Milá Zdeni,díky za dlouhý příspěvek.U? nevím přesně do jednotlivých podrobností,jak jsem to promý?lela,ale určitě najednou-přizpůsobila jsem jak příběh horoskopu, tak horoskop příběhu. Ono kdy? se nad různými horoskopy zamyslí?,tak zjistí?,?e jsou vět?inou napsané tak,aby se daly vylo?it různými způsoby - prostě aby "pasovaly" na víc lidí a v různých situacích. Můj vztah k horoskopům byl přesně takový,jak říká?. Kdy? mi vy?lo něco pěkného,tak jsem pak natě?eně čekala,kdy to u? vyjde :-), no a kdy? jsem naopak četla něco ?patného, rovnou jsem horoskop odhodila s tím,?e to jsou vymy?lené blbosti,?e tomu přece nevěřím :-)). Chtěla jsem věřit jen tomu pěknému,no a proto?e vět?inou nevy?lo ani to pěkné, říkala jsem si,?e jsem si to blbě vylo?ila a vztahovalo se to k něčemu jinému... A proto?e jsem svým způsobem pověrčivá, rad?i jsem je přestala číst úplně :-). Ber to tak,?e horoskopy v časopisech jsou stra?ně neosobní,vem si,?e to,co tam napí?ou,by mělo platit pro x tisíc lidiček narozených v tom jednom znamení! (Teď jsem si vzpomněla na jeden díl Simpsnů, kdy Homerovi vy?lo v horoskopu: "Dnes zemřete!" A Marge na to říká,to není mo?né,?e by to bylo tak konkrétní? Podívala se do svého horoskopu a tam měla: "Dnes zemře vá? man?el!" )
Tu zvědavou sousedku s roztomilými vnoučátky,které měla Sabina občas chu? přizabít,jsem měla také u? rovnou v kostře příběhu.Ka?dý román je třeba místy odlehčit, uvolnit děj.