Před chvilkou jsem konečně dočetla Potí?istku, samozřejmě, ?e na jeden zátah, jako v?echny nověj?í kní?ky. Ano, po takhle dlouhé době od data vydání jsem prostě neodolala, vyka?lala se na velesklavnou knihovnu, sebrala penízky a odhodlaně zamířila do knihkupectví. Samozřejmě, ?e jsem se během čtení od stránek neodtrhla (přiznám se, a? na jednu kratičkou přestávku, proto?e jinak by můj močový měchýř nepře?il ;)).
Nedoká?u vlastně říct nic vím, ne? se mi kní?ka (jako v?dycky) moc líbila. Úplně mě pohltila... Snad jen - dokonce i nahlas (myslím, ?e máma teď vá?ně pochybuje o mém du?evním zdraví) jsem ?árku povzbuzovala, aby to u? proboha někomu řekla!
Bylo to prostě... krásné.
Po otočení posledního listu jsem samozřejmě nutně potřebovala dal?í díl, v?dy? musím vědět, jak to s ní dopadne! Jak to dopadne s Benem! Ale snad jako u v?ech kní?ek s otevřeným koncem nakonec dojdu k závěru, ?e takhle to prostě skončit mělo... :)