Před chvilkou jsem dopsala ohromně dlouhý příspěvek, kde jsem popisovala, jak nad?ená z téhle kní?ky jsem. Jen?e jsem trochu mimo (co? ale není výmluva), jak moc jsem se do příběhu ponořila, tak vystřízlivění způsobené otočením poslední stránky působilo jak rána do hlavy, tak?e jsem si nedala pozor a zmáčla takové zatracené tlačítko na boku my?i - které mi úplně v?echno vymazalo. Tak?e řeknu jen to jediné - ta kní?ka mě, jak se říká, dostala. Totálně. Děkuji, paní Lenko, za to, ?e jste ji napsala. Díky, ?e ste mi tak krásně zpříjemnila večer a vlastně i celé odpoledne, proto?e jsem kní?ku nedala z ruky od doby, co jsem se přihnala z knihovny - co? mi jenom připomíná, ?e mám asi hlad.
Tak?e krásný víkend, který je je?tě celý před námi... mějte se krásně!
...
Vím, ?e to zní skoro a? sentimentálně, ale je?tě jednou: Děkuji.