Milá Báro,díky za pochvalu,jsem ráda,?e i tobě se moje knihy líbí a Radka je prostě za stálici :-) Tenhle nápad u? tady padl v souvislosti s Evou a Dickem, holky chtěly román o Anetě, jejich dceři. Popřemý?lím o tom, slibuji, i kdy? výsledek neslibuji :-) Uvidíme.

Milá paní Lenko, mo?ná mi nebudete věřit ,ale já jsem jednoho Dicka potkala :o) Ka?dý z čtenářů má svou fantazii, ?e, a tak jsem si Dicka prostě při čtení nějak představila, podle Va?eho popisu v kní?ce. Pak se po pár letech stalo, ?e jsem ho opravdu potkala :o) Kdy? jsem ho viděla poprvé, tak první co mě napadlo bylo, ?e takhle asi nějak musel vypadat Dick. No a hádejte, jakpak se asi jmenoval? David Langer :o))) Shoda náhod asi :o)) Kdy? jsem mu o tom pak vyprávěla, tak se mi samozřejmě vysmál, ale já jsem si prostě myslela svoje.

Samozřejmě vím, ?e Dick byl Lang, ale i tak je to dost podobné :o)))

Co? to je pěkné :-) Nato? ta shoda. Já jsem si příjmení Lang vymyslela je?tě dřív, ne? jsem vůbec začala uva?ovat, ?e bych se mohla jmenovat Lanczová :-) Myslím jako dávno před svatbou :-) Lancz a Lang je sice méně podobné ne? Lang a Langer, ale i tak :-) A s tím,?e si člověk stylizuje někoho do určitě podoby, to znám. Tuhle jsem potkala Mikiho z ?eptej a Za?eptej, prostě to byl on :-) Bylo to v jedné restauraci, cestou odněkud někam jsme se stavovali na jídle, on tam při?el s kámo?em, seděli hned vedle a stě?oval si tomu druhému, ?e ta holka je stra?ná, kdy? chtěla ona, nechtěl on, teď ?e zase ji chce on a ona dělá drahoty... No prostě Miki :-)

Jsou to ale krásné náhody, ?e? Je fajn, ?e existuje něco jako představivost, člověku se hned ?ije líp, kdy? je realita jiná. Ale zase se to nesmí přehánět, ?e ano...