Milá Mi, vítám tě na svých stránkách, tě?í mě, ?e ses zaregistrovala, no a to, ?e tě trilogie o Monice nadchla natolik, abys k tomu napsala dva pěkné příspěvky, tak to mě tě?í dvojnásob! U? proto, ?e pro Moniku a svým způsobem i Mikiho mám prostě slabost .-). Některé čtenářky ho hodně odsuzují a přímo nesná?í, já k němu ale tak kritická nejsem a mluví? mi z du?e, kdy? pí?e?, ?e pro jednadvacetiletého kluka, který měl do té doby v?echno a bez problémů, a to jak po materiální stránce, tak úspěchy u dívek, to byl prostě obrovský skok a on se s ním vyrovnával po svým. Není vůbec divu, ?e mu to trvalo, naopak, bylo by nemyslitelné, aby jásal, ?e je Monča těhotná a po narození dvojčat ji odstrkoval od vaničky, jen aby je mohl sám koupat... To je prostě nesmysl. Ve trojce dospěla nejen Monika, ale právě i Mikulá?. Ka?dý po svém a ka?dý tro?ku jinak, oba ale udělali velký pokrok a u?li kus cesty. A mají nakročeno k tomu, aby spolu byli i nadále. On ten konec není happy endem, u?li sice kus cesty, ale před nimi je je?tě mnohem del?í a čeká je je?tě hodně překá?ek, ov?em kdy? budou pokračovat tak jak dosud, mohou to zvládnout. Pí?u mohou, proto?e nikdy není nic jisté, jestli to vydr?í, tak to neví vůbec nikdo, ani páry, které se zdají x let stabilní. Čtyřku ale psát nechci - rad?i :-). Muselo by v ní docházet ke zvratům, aby měl román spád a ?mrnc, proto si myslím, ?e je lep?í nechat to takhle. A je na čtenářkách, zda jejich dvojici (či vlastně čtveřici :-) ) fandí nebo to naopak vidí pesimisticky. A co si přáli v tom novoročním přání - určitě to, co jim přejí čtenářky, které jim fandí .-)