Milá Jani, děkuji za pěkný a dlouhý příspěvek, udělal mi velkou radost. Prima, že se zatím poslední - jubilejní šedesátý román líbil! Tím spíš, když jsi jeho čtení tak dlouho odkládala :) Kdyby to bylo jen o tom, jak se Verča dala dohromady s Tiborem, zamilovali se, vzali se, narodilo se jim miminko a byli šťastní, tak by to sice bylo fajn, ale moc velká slaďárna... a ty já nepíšu :) Už proto, že i v životě nejde nic jednoduše a přímočaře, kolikrát se všechno zamotá i ve chvílích, kdy si člověk myslí, že se mu nemůže nic takového stát... Díky za super názor na otevřené konce - přesně takhle jsem to myslela, proto ráda nechávám příběhy nedořešené - kvůli čtenářkám, aby si samy mohly domyslet podle svého, jak to bude dál, podle sympatií k těm či oněm hrdinům, apod.
Milá Jani, měj se krásně, ať jsi šťastná a dcera dělá jen samou radost - a když budou po večerech dělat radost i moje knihy, tak to nebude mít vůbec chybu :) Omlouvám se za velké zpoždění, přes léto jsem pořád někde mimo net... hrůza, jak to letí :)