Pro vkládání příspěvků se musíte nejdříve přihlásit.
Rozplakala mě i rozesmála
26. 10. 2008 17:03
Od: Vendík
Milá Lenko,
prvně jsem na tuto knihu zanevřela. Byla moc smutná na to, abych se odhodlala číst jí znovu. Přesto mě ale po čase vybavované úryvky z této knihy dovedly k jejímu pořízení a v pátek i k jejímu druhému přečtení. Poprvé jsem se k ní dostala, kdy? mi bylo 19. Četla jsem zrovna po sobě Most do země lásky, Hořká chu? a lásky a třetí byla tato. Mo?ná to bylo tím, ?e v?echny byly vá?něj?í, ?ádné letní oddechovky.
Vyprávění Elen a Adély je úplně ú?asně podané. Jsou obě úplně jiné přesto jsou sestrami.
Přesto?e Elen byla zajímavěj?í postava díky svému výstřednímu chování a doslova hazardním zá?itkům, přirostla mi více k srdci Adéla.
Elen mě ?okovala jaké vyváděla věci v 16 letech. Doslova jsem se chvílemi chytala za hlavu a někdy se mi z jejího chování dělalo ?patně, konkrétněji u scény s Mikim, potom na tom mejdanu, kde jí málem znásilnili a nejhor?í to bylo snad v tom bytě. Na?těstí holka otevřela oči včas. Jednou mi jí bylo opravdu líto, kdy jí táta s mámou oznámily, ?e Jakub je její nevlastní bratr, tak?e bylo po lásce.
Adéla pro mě byla ta kladná postava. Pro?ívala jsem spí? příběh její. Ona se na tu zdravotní sestru prostě hodila. Byla moc hodná, empatická a celkově rozumná. Lásce s trochu sobeckým Radkem jsem moc nefandila a bylo dobře, ?e náhoda svedla Adéle do cesty Milana. Ten se k ní hodil víc.
Také mi ukáplo hodně slz při zá?itcích z nemocnice. Nehoda Speedyho smrt Martínka a brá?ka holek mě rozbrečela. Smrt je součástí koloběhu ?ivota, přesto tady při?la nečekaně a nezvaně.
Chválení Adély mi při?lo dojemné, ale zachovala bych se úplně stejně jako ona. Jen?e já bych na to neměla. Ano, také jsem chtěla pomáhat světu, ale psychicky bych nezvládla. Jsem prostě moc velká citlivka, nesnesu pohled na trpící a navíc na krev. Jo, tím se mi rozplynul sen stát se lékařkou.
Kdyby bylo tolik andělů v nemocnicích jako Adéla, bylo by to úplně ú?asné, ale bohu?el, realita je jiná.
Byla jsem mo ráda, kdy? si Elen uvědomila, ?e ?ít dvojí ?ivot nebo ?ivot ve l?i nelze a ?e si Adéla rozmyslela svou budoucnost a rozhodla se zůstat na zdravotnické ?kole,
Kní?ka patří mezi mých x horních oblíbených. Chválím opět netradiční příběh a téma, chytlo mě to za srdíčko.
prvně jsem na tuto knihu zanevřela. Byla moc smutná na to, abych se odhodlala číst jí znovu. Přesto mě ale po čase vybavované úryvky z této knihy dovedly k jejímu pořízení a v pátek i k jejímu druhému přečtení. Poprvé jsem se k ní dostala, kdy? mi bylo 19. Četla jsem zrovna po sobě Most do země lásky, Hořká chu? a lásky a třetí byla tato. Mo?ná to bylo tím, ?e v?echny byly vá?něj?í, ?ádné letní oddechovky.
Vyprávění Elen a Adély je úplně ú?asně podané. Jsou obě úplně jiné přesto jsou sestrami.
Přesto?e Elen byla zajímavěj?í postava díky svému výstřednímu chování a doslova hazardním zá?itkům, přirostla mi více k srdci Adéla.
Elen mě ?okovala jaké vyváděla věci v 16 letech. Doslova jsem se chvílemi chytala za hlavu a někdy se mi z jejího chování dělalo ?patně, konkrétněji u scény s Mikim, potom na tom mejdanu, kde jí málem znásilnili a nejhor?í to bylo snad v tom bytě. Na?těstí holka otevřela oči včas. Jednou mi jí bylo opravdu líto, kdy jí táta s mámou oznámily, ?e Jakub je její nevlastní bratr, tak?e bylo po lásce.
Adéla pro mě byla ta kladná postava. Pro?ívala jsem spí? příběh její. Ona se na tu zdravotní sestru prostě hodila. Byla moc hodná, empatická a celkově rozumná. Lásce s trochu sobeckým Radkem jsem moc nefandila a bylo dobře, ?e náhoda svedla Adéle do cesty Milana. Ten se k ní hodil víc.
Také mi ukáplo hodně slz při zá?itcích z nemocnice. Nehoda Speedyho smrt Martínka a brá?ka holek mě rozbrečela. Smrt je součástí koloběhu ?ivota, přesto tady při?la nečekaně a nezvaně.
Chválení Adély mi při?lo dojemné, ale zachovala bych se úplně stejně jako ona. Jen?e já bych na to neměla. Ano, také jsem chtěla pomáhat světu, ale psychicky bych nezvládla. Jsem prostě moc velká citlivka, nesnesu pohled na trpící a navíc na krev. Jo, tím se mi rozplynul sen stát se lékařkou.
Kdyby bylo tolik andělů v nemocnicích jako Adéla, bylo by to úplně ú?asné, ale bohu?el, realita je jiná.
Byla jsem mo ráda, kdy? si Elen uvědomila, ?e ?ít dvojí ?ivot nebo ?ivot ve l?i nelze a ?e si Adéla rozmyslela svou budoucnost a rozhodla se zůstat na zdravotnické ?kole,
Kní?ka patří mezi mých x horních oblíbených. Chválím opět netradiční příběh a téma, chytlo mě to za srdíčko.
26. 10. 2008 18:48
Od: Lenka Lanczová
Milá Vendy, díky moc za krásný a dlouhý příspěvek, zahřál!! Tahle kní?ka patří mezi ty vá?né, psychologické a navíc i se smutnými prvky, proto?e smrt sice k ?ivotu (je to zvlá?tní spojení) patří, ale kdy? se týká dětí nebo mladých lidí (u Speedyho tak zbytečně zmařený lidský ?ivot), tak to asi nikoho nenechá chladným. Já osobně lékaře i sestry v nemocnicích obdivuji, proto?e bych na to neměla (?aludek ani nervy, to se přiznám), nezvládla bych to psychicky. To,?e ne v?ichni lékaři jsou dobří a ne v?echny sestřičky obětavé, je druhá věc. Zdravotku by podle mého názoru měly studovat jen dívky, které berou tohle povolání za poslání, proto?e je opravdu hodně náročné. Onehdy jsem četla o nemocnici, kde dělají sestřičky řádové sestry - ty to skutečně mají za poslání. Adéla byla citlivá a leccos si představovala jednodu?eji, ale věřím, ?e s její povahou to zvládne. Elen byla mistr přetvářky, uměla v tom chodit a brala ?ivot jako jeden velký hazard, tak?e si pár ?afek zaslou?ila, aby se srovnala.
26. 10. 2008 22:13
Od: Vendík
Právě o řádových sestrách vyprávěla máma. Le?ela s něčím v nemocnici jako malá a právě tam byl personál slo?ený z řádových sester. Tak hodněj?í sestřičky neza?ila.
Souhlasím s tím, ?e by si holky měli dobře rozmyslet, ne? zvolí tuhle ?kolu. Za?ila jsem mnoho zdravotních sester jak v nemocnicích, tak v různých léčebnách a lázních. A na ty z těch nemocnic - hlavně z dospelého odd. v Praze - nemám moc pěkné vzpomínky.
Jsem moc ráda, ?e jsem se k téhle kní?ce vrátila, ?e mě neodradila tím, ?e je vá?něj?í a smutněj?í.
Souhlasím s tím, ?e by si holky měli dobře rozmyslet, ne? zvolí tuhle ?kolu. Za?ila jsem mnoho zdravotních sester jak v nemocnicích, tak v různých léčebnách a lázních. A na ty z těch nemocnic - hlavně z dospelého odd. v Praze - nemám moc pěkné vzpomínky.
Jsem moc ráda, ?e jsem se k téhle kní?ce vrátila, ?e mě neodradila tím, ?e je vá?něj?í a smutněj?í.
26. 10. 2008 22:18
Od: Ami
Vendulko,
naprostý souhlas - na zdravotní sestřičku musí být povaha. A myslím, ?e i má ségra se mo?ná chytí spí? v soc. péči, má sice k o?etřování určitý vztah, ale v nemocnici si jí představit nedovedu. Jen?e:
1. nároky na zdrávku se čím dál sni?ují,tak?e tam často končí různý ,,odpad" - a povím vám,?e od jistých slečen bych si nenechala zavázat prst.
2. po maturitě jsou jen o?etřovatelky - co? znamená spí?e pomocnou práci v nemocnicích (hezky česky ,,nejhor?í") a nic moc mzdu. Na zdr. sestru u? musí být tu?ím nejméně vo?ka - v tomto případě se zdr. sestra rovná sedmi rokům studia.
3. pokud holčina zdrávku vystuduje a rozhodne se jít do jiného oboru na vysokou, nemá nejlep?í perspektivu - zdrávka je opravdu zaměřená hlavně na zdravotní předměty. Já na té socce měla je?tě jakýs takýs výhodu, by? do ,,presti?ního ústavu" (jak na?i ?kolu celé čtyři roky nazývali) měla na?e so?ka daleko.
No, není to sranda. A Adéla byla svým způsobem machr, ?ikovná holka.
naprostý souhlas - na zdravotní sestřičku musí být povaha. A myslím, ?e i má ségra se mo?ná chytí spí? v soc. péči, má sice k o?etřování určitý vztah, ale v nemocnici si jí představit nedovedu. Jen?e:
1. nároky na zdrávku se čím dál sni?ují,tak?e tam často končí různý ,,odpad" - a povím vám,?e od jistých slečen bych si nenechala zavázat prst.
2. po maturitě jsou jen o?etřovatelky - co? znamená spí?e pomocnou práci v nemocnicích (hezky česky ,,nejhor?í") a nic moc mzdu. Na zdr. sestru u? musí být tu?ím nejméně vo?ka - v tomto případě se zdr. sestra rovná sedmi rokům studia.
3. pokud holčina zdrávku vystuduje a rozhodne se jít do jiného oboru na vysokou, nemá nejlep?í perspektivu - zdrávka je opravdu zaměřená hlavně na zdravotní předměty. Já na té socce měla je?tě jakýs takýs výhodu, by? do ,,presti?ního ústavu" (jak na?i ?kolu celé čtyři roky nazývali) měla na?e so?ka daleko.
No, není to sranda. A Adéla byla svým způsobem machr, ?ikovná holka.
Hodnotit knihu může pouze přihlášený uživatel.
Pokud se tu trošku ztrácíte a chcete se dozvědět, kde co najdete, pomůže vám mapa stránek.