Zajímavé
Včera jsem dočetla Sólo pro Kristýnu. U? jsem si to moc nepamatovala (jenom to, ?e přijede ke své tetě). Sice je Kristýna můj pravý opak, já nejsem extrovert, být ve středu pozornosti je pro mě utrpení, ale o to víc mě bavilo o ní číst.
Hodně mě bavil příběh kolem její tety a mamky, to jak na?la její deník a pomalu lu?tila to tajemství.
Co se týče jejích reakcí na rozvod rodičů - ze začátku jsem si řikala, ?e dělá hysterický scény a pod (vycházela jsem z rozvodu mých rodičů, tam byl rozvod jediný moudrý ře?ení, který mohli udělat), ale pak jsem si uvědomila, ?e to asi fakt neni legrace, kdy? chce někdo někomu v patnácti měnit svět. A uvědomit si, ?e někdy se man?elství prostě nepovede a ?e to neni ?ádná zrada, to v tomhle věku asi vůbec nejde.
Jenom mám jeden dotázek. Kristýně bylo patnáct, ale přesto přesně věděla, co má dělat, aby získala klučičí zájem, jak ho napínat a tak. To byla vcelku dobrá, proto?e já to nevim doteď a jsem o deset let star?í. :-)) Dotaz spočívá v tom, jak k těmhle zku?enostem při?la, kdy? před tím pořádně s nikým nechodila?
No a to je asi v?echno, kní?ku Vám chválím, má v?echno, co má mít. Dobrodru?ství, lásku, holčičí naschvály, zmoudření, .... Zkrátka hodně zábavná kní?ka.
Tak na tohle musím odpovědět. Já taky určitě nepatřím k extrovertům, ale u? od třinácti jsem věděla, co klukům vadí a naopak, co je dostane. Přečetla jsem např. bravíčko, kde tenkrát bývalo plno rad a kolikrát fakt u?itečných, např. jak kluci nemají rádi "uřehtaný slepičky", ale naopak někoho s kým se dá pořádně popovídat apod. Taky hodně z Lenčiných kní?ek:-) Věděla jsem, kde udělala určitá holka chybu a řídila se tím.:-))Je pravda, ?e u? si taky moc nepamatuji příběh Kristýny, tak?e ani to, jak to přesně zvládala, ale jedno vím určitě - v tomto rozhoduje 100% povaha. Nejde o to, získat zku?enosti věkem, ale najít tu odvahu udělat to:-))) Na to já taky nejsem:-)))
Asi má? pravdu, ?e je to dané hodně povahou. Bravo jsem taky četla, ale ?e by tam byly nějaký extra rady, to si teda nepamatuju. Já jsem to brala hodně podle sebe, v patnácti jsem přece jen byla úplný střevo a takový to, jako ?e kluka navnadím a pak cuknu, to jsem fakt tenkrát zmáknutý neměla. :-)) Mo?ná to u Kristýny bylo i tím, ?e o Martina kdoví jak nestála, líbil se jí, ale nebyla do něj zamilovaná. To se potom nějaký taktiky uplatňujou snáz, aspoň já to tak mám. :-)