Alčo, já přemý?lím té?.
Dnes jsem potkala po 2,5 letech svou kamarádku z dětství, základní ?koly/zdrávky (osud nás v?dy nějak svál dohromady). V říjnu se bude vdávat, synkovi Mirečkovi u? jsou tři roky, druhé miminko bohu?el potratila, přítel je nový, stejně tak bydli?tě, dálkově si dodělává ?kolu. Je na mateřské, různě brigádničí a je docela zoufalá, proto?e stále nena?la tu pravou lásku, stačí jí, ?e je s někým, koho má svým způsobem ráda ona i Mireček. No, co na to říct? alespoň dal?í přítel není gambler?. Měla v ?ivotě pořádnou smůlu na chlapy, dítě je pro ni takzvaným po?ehnáním, a snad i budoucí man?el? Přála bych jí to!!
Postupem času se v?echno mění ? názory, pohledy na svět, my?lení, pro?ívání?
V dubnu jsem se viděla po roce se spolu?ačkami z VO?, ře?ily se úplně jiné problémy ne? na studiích ? práce, nezaměstnanost, nedostatek času, tchýně, finance, deficit sportu a starání se o sebe (povrchněj?í problémy)? jen ty vztahy a lásky nelásky zůstaly.
Holt ta studentská ?sladká? léta? :) Ráda vzpomínám, a přesto?e nejsem máma od rodiny ani man?elka, ?Zoufalky? jsem si vychutnala do dna!

Zdraví, Veri! Tak u? má? přečteno? Super! Napi? dojmy - ale mailem :-) Budu se tě?it.

Leni, také zdravím. Fotky jsou ú?asné!! Museli jste se mít nádherně, azurové moře, ?havé sluneční paprsky, příjemné prostředí, bazén,...
Koukám, ?e z Kristýnky u? je pořádná slečna :-) Slu?í jí to! Vám v?em. Já Vás na?la i v bazénu - tak nenápadnou :-)

Zná? mě - kdy? se fotit, tak z co největ?í dálky :-) Dojmy z dovči popisuji v nějakém dne?ním příspěvku hned zkraje, mrkni tam. Jen k tomu dodám, ?e těch lidí tam bylo na můj vkus stra?ně moc... kdo znáte kní?ku Kde je Valdík? nebo Najdi Wallyho (jsou různé překlady), víte, o čem mluvím :D

Jdu to vyhledat.
Valdíka samozřejmě znám :D

Tak ten obrázek - Valdík na plá?i - to je přesně ono :-))

Alco,
pockej, jestli nad temito vecmi dumas uz ted, jak nad nimi budes dumat, az knizku doctes....

ja tady ted take dumam...a zatim to nedopada moc ruzove....mozna i trochu depka...

clovek se vzdycky snazi ...ale temer nikdy nema to, co si vysnil a o co se snazil...nebo aspon ne uplne na 1OO%...a v knizce je to dobre videt...citit z kazde stranky...ze zivot je boj...a souper - okolnosti - vetsinou vyhrava...nad "nejakymi sny"...

Paní Lenko s Va?ím názorem, ?e člověk by neměl dopředu vědět co za?ije, naprosto souhlasím. Podle mě by se pak "bál" ?ít. Třeba já, kdybych dopředu věděla, ?e se se mnou přítel po téměř ?esti letech rozejde, navíc nedlouho po té co se rozvedli mí rodiče, nikdy bych do toho vztahu ne?la. Bála bych se toho zklamání, které pro?ívám a nikdy bych neza?ila ty krásný chvíle, který k tomu vztahu taky patřily. A dal mi mnoho jiného, například sem se hodně osamostatnila a doká?u si zařídit co potřebuju, co? pro mě býval problém, jeliko? sem úplně ?ílenej introvert.
Jinak na knihu se moc tě?ím a jen co na v obchodě narazím, tak ji koupím :-)

Naprosto s tvým názorem souhlasím, Ajo. Lep?í je nevědět. To dobré, co přijde, je aspoň pěkné překvapení, no a to ?patné stačí a? v té chvíli, ne to vědět dlouho předem. Pak by ztrácelo v?echno smysl.
Doufám,? e jsi novinku sehnala a ?e se líbila!