Milá Petro, moc děkuji za krásný a dlouhý příspěvek. Je skvělé, ?e se moje nejstar?í kní?ka, tedy přesněji řečeno trilogie, dodnes tě?í takové oblibě! Já jsem s těmi hrdiny vyrostla, tak?e k nim mám hodně blízký vztah :-) A u? z toho důvodu bych jim nepřála ?ádné velké vztahové krize, nato? rozvod. My?lenkou napsat příběh o Anetě se celkem zabývám, uvidíme. Jo a ta písnička, já ji sly?ela kdysi dávno na táboře, kdy? ji hrál instruktor na kytaru u ohýnku (a vida, jak mi pár slov z toho utkvělo, dokonce si vybavím i melodii :-) ). To mi bylo čtrnáct. Pak jsem se s ní setkala je?tě jednou, a to u? na střední, kdy? jsem byla v rámci studentské aktivity na brigádě a jedna z na?ich "vedoucích", co? byly holky z V?, co nad námi měly dozor, ji taky zpívala u kytary. Asi to patří mezi písničky, co nejsou "oficiální", či jak to říct, a ?íří se jen takto. Něco jako lidová slovesnost :-). Jen co budu mít čas, taky se po ní zkusím na netu poohlédnout, tam se dá najít leccos. Měj se moc krásně!