodinu jako o mínění druhých, o to, co ostatní vidí, co si o nich myslí.
Moc me mrzelo, jak jednali se svými dětmi, facka sem, facka tam, zákazy, příkazy... Mít takovou rodinu, hodím si snad ma?li... Pořád mi byl pan Svoboda sympatičtěj?í ne? jeho man?elka. Ta příhoda s tím pejskem mě prostě odrovnala.
Nad láskou Rika a Martiny jsem úplně tála. Moc jsem jim fandila a přála jim to. Věřila jsem, ?e tentokrát to Rik myslí vá?ně, ?e se zamiloval. Choval se k Martině moc pěkně, i kdy? si sem tam dělaly naschvály.
V příběhu se objevilo spoustu věcí ze ?ivota, jak i člověk, který mů?e na první dojem vypadat jako solidní, fair, dobře vypadající, s dobrým prospěchem, je nakonec ta největ?í sketa. ?e člověk míní a ?ivot mění...
Martiny a Rikův příběh mě oslovil a opravdu mile překvapil. Bylo v něm krásné i to, ?e nezále?í na tom, jak kdo vypadáme, ale jak se chováme aneb jak řekla profesorka ve Sně?enkách a machřích: "Vás nezajímá to, jak se chováte a co děláte, ale spí? to, jak u toho vypadáte." Tahle věta se k tomu podle mého hodně hodí. Jak na Leonu, tak na Martiny rodiče.
Nakonec jsem moc ráda, ?e mám tuhle kní?ku ve své sbírce:-)
Známku tou nejvy??í!