Upřímně říkám, ?e miluju kní?ky. Čím je kní?ka slo?itěj?í, tím v?t?í radost mi to udělá. Někdy ale opravdu nemám chu? ani my?lenky na to, abych přelouskávala slo?ité filozofické romány a ráda si posedím nad lehčím oddechovým čtením a zabořím se do příběhů mladých hrdinek. Od Lenky Lanczové jsem přečetla knih hodně, ale tahle patří mezi ty nejlep?í. Hlavně proto, ?e hlavní hrdinka mi opravdu padla do oka. Není to ?ádná fňukna ani si nehraje na tvrďačku, nebrečí kvůli ptákovinám jako spousta románových dívek, nesna?í se ostatní oblbnout nějakou fale?nou hrdostí. Je upřímná, silná a hlavně HLAVNĚ věčně nepřemý?lí tím stylem - Ó, já chudinka, jsem těhotná, nemám tamtoho kluka, nemám tohle a tohle, celej svět je na mě zlej !!
U ostatních hrdinek v ostatních knihách se v?dycky na?lo něco, co mi nesedělo.
Jen tak pro představu -
Naty z knihy Dva kroky od ráje > nechala se ovlivňovat od své spolu?ačky, byla zlá na ostatní jen proto, aby se JÍ zalíbila
Viky z knihy Pár minut lásky > A? neuvěřitelně moc lpěla na Radkovi, ani po dlouhé době nebyla schopná se přes to přenést. Jistě, láska občas bolí, ale ře?it POŘÁD jen jednoho kluka, pořád kvůli němu brečet, to nepochopím. Nemluvě o tom, ?e byla na internátu jako nějaká mučednice, ani nepípla a trpěla buzeraci spolubydlících.
Simona z Letních ně?ností si zase nedokázala prosadit svou a dělala to, co chce Roman. Rozhodně bych neo?elela akci s přáteli a ne?la bych s ním do společnosti, která mi nesedí. Vztah je o kompromisech, to ano. Ale lidé v páru ne?ijí jen jeden pro druhého, ale taky ka?dý sám pro sebe ;)
Nebo Iva z Mokré náruče léta > neumí si ze sebe udělat legraci a občas působí a? moc namy?leně. Vím, ?e jsou to jenom kní?ky, a hrdinky se na konci kní?ky vět?inou nějak změní k lep?ímu, ale jenom říkám, jak na mě působily v průběhu knihy. Nezaujatě přiznávám, ?e kdyby ka?dá hrdinka byla tak (pro mě) dokonalá, jako Nela, to čtení knih by po čase omrzelo :)