Milá Petro, děkuji za pěkný a dlouhý příspěvek, jsem moc ráda, ?e ses k mým kní?kám vrátila a dohání? ty zame?kané, to je super. Co se týče příběhu o Monice a Mikim, on je hodně psychologický a jeliko? jde právě o to, ?e pořídit si miminko v době, kdy jsou oba rodiče studenti, navíc ka?dý v úplně jiném městě, nemohou být spolu (zvlá?? kdy? se k tomu přidají i dal?í okolnosti). Mnohé čtenářky vidí romanticky situaci, kdy mají dva mladí zamilovaní dítě, jen?e ona to ?ádná romantika není, kdy? je ka?dý jinde - a to fyzicky a nakonec i psychicky, proto?e k téhle roli je?tě ani jeden z nich nedozrál. A přesně jak pí?e?, momentálně jsou spolu, co? neznamená, ?e spolu budou navěky, mů?e se stát cokoli a kdykoli. A také nemusí, to je to :-). V ?ádném vztahu se neví předem, jak dlouhého bude mít trvání. Tihle dva právě během třetího dílu pro?li vývojem, tak?e mají nakročeno správně, no ale v ?ivotě je spousta různých úskalí... A jsme zase u té nejistoty, co provází vlastně ka?dý vztah :-). Pokračování by ne?lo, proto?e - kdybych popisovala, jak jsou spolu, dohromady by se nic nedělo, román musí mít zápletky a rozuzlení, gradaci napětí, atd. A kdybych tam tohle v?echno dodala, děly by se zvraty - a to rad?i ne :-).