Milá Lenko, i já jsem z těch, které bě?ely do knihkupectví jakmile se dozvěděli, ?e u? konečně vy?la nová ,,Lanczovka".
Kní?ka potě?ila, ale asi se, bohu?el, nevy?plhá mezi těch pár TOP, kde u? dlouho sedí Kapky rosy a Nebe plné hvězd. Ale vlastně mi to vůbec nevadí.
U Létem políbené mě nadchla atmosféra. Ta pravá, letní, s vůní ohýnku, jehličí a posečené trávy zkropené ranní rosou. Letní příběhy miluju, zvlá?? od vás. jsou tak pravé, jako bych s hrdinkou tyhle chvíle pro?ívala. V?dycky si vzpomenu na dětství a letní tábory, a je mi tak nějak trochu smutno, ?e u? se to vlastně nevrátí, proto?e ač je léto ka?dý rok, u? nikdy nebude takové, jaké jsme ho v?ichni pro?ívali jako malý.
Jarka byla milá hrdinka, obdivovala jsem starost o sestru i zvládnutí pocitu, ?e o vás vlastní máma tak trochu nestojí(mimochodem, to pro mě bylo dost ?okující) U? z toho důvodu, ?e mám star?ího brá?ku, tak?e na to koukám z pozice toho mlad?ího sourozence.
Pochopila jsem zápletku, i to, ?e ta láska tam musela být u? jen proto, ?e k létu prostě patří.
Kní?ku jsem si moc ráda přečetla. Byla nenásilná a já z ní spoustu věcí pochopila, ale na druhou stranu vím, ?e a? si ji přečtu podruhý, potřetí, a? nebudu natě?ená na dal?í nový příběh s novou hlavní hrdinkou, pochopím toho mnohem víc. Dostanu se pod povrch, tak trochu vlezu Jarce do hlavy a při ka?dém dal?ím čtení tam objevím něco nového, co? je logické, proto?e budu stárnout a i já budu pro?ívat nové a nové příběhy, které se třeba mů?ou stočit k problémům a dilematům, které měla Jarka, a teprve potom opravdu pochopím podstatu příběhu.
Co se týče pokračování, i mě se zdál konec nečekaně otevřenej, ale... Ale nevím, mám strach, ?e bych si v dal?ím díle přečetla o hádkách, urá?kách a slzách. O tom jak se pohodovej vztah dvou sester měnil, a? úplně vyprchal. A to by mi zkazilo hřejivej pocit z kní?ky Létem políbená.