Tak sem právě dočetla poslední díl Blí?enců. Trilogii sem zhltla asi v jednom týdnu a musím přiznat, ?e první díl se mi četl dost ?patně. (nebo spí? sem se nemohla do děje stále dostat) Není to tím, ?e by byl ?patně napsaný, ale Eva mi byla stra?ně moc vzdálená. Při?lo mi, ?e třináct mi bylo před 100 lety a navíc sem nikdy neza?ila takový nějaký tábor, čundr a tak. Prostě sem se do toho nemohla moc v?ít. Pořád sem si nemohla v hlavě urovnat, jak si mám Evu představovat, jestli jako mladou slečnu, nebo je?tě, jako dítě, měla sem v tom dost zmatek. Tady podle komentářů na stránkách sem věděla, ?e Eva bude s nějakým Dickem čekat dítě. To mě asi zmátlo nejvíc. A při?lo mi a? neuvěřitelné, ?e by to měla být ta samá Eva, které bylo v prvním díle 13 let a opravdu byla je?tě dítětem. V druhém dílu u? se to ohromě zlep?ilo a Eva mi byla čím dál tím blí?. Hodně se změnily názory, nadhled, nebo mi to tak alespoň při?lo. A taky sem si stále říkala, ?e u? musí otěhotnět. Dost mě vzalo popsání autonehody ? to sem si docela, jakoby v duchu pro?ívala. A hlavně popsání toho, ?e z jednoho člověka zbyly, jen oči. Hrůzná představa, ?e by to mohl být kdokoliv z nás. Chování Jariny sem celkem chápala, i kdy? bych se jako ona nikdy nechovala. Ale prostě Jarina byla krásná a také toho pořádně vyu?ívala. Katka, která se postupně v knize měnila ? mně při?la jako někdo, kdo si vynahrazoval to, ?e byla roky, tak odstrčená, ?e prostě dlouhou dobu neznamenala nic. A tyhle léta si asi vynahrazovala taháním s kluky. (opět nechápu) Mamka Evy mi při?la, jako totálně nesamostatná, která bez pomoci man?ela ani neotevře domovní dveře. A i Eva jí tak popisovala, překvapilo mě, ?e se dokázala změnit společně s Evou, kdy? Eva otěhotněla. Jindry mi bylo svým způsobem líto, proto?e on Evu opravdu miloval a Eva mu jakoby nechtíc dávala naděje. Přesto se mi kolikrát nelíbilo jeho chování, kdybych s ním třeba já u? dávno vyrazila dveře. Ale v jádru to byl určitě hodný kluk.
Taky se v knize dost ře?ilo panenství, znám dívku, která o to při?la ve 13ti, co? mi přijde stra?ně moc brzo. Ale taky si myslím, ?e to nejde přesně určit, kdy je ta správná doba, kdo je ten správný kluk atd.
Tak?e sem si slíbila, ?e si dám maličko od románků pokoj, nedoká?u toti? nesrovnávat sama se sebou. :-/ A přemý?let, kdyby, jak by a tak podobně.
Kní?ky sem si napůjčovala v knihovně a bylo vidět, ?e u? byly čtené opravdu hodněkrát, těch nápisků, co sem v nich na?la, čmáranic... :-D A poslední díl byl doslova v salátovém vydání, kdy sem se bála, ?e určitě bude nějaká stránka chybět, nebo naopak někde potratím nějakou sama.
Prostě Leni, kní?ky opravdu nezklamaly. A určitě se k nim po čase zase vrátím a třeba u? je budu opět vidě jinak, ne? teď. :-)))
P.S. a je?tě sem chtěla dodat, ?e sem od nich čekala úplně něco jiného, kdy? sem věděla, ?e jste je začala psát ve 13, prostě sem si myslela, ?e budou napsané úplně jinak, prostě je?tě, jako dítětem. Ale byly napsané perfektně, opravdu sem a? někdy ?asla, jak perfektně jste se v nich vyjadřovala. Prostě palec nahoru.