Já mám s mou mámou perfektní vztah, je toho málo, co by o mě nevěděla, s přítelem si netyká, ale vychází s ním v pohodě...Důvěřuju jí, mů?u se jí svěřit, i kdy? pozoruju, ?e některé věci u? ře?ím spí?e s přítelem, ale ty jiné, třeba ohledně něj, s ní mohu ře?it naprosto v pohodě, poradí, řekne svůj názor...pozná míru, kdy se míchat a kdy ne..prostě si nestě?uju...
Mé kamarádky a spolu?ačky se často potýkaly s tím, ?e svým matkám naprosto nedůvěřovaly, nedivím se, kdyby mi máma lezla do mých osobních věcí, četla mé dopisy, taky bych jí věřila jen tě?ko..jen?e k tomu se nikdy nesní?ila...a odměnou jí pak asi bylo to, ?e byla první za kým jsem ?la, kdy? mě něco trápilo...já to teda aspoň jako jakousi odměnu v tom rodičovství beru...sama se obávám toho, zda budu v budoucnu svým dětem taky takovou mámou, spravedlivou, ale taky tou, co umí pohladit nejen rukou, ale i slovy, ?e mi budou věřit a obracet se na mě...
Zároveň ale doká?u pochopit ?árku, ?e s tím za rodiči prostě ne?la...stejně jako chápu, proč kamarádka neprobírá svůj ?ivot se svou mámou...jde prostě o jiné podmínky ne? jaké znám já...zkrátka a dobře jí rozumím...mo?ná je to tím, ?e mám celkem hodně velkou schopnost empatie...
A taky je fajn, ?e dneska nejdu za mámou jen já se svými bolístkami, ale i máma za mnou..by? pro ni je to asi jiné...ale ta důvěra je oboustranná..a to je moc fajn...

Romano, já chci mít s dětmi taky blízký vztah. Na?i jsou super, ale já bych to do budoucna ráda udělala je?tě trochu líp...co? se mi teď samozřejmě lehko říká:)

No, to je docela síla.... ale je fakt, ?e jsem si tohle za?ila u plno spolu?eček, jak doma lhaly a tak... co? jsem na?těstí nikdy nemusela... a z toho plynuly výhody, nemohla jsem se prořeknout, zklamat je a tak...
No právě, ka?dej má jiný zázemí, já to pak beru podle sebe a podle svejch zku?eností... neni pro mě představitelný, ?e bych to doma neřekla, kdyby se mi něco stalo... ale mo?ný je v?echno, neřikám, ?e ne....

Ví? ono na?i mají jednu výhodu. V?dycky nám dávali hodně volnosti. Nikdy sem se nemusela hlásit, kde jsem, s kým a co dělám. Kdy? sem v jedenáct z rozlučky volala domů, ?e jsem ok, tak na mě koukali, jak na blázna. :D Navíc nejsem člověk, který by ka?dý pátek vymetl diskotéku, opil se a kouřil. (i kdy? nějakými pokusy jsem si pro?la, jako ka?dý) Tak?e lhát nemusím, prostě jsem pryč a je jim skoro jedno s kým a kde.

Tak to já jsem doma nahlásila, kam jdu, s kym jdu a kdy asi přijdu, kdy? jsem se měla zpozdit, napsala jsem, aby se o mě nebáli, ale to bylo OK... a teď, co s nima zase bydlim (po rozchodu s přítelem jsem se odstěhovala zpátkyk rodičům), tak se hlásim zase.... jako třeba ?e přespim u přítele, ?e jdu ven a nevim, kdy přijdu, ale ?e přijdu.... prostě aby nemuseli mít strach a věděli, ?e třeba nepřijdu... a to je mi 22 :)

Jitko, já s na?ima od patnácti prakticky ne?iju, tak?e tak. A vět?ina mého společenského ?ivota se odehrávala a odehrává, mimo městečko, kde bydlí. Jezdím tam akorát za nimi, nemám k tomu místu vztah, spí? naopak.

Sorry, myslela jsem, ?e to pí?e? pode mě.

Sari, tak tohle se mi stava docela casto, kdyz zacnu s nekym chodit a rozsirim tohle info po okoli, zarucene se neco pokazi a za par tydnu uz spolu nejsme :O
takze i kdyby se zacalo neco rysovat, jsem natolik poucena, ze to nebudu nikde ventilovat :))

Ono je asi lep?í si to ze záčtku nechat pro sebe. :-) Jen?e já se hned musím radit s kamarádkou, ale rodičům se rozhodně jen tak hned s něčím nesvěřím. :-/

?ári, myslím, ?e nemusíme nic vysvětlovat. Jinak já o těhle věcech rad?i s kamarádkami mluvím taky. Podstatné je, ?e máme rodiče tolerantní, takové, co se o nás starají a nejsme na ně alergické:) To, jestli si s nima vykládáme o tom, kdy jsme s kým spaly nebo kdo se nám líbí je podru?né.

Psala jsem odpověď Romče, ale je to tak i k tomu tvému příspěvku.

Tak pozor, tohle moje kámo?ka opravdu udělala (přivedla ho rovnou s datem svatby). Měla k tomu celkem pádný důvod: má poměrně dost despotického otce (dokud bydlela u rodičů, musela jsem přestat ji nav?těvovat, proto?e to znamenalo, ?e budeme poslouchat třeba tříhodinový monolog na téma Svět...), který se hodně vmě?uje a ona to nehodlala riskovat (spočítala si, ?e se přítel otci líbit nebude - a taky nelíbil). Tak?e při?li s datem svatby a bylo. No a teď u? man?el na náv?těvu k jejím rodičům nechodí, například i z tohoto důvodu: přijdou tam, otec kámo?ky je přivítá a man?ela začne "zkou?et" na to, co chvíli před tím sly?el v AZ kvízu. Kdy? man?el odpověď nezná (např. jak se jmenovala nějaká indická provincie v 19. století), tak se dozví, ?e málo čte:-)

Rodiče si holt člověk nevybere. Přítele na?těstí jo:)))

Proti tomu je ta?ka, který na sestřina Tomá?e volá ,,Ahoj Kubo" (sestřin bývalý) prkotina:)

Tenhle tatínek si taky plete jména, ale u svých dcer: říká jim dost často jménem jejich fenky:-)

No, tak to je velký svéráz.

A mít despotického otce, tak jezdím domů asi fakt minimálně a podobně to udělám u? z principu a ochrany vlastního du?evního zdraví.