Milá Lenko, dnes jsem dočetla Va?i knihu Milenky a hří?níci a nedá mi to, abych Vám k ní nenapsala pár slov. Předně ji musím velmi pochválit. Záměrně jsem si ji přečetla a? po (v pořadí druhém) přečtení knihy Hvězda naděje. Tu jsem četla poprvé v patnácti letech a při?la mi tehdy smutná. Nyní jsem se na tento příběh rodiny ?ímových dívala úplně jinak, i tento první díl se mi zdál velmi reálný (opravdu ze ?ivota!) a zajímavý. Nic není černobílé a ka?dý z hrdinů tohoto příběhu byl sám strůjcem svého ?těstí a to co se jim případně dělo, vyplynulo úplně logicky z jejich povahy. Moc se mi líbí, jak jste vykreslila v MaH charaktery těchto jednotlivých postav po dvaceti letech. Stejně jako i jiným čtenářkám v příspěvcích, ne?la mi jen úplně na rozum proměna Marcely, ale za dvacet let se mohlo u ní leccos změnit, to si zase dovedu představit. V porovnání s některými příspěvky mám ale na kní?ku v některých aspektech jiný názor: Viktor mě nezklamal, naopak - myslím, ?e na to, jaký byl v sedmnácti, se změnil velmi pozitivně - naučil se chovat k ?enám, byl pracovitý, úspě?ný, měl rodinu na prvním místě a k ?eně a k dětem se choval ú?asně - mohlo to s ním dopadnout hůř. Pokud by byl je?tě věrným man?elem, pova?ovala bych to spí? za zázrak. Zajímavé mi při?lo, ?e v románu u? nebyla ani zmínka o jeho dávné lásce Nikole, sestře Marcely. Neuva?ovala jste o jejím zařazení do příběhu? :-) Jinak bych rozhodně nehodnotila román jako smutný či depresivní, vůbec ne, spí? jako velmi reálný. V?e zále?í na úhlu pohledu. Kupříkladu Ivana, ale třeba i Regina se dívaly na svět velmi pozitivně a v tom byla jejich výhoda a ?těstí - a tak to v ?ivotě chodí. Ivana díky své ??astné povaze mů?e s Vikem bez problémů fungovat i nadále. K čemu by jí byla ?árlivost? Vzala si mu?e, který je, jaký je, a je jen jejím ?těstím, ?e ho nijak nepodezítá. V?dy? vlastně v tomto vztahu jsou ??astní v?ichni - ona, Vik i děti (ačkoli tento názor jistě vyvolá mnoho jiných, nesouhlasných). Pokud by byla ?árlivá, Vik by s ní tě?ko fungoval, ona sama by se trápila, na děti by to také dolehlo - a k čemu vlastně? V?dy? v rodině prakticky nikomu nic nechybělo. Naopak Klára se svou povahou, jak i sama uznala, vylo?eně lákala mu?e k tomu, aby jí vyu?ívali. Ale také musím velmi ocenit, jak bravurně jste vylíčila uva?ování ?enatého mu?e :-) - jak doká?e v?e pěkně hrát na obě strany, být spokojeným man?elem, ale i milencem, který tvrdí, ?e je s man?elkou jen z povinnosti. Takhle to v reálu vskutku je! Tak?e se Kláře a? tolik nedivím, ?e mu uvěřila. Co se týče debat o sexu, rozhodně bych kní?ku nehodnotila tak tvrdě: myslím si, ?e je právě taková, jaká má být. Velmi oceňuji, ?e doká?ete psát knihy jak z pohledu mladých dívek na prahu dospívání, tak i z pohledu zralé ?eny. Klobouk dolů!Tě?ím se na Va?e dal?í tituly a přeji hodně nápadů při psaní! Moc Vám fandím. Lenka