Milá Lenko,

před pár hodinami jsem dočetla a jsem plná dojmů...
V prvé řadě Vám chci poděkovat, ?e jste zalo?ila tyhle stránky, člověk se tak mů?e alespoň vypsat ze svých pocitů a dát předev?ím Vám zpětnou vazbu.
Va?e knihy čtu u? od svého útlého mládí, teď jsem stále mladá :), ale u? mi nějaký ten rok zase nabyl a tak jsem sbírala odvahu, zda se mám opět pustit do jedné z va?ich kní?ek, zda mě to je?tě chytne tím správným způsobem, jako dříve, kdy se je?tě nabízelo spousty nevy?lapaných cestiček a v?e bylo děsně nadějné a nové :)!
Zvolila jsem si tedy, ?e si Va?i knihu přečtu a udělala jsem velmi dobře. Jednak Vám chci poděkovat za krásné naladění do letních měsíců. Va?e zamilované story odehrávající se při horkých dnech, na trampech, chatách, při táboráčcích, lesích, vymetené obloze a vodních radovánkách mě prostě v?dycky dostanou. Va?e knihy se čtou bezpodmínečně výborně, zvlá?tě, kdy? nabízejí spousty inspirace (do lomu Velké Ameriky se prostě podívám!) a taky to předkládáte takovým způsobem, ?e se čtenáři dokonale z?ijí s hlavní postavou. Děkuji také za napínavé čtení o Hagenovi, to bylo prostě super.
Dále, dokonale jste vystihla vztah Jany a Jakuba. Ta původní nesná?enlivost, tenze, vypjaté stiuace, dynamika a pak postupné přelínání se do zamilovávání se do sebe, projevů citu atd., člověk zkrátka u? jen čeká ka?dou chvíli, kdy se konečně políbí :). Ta celková romantika prostupující celý příběh je nádherná. Díky za ni, mo?ná i to mi způsobilo notnou dávku nostalgie po přečtění této knihy, kdy si uvědomuji, ?e bych něco takového také chtěla za?ít. Kdy člověk tou?í po romantické lásce a zamilování se, po létu a po realitou nese?lapaných snech. V?echno je ú?asně sesumírované a moc bych si přála, aby to Janě a Jakubovi vy?lo, abych měla pokojnou du?i :). Realita v?ak dost tlačí, ale přesto ty sny, které v této knize nabízíte jsou tak krásné a dojímavé, ?e mi to u? teď moc chybí (poslední táboráček v kempu Mokrá louka ((tu?ím)), kdy Jakub objímá Janu kolem ramen a hladí ji po ramenech, tváři, u?ích.., to je prostě srdeční zále?itost)!
A poslední, navzdory tomu, ?e Touha od Landy nepatří mezi mé nejoblíbeněj?í písničky a u? z principu ji spí?e nemám ráda, tak jsem si ji na počest této knihy musela pustit. Naproti tomu Wanastovki jsou klasa, ty jsem si pustila velmi ráda.

Je toho mnohem více, co bych chtěla k této knize říci, ale proto?e mi to jde spí?e přes srdce, ne?li přes hlavu, tak to nemohu vyjádřit.
A tak snad poslední slovo: Děkuji.