Pro vkládání příspěvků se musíte nejdříve přihlásit.
Můj molovaný autokemp
Ahoj Lenco. Tuhle knizku jsem dlouho nemohla sehnat. Jestli si pamatujes, tak jsem ti uz parkrat psala, ze autocamp Zvuli alias Mokrou louku moc dobře znam. S touhle knizkou jsem se dokonale szila. Spolecne s Terezou a Tomem jsem prochazela plno znamych mist a vazne me tento roman zahral na srdicku. Je to strasna nahoda, ze pises o mistu, kam jsem 10 let jezdila s rodici na dovolenou. Libilo se mi, jak Terka s Luckou spolu skvele vychazely. Dvojcata se vetsinou snazi od sebe odlisit, ale tyhle dve spolu tahly za jeden provaz. Často jsem se lamala smichy u ruznych akci babci a teticky Miriam. Nejvic jsem se ale pobavila u ztraty teticcinych falesnych zubu. Hlavne jak jsi popisovala, ze si narvala do pusy falesne zuby po dedeckovi a pokusila se v nich o usmev. Pekne jsem si rozmazla oci, jak mi při tehle epizodce slzely smichy Emfanuel Mrkvicka taky nemel chybu. Takovyho dedka potkat, tak ho kopnu nekam. Terka bohuzel byla v situaci, ze si tyhovyhle prepych nemohla dovolit. Moc me dojala oslava Tercinych a Lucincinych narozenin. Nadherne jsi popsala tu atmosferu, jak babci pripravily rekvizity a pozvaly vsechny pratele holek. Na tenhle roman jen tak nezapomenu a urcite to neni jen tim, ze pises o mistech, která znam?.
RE: Re: Můj molovaný autokemp
Milá Nikinko,opět děkuji!Autokemp Zvůle znám dobře z vlastních zku?eností řadu let-jako holka jsem byla na Zvůli pětkrát!! na letním táboře, nače? později jsem tam jezdila pod stan a posléze u? s rodinou do té chatičkové osady (=Mokrá louka) a? do doby,ne? jsme si koupili chatu (ta je pro změnu popsaná v Srdcovém klukovi :-) ). Na Zvůli ale nedám dopustit,jsou to prostě osobní vzpomínky a určitě i díky ní jsem vlastně začala psát - jako první jsem napsala Znamení Blí?enců, co? byl příběh inspirovaný zá?itky z letního tábora právě na Zvůli :-).