Milá Maru?ko, to je prostě věkem, za pár let (třeba za dvacet :-) ) se na to zase bude? dívat jinak. Mnohá realita je je?tě zoufalej?í, bohu?el. A to s těmi smrady, kdybych tvrdila, ?e jsme nikdy s kamarádkami při debatách o dětech tohle neříkaly, lhala bych :-), co? samozřejmě neznamená, ?e bychom byly ?patné matky a neměly svoje děti rády. To vůbec ne, jen?e ony i ty zlatíčka doká?í jít někdy pěkně na nervy, hlavně v pubertě :-). Co se týče zá?itku s nebo?tíkem, tak ten je stoprocentně pravý, stal se mé nejlep?í kamarádce přesně v době, kdy jsem román psala, no a jeliko? je tak morbidní a bizarní zároveň, musela jsem ho do románu zamotat. Ví?, ono v?eobecně platí, ?e v?echny zá?itky, co se zdají ?ílené, jsou v?dycky pravé. Platí toti? to, ?e tak ujeté věci, jaké připraví sám ?ivot, by si ani spisovatel nevymyslel, neměl by na ně fantazii :-)