Milá Jituu, ačkoli vůbec nestíhám a jsem v hrozném skluzu, nemohu nereagovat přednostně :-) A to proto, ?e musím oponovat - ve v?em. V kní?ce není přita?ené za vlasy vůbec nic, V?ECHNO, co ?árka pro?ila, je skutečné - a mohu tě ujistit, ?e v reálu to ta dívka měla je?tě drsněj?í. Krom toho ?árka byla odmalička právě introvert, ne extrovert, a to, ?e se pak u? dokázala bavit s opačným pohlavím, neznamená, ?e by byla hned bůhvíjak extrovertní. Něco jiného je "klamat tělem" a něco jiného, jak se dotyčný člověk cítí uvnitř. S pokračováním zatím nevím... pořád nevím :-)
A teď k těm psům - za tou váhou si naprosto stojím! Nehledala jsem to ani v encyklopediích, ani v tabulkách, já jsem je toti? viděla, byla jsem přítomná srazu pejskařů - chovatelů irských vlkodavů v kempu na Malém Ratmírově, se?lo se jich tam v jeden víkend kolem 30!! Psů, ne chovatelů :-)) Ten největ?í, Toníček, se py?nil 96 kilogramy - a byl to pan pes, přímo PAN pes, obrovský a majestátní, nikoli obézní!! Zdálky ?el splést s malým koníkem :-) Baru?ka, která měla druhé místo, vá?ila devadesát. Mluvili jsme tam přímo s majiteli, proto?e nás ta velikost vylo?eně fascinovala. Tihle dva byli prostě největ?í, nicméně ani ti ostatní se nenechali nijak zahanbit - vá?ili kolem 80 kg. A nebyli men?í, jen o něco méně mohutní. Já osobně jsem v ?ivotě nic takového neviděla, nato? takhle zblízka :-), byla jsem z toho tak paf, ?e jsem to musela popsat v kní?ce :-) A to včetně jmen, proto?e bylo super sledovat, jak na takového koně volají Toníčku :D. Jo, je?tě něco mě na těchto hafanech fascinovalo - v?ech třicet slůňat se potulovalo v prostranství kempu naprosto klidně, bez vodítek nato? snad náhubků - a ačkoli se vlastně neznali, nebyl tam jediný, kdo by prudil či se chtěl prát, jako to u psů občas bývá. Fakt jsem byla ohromená (a ná? Pajda, jezevčík, co tam byl s námi, vylo?eně zaskočený :D).

Taky souhlasím s Romčou. Ví? ono je někdy normální chování takovým útěkem. Člověk se sna?í dělat normální věci a nemyslet na to, co se stalo a ?ít dál. I kdy? se pak je?tě mů?e cítit provinile, za to, ?e se nepitvá v trudných my?lenkách. :-( Znásilněná sem nebyla, tak nemů?u srovnávat. Ale tak sem to měla já, kdy? sem si pro?ila něco hodně traumatického. Navíc si taky doká?u představit to stra?né poní?ení, kdybych někomu měla vyprávět, o tom jak mě někdo znásilnil. Navíc by tím ?árka zničila vztah její sestry a proto se sna?ila věc ututlat. Tak si pokládám otázku, proč by se v tom ?árka měla dál pitvat? Není útěk od depresí k normálnímu ?ivotu přece jen lep?í? Navíc zase tak s tím vyrovnaná nebyla (viz. její děsivé sny). Teď bych asi taky napsala, ?e bych to ohlásila. Ale, kdy? si představím to poní?ení, vykládat cizímu policistovi, co se stalo, rodičům a cizím lidem, kteří by to vy?etřovali, tak sem dost na vá?kách.

Krásně napsáno, ?ári!

Já nevím, jak bych se zachovala, teď jsem si jistá, ?e bych to řekla, proto?e o svém problému jsem byla schopna mluvit, ale znásilnění je zase něco jiného, a to poní?ení někomu vykládat znovu... je to tě?ké říct, ale rozhodně nemám pocit, ?e je to přita?ené za vlasym naopak mi to při?lo popsáno velmi skutečně.

Navíc v té kní?ce byly ?árčiny rodiče popsáni tak, ?e mi nepři?lo, ?e by jí pochopily/věřily (ono mo?ná ano, ale z pohledu ?árky). Sama mám star?í rodiče, ne? moji vrstevníci a s tím svěřováním jsem na tom podobně. ,-(

Je to opravdu tě?ké. Nemů?u soudit, neb takovou situaci jsem na?těstí neza?ila, ale na druhou stranu... podle toho, jak jsem ře?ila své problémy, které mnohdy také zase tak malinké nebyly... asi bych bych hodně váhala. Rozhodně je důle?ité říct o svém problému alespoň NĚKOMU, komu důvěřujete. Nevadí, ?e to nejsou rodiče. Jsem otevřený člověk, extrovert, ale "odcaď pocaď" a se svými problémy se rozhodně nesvěřuji ka?dému...

Na druhou stranu, jsou i tací, kteří mně (cizímu člověku) na brigádě v obchodě povykládají úplně v?echno - jak jim to s man?elem neklape, ?e se asi budou rozvádět, kdo má co za nemoc... a mnohdy daleko vá?něj?í věci, které bych já teda nikomu cizímu nevykládala. Takové lidi nechápu.

Neříkám, ?e to není dobře říct pravdu. Právě naopak ?árka na konci kní?ky dospěla k tomu, ?e velkou chybou bylo to před rodiči tajit. ,-) Ale asi to není tak snadný jít s pravdou ven.

Taky nechápu lidi, co vykládají v?ude a v?echno. Kolikrát tady z těch babek ve vesnici nemů?u. Minule jsem se potkala s jednou takovu "dámou" a ona mi začla vyprávět, jak se u? tři týdny nevyspala. Logicky by měla následovat otázka: Proč?. Ale proč se na to mám ptát, kdy? mě to vůbec nezajímá? Paní to vyře?ila po svém začla mi to vykládat i bez toho, abych jí pobídla. :-D

?ári, třeba proto, ?e to nemají komu jinému říct. A nebo u? jsou takové povahy.
Jsem typ, který asi v podobných lidech vzbuzuje důvěru, tak?e jsem si i od cizích vyslechla lecos,-) Ale chápu, ?e je to často náročné a někdy (více či méně) usměvavé.

No právě... A kdy? má? směnu celé odpoledne a ono ti tam takových lidí přijde nespočet, pak u? na ně před zavíračkou moc náladu nemám a večer mám hlavu jak balón a nějak se mi u? nehce ani povídat.

Jituu,
schválně jsem vyhrabala encyklopedii psů, zde se řadí mezi honiče a váha se pohybuje okolo 50-60kg... Ov?em, tak jak je obézní člověk, by mohl být i obézní pes, ne? :-).

?árku určitým způsobem chápu a existuje mnoho jí stejných dívek, které to zatajují... Ačkoli, vůbec netu?ím, jak bych to ře?ila já, tak?e nemů?u soudit.

Já jsem na?la jak na netu tak v encyklopedii, ?e fena má od 40 kilo, pes kolem 55.... a jsou to chrti.... i stavbou těla :) a obézní... proč ne, ale to je třeba o 10 kilo max u takhle velkýho psa :)))

Jitko,

teď koukám do nějakých netových tabulek a tam fakt pí?ou, ?e váha vlkodava se v dospělosti kolem 70 - 80 kg pohybuje.

já to na?la taky, nehledě na to, ?e jsou to fakt pořádná telata...a pokud jim páníček dopřává, tak proč by ne....Ach jo, ?ári, taky jsi unavená? :-) Pořád něco...

A myslí?, ?e tak obézní psi by byli schopný mít vůbec ?těňata? Příroda je příroda... no, řikám, psala jsem kámo?ce, a? odepí?e, hodim to sem :)

Pokud jsi tu situaci na vlastní ků?i neza?ila, tak na tvém místě pomlčím...člověk za?ívá různě kru?né chvíle, ale pokud nechce, aby o tom ostatní věděli, tak mu nezbyde ne? se přetvařovat..tu míň, tu víc...ale říkat, ?e je to přita?ené za vlasy.....přita?ený mi přijde tvůj názor..bez urá?ky...Pokud člověk neza?il dno, tak to prostě nepochopí.

romano, ve společnosti je asi tak trochu za?itý názor, ?e znásilněná se půjde po aktu utopit - čím? to nezlehčuji. A vůbec si neuvědomují, ?e někdo to v sobě dusí, vyrovnává se s tím (a ?árka nebyla o.k.) apod., ale musí fungovat dál.

Jinak doporučuji Lidé a země, tak dva, tři měsíce staré číslo...je tam hlavní článek o kon?ských ?enách, které znásilňovaly příslu?níci skupiny (skupin), které tam mezi sebou válčí. To pak člověk pochopí, jak jsou některé ?enské silné (by? je to pro nás ,,exotické prostředí"). A musí nějak fungovat dál.

Myslím, ?e Lenka by si - při svých zku?enostech - fakt nedovolila napsat nějaký blábol.

?ári, já o Kongu a místních ?enách četla cca před půl rokem v MF Plus, tak?e vím, o čem mluvím..Psalo se tam hlavně o jedné ?eně, která byla unesena, znásilňována, pak přinucena dívat se na to, jak zabíjejí jejího bratra a nucena jíst jeho maso...to neučinila, přes to, ?e jí bylo ubli?ováno dál...a pak jeho ostatky vlastníma rukama zahrabávala do země....A toto by někdo označil za přita?ené? Děti ve ?kole na mě koukaly jako na blázna, kdy? jsem jim naznačila, ?e často nejsou ?eny "jen" znásilněny, ale ?e mnozí si ukájejí svoje zvrhlé choutky...viz. větvičky v Lucky Lukovi..V tomhle jsem k nim asi upřímněj?í ne? jsou zvyklí...ale zná? můj názor, a? to vědí...
A z těchto a podobných názorů o "extrémech" opravdu nestíhám :-(

"tak?e vím, o čem mluví?"...tam mělo být..napravuji, jinak by to vyznělo blbě

Pí?u jako prase a je?tě jen půlku toho, co jsem chtěla napsat. Takhle to vyznělo, ?e se navá?ím do Jituu, co? nebylo mým úmyslem, chtěla jsem jen potvrdit Amiina slova, ?e ka?dý se chová jinak. I kdy? samozřejmě velká část znásilněných se chová tak, jak popisuje Jituu.
A tamto slovo je samozřejmě pohodová.