Alex a spol
Ahoj vespolek, asi před půl rokem jsem narazila v obchodě na kní?ku Man?elky, milenky a zoufalky. Kdysi jsem ,,lanzovky" hltala, četla jsem jich spoustu, ale mo?ná posledních pět let, mo?ná víc, byla jaksi pauza. Anotace téhle kní?ky mě ale zaujala, kdy? je ,,pro velké holky". :) Díky tomu jsem se pak vrátila i k některým kní?kám, které jsem četla jako mlad?í.- Abych si to trochu o?ivila. A nelituji. Je to báječný relax. :))
Přesto musím upřímě přiznat, ?e ty ,,holčičí" kní?ky se mi mo?ná líbily o něco víc ne? tato. Ne ?e by byla hor?í, ale nějak mi mo?ná nesedlo téma. Alex mi nějak nesedla. A u? to jméno, no, upřímě znám dvě Alexandry, ale oběma říkají zásadně Sa?o, ne Alex. Působí to tady tro?ku jako americky nebo jak to říct, zvlá?? kdy? tak hrdince bez nmrknutí oka říkají v?ichni, neřeknu, kdyby jen někdo. To je asi ale vedlej?í. :) Alex byla vlastně jen o málo star?í ne? jsem já, ale nějak jsem jí místy vůbec nerozuměla. Přiznám se taky jsem rozvedená, taky mám jedno dítě u? pubertální, ale nepamatuju si, ?e bych takhle pořád fňukala a fňukala. Působila na mě prostě hrozně slabo?sky a nevá?ila si toho, co měla. Děti se k ní nechovaly hezky, to je pravda, ale ona k nim moc taky ne, řekla bych. S tou druhou, teď mi vypadlo jméno, s tou kamarádkou, co byla jediná v pohodě :)), pořád nadávaly na Kláru a její rádoby dokonalou výchovu, ale je fakt, ?e dokonalou výchovu neměla ani Klára ani Alex. Vzpomínám si, ?e přesně tak nějak na mě v?dycky houkala moje mamka. Co ve ?kole, jak to, ?e ses cicmala s klukem, bude z tebe ?tětka, to nesmí?, to musí?... Nikdy přede mnou nedala najevo svoje city a pocity. Stejně jako Alex před svou dcerou, a to byla podle mě ta chyba. Se synem to bylo mo?ná trochu lep?í. Já vím, ?e v?ude je to jiné, v ka?dé rodině. Na ka?dý pád, z té party mi moc nesedl nikdo. Předně nechápu, proč se třeba ?enský s tou Klárou vůbec bavily, kdy? jim tak vadila, ?e by proto, aby se měly komu smát a pomlouvat ho? Nebo ta Eva, to jim tak imponovala? V?dy? věděly, jak je hloupá. O Veronice nemluvě, kdy? se nechala dobrovolně týrat man?elem. Já vím, ?e tohle v?echno bylo ze ?ivota, ale upřímě to nechápu. Alex nadávala dceře, ?e si pí?e o intimnostech s kamarádkou, ale v?dy? sama nebyla o moc lep?í, jak drbala o chlapech s tou Ladou, u? jsem si vzpomněla na jméno. :)) Já teda se svými dětmi taky nemám dokonalej vztah, to se nedá říct. Ale vím, ?e nedělám chybu jako moje mamka, toti? dávám jim najevbo svoje pocity. Star?í holka je taky někdy docela drzá, ale kdy? vidí, jak mě to mrzí, zase se trochu stáhne. Ale proč by to mrzelo tu Kačku, kdy? se pořád Alex navenek tvářila jak hrdina. Přitom se pořád litovala. N+ěkteré její pocity jsem teda dobře chápala, sama jsem to za?ila, ale třeba litovat, ?e má zdravé děti, to mi jako matce přijde jako rouhání. Pro mě nejsou mé děti smradi ani kdy? zlobí, a nikdy bych nelitovala, ?e je mám, naopak je to pro mě to nejceněj?í v ?ivotě. Dokonce víc ne? můj přítel, kterého samozřejmě miluju a jsem s ním hrozně ráda. :) Ale děti jsou děti.
Já nevím, jak to shrnout, mně se i tak ta kní?ka v podstatě líbila a časem se k ní určitě vrátím, mo?ná to napodruhé pochopím lzase jinak. Prý teď vy?la zase jedna kní?ka pro nás odrostlej?í, tak se po ní asi brzy popohlídnu. :)
Milá Lindo, vítám vás na svých stránkách a děkuji za dlouhatánský příspěvek, ba přímo rozbor :-) Prima, ?e patříte mezi čtenářky, co s mými knihami vyrostly a vrátily se k nim i v dospělosti, to je super. Ono to o?ivování a čtení holčičích příběhů vůbec není ?patné, tam uvnitř jsme prostě holky v ka?dém věku - a jak mi psala jedna čtenářka, tenkrát jsme si hrozně přály, abychom u? byly velké a dospělé, zatímco teď s nostalgií vzpomínáme, jak moc rychle to uteklo. Ono je dospívání stra?ně kra?oučké.
Ale zpátky ke knize. K jejímu napsání mě inspiroval sraz po 20 letech bývalých spolu?áků, spí? spolu?aček, přesněji řečeno. Taková ta konfrontace, co jsme si představovaly v osmnácti, kdy? jsme odmaturovaly a vrhly se do ?ivota, s tím, co je teď. Vět?ina byla rozvedená, některé i víckrát, nechyběly ani vdovy a z těch,co byly vdané poprvé, by se opravdu spokojených napočítalo na prstech. Taková bilance přímo mrazí. A ?e se Alex chovala tak jak se chovala, přesně jak pí?ete, ka?dý je jiný, v ka?dé rodině je to jinak, zále?í na okolnostech, na povaze, na vnitřní síle, lidech kolem. Zdaleka ne v?echny se s rozvodem vyrovnají rychle, zdaleka ne v?echny jsou silné ?eny. Alex prostě patří mezi ty, co zase tak moc silné nejsou. V?echny postavy v románu mají skutečný předobraz,na tom je právě vidět ta různost. A proč se scházejí - nejspí? ze zvyku, vá?e je právě to, ?e spolu chodily do ?koly. Ka?dému je někdo sympatický víc a jiný méně, nemyslím ale, ?e by se kamarádkám posmívaly. ?en s osudem Veroniky je víc ne? si vůbec umíme představit, statistika je hrozivá - a to v ní nejsou zdaleka v?echny případy, jen ty, co vyplynou na povrch, co? je mizivá část domácího násilí. Dostat se z toho stojí mnohé hodně velkou odvahu - a některé ji ani v sobě nenajdou, neodhodlají se. To, ?e někdo prohlásí, ?e jsou jeho děti smradi je?tě zdaleka neznamená, ?e je nemá rád :-) Kdy? debatují dospělé ?eny o sexu, je to přece jen jiná káva ne? kdy? jde o dospívající dceru, to zamává ka?dou mámou :-)) Kdy? si přečte, co provádí její holčička s týpkem, kterého by matka nejrad?i viděla za horama a ne v dceřině blízkosti. Co se týče dokonalé výchovy, ta prostě neexistuje, nemohla ji aplikovat ani Alex, ani Lada, neměla ji ani Klára, i kdy? si si to myslela :-) Ka?dý toti? dělá chyby - a o tom ta kní?ka je. Není o dokonalých matkách, co jsou bezchybné a v?echno zvládají levou zadní, ale o ?enách, co jsou více či méně rozčarované z toho, kam a jak se jejich ?ivot zaonačil. A je právě prima vidět na jejich případech, kde ty chyby dělají. Ono se to toti? vět?inou u druhých vidí lépe ne? u sebe, to ostatně platí ve v?em :-) Ka?dý teoreticky ví, co je dobré a co by neměl, jen?e v určitých situacích je to pak jaksi jinak... :-) Je?tě ke jménu Alex - Alexandru znám jen jednu a v?ichni jí prostě říkají Alex, představuje se tak. Mně osobně se tahle varianta líbí mnohem víc ne? Sa?a, ale věřím, ?e se pou?ívá častěji.
Milá Lindo, mějte se moc hezky, jsem ráda, ?e se kní?ka líbila i přes výhrady - já to říkám pořád, čtenář se nemusí nutně ztoto?nit s hrdiny, aby si příběh vychutnal, a třeba vás Milenky a hří?níci zaujmou více.