Milá Mí?o, děkuji ti za dlouhý a krásný příspvěk, je vidět, ?e sis příběh pro?ila se v?ím v?udy a hlavně mu porozuměla. Některé čtenářky Romanu odsuzovaly - jak za to, ?e sebou nechala Hynkem manipulovat, ?e na něm byla závislá a dávno ho neposlala k vodě, tak za to, co provedla nejlep?í kamarádce. Jen?e ono nikdy nic není jen černé nebo bílé a já bych ji neodsuzovala ani za jedno. Ka?dý teoreticky ví, co je dobré a co by dělat neměl, proto?e by to ublí?ilo druhým (nebo i jemu samotnému), jen?e jaksi v praxi, kdy? se do takové situace dostane, je to pak o něčem jiném. A v zamilovanosti, kdy se zamilovaná holka sna?í sebe samu přesvědčit, ?e je v?echno v pořádku, zavírá oči před tím, co by mohlo být nezávislému pozorovateli jasné, doufá, ?e se nic neděje a ?e to bude dobré, je mo?né úplně v?echno. No a to s Anetou sice ko?ér nebylo, ov?em nebyla to zdaleka jen Romanina chyba, ?e. Názor na nevěru se nejspí? vyvíjí věkem, v určité době je skoro ka?dý přesvědčený, ?e by ji nikdy neodpustil, ale tyhle nekompromisní názory postupem času přestávají být tak moc vyhraněné a u? se leccos slevuje... A jestli přiznat kamarádce, ?e její přítel není ?ádný svatou?ek, to? dilema! Asi stejné, jako se přiznat s vlastní nevěrou. Nevím, co v takových případech dělat, aby to bylo správně a neublí?ilo... Já bych to kamarádce nejspí? neřekla (co? ale neznamená, ?e je to správná ře?ení :-) ). Ale zpátky ke knize - je?tě jednou dík za pochvalu, on to je opravdu román ze ?ivota. Měj se moc fajn.

Tedy čím víckrát to čtu, tím víc se mi protiví Aneta, to jsem mo?ná jediná. Jak do toho ??ourá. Pročpak asi Romana a Havran tolik zatloukali? Nejspí? proto, ?e ji měli rádi, jako kamarádku a jako partnerku. To se mi stává, kdy? něco nechci někomu říct (nejde ani o ?ádnou nevěru, je to třeba blbost), tak ten druhý do toho stra?ně ??ourá a jeví se mi, ?e u? ani na nic jiného nemyslí, zajímá ho právě to, o čem tolik nechci mluvit.

Také dobrý názor, dík za příspěvek! Určitě i to sehrálo velkou roli.