Přesně tak :o) v?ak vezměme jen ten konec knihy "mám to zapotřebí? no.....mám!" Okam?ik uvědomění si vlastních činů, okam?ik, kdy následky dorazily na její hlavu. Má to zapotřebí, dívat se na Alici, proto?e to ona jí přenechala místo, proto?e to ona teď doufá, ?e ji zase vystrnadí. Zkusila si svoji ?ivotní změnu, která ji stála víc, ne? jen vyluxované bankovní konto - to je asi to poslední, co ji mů?e trápit. Ztratila vztah k dcerám, man?elovi, ztratila rodinné zázemí, pohodu, stereotyp...ztratila v?echno, o čem ani pomalu neměla tu?ení, ?e má a ?e je to krásné. Stojím si za tím, ?e tahle kniha je napsaná velmi, velmi dobře. Zahýbala emocemi nás v?ech, ale přesto....NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY!! :o))) láska a hormony - potvory na?eho ?ivota! :o) u? jsem kolikrát sly?ela lidi říkat "tak tohle bych teda nikdy neudělal/a" a ejhle, o pár měsíců později jsou v té situaci. jojo, ne nadarmo se říká, kdy? praví? "nikdy" osud ti tu sitaci přistaví do cesty :o))