V pondělí ráno jsem si koupila Sběratelku polibků (super název!), doma jsem si uvařila kafíčko a v deset hodin jsem se pustila do čtení. No jo, jen?e ve tři odpoledne u? nebylo co číst. V?dy se do nové kní?ky začtu natolik, ?e neskončím, dokud nejsem na konci. Kolikrát jsem na sebe i na?tvaná, proto?e pak nemám co číst. Tak?e není divný, ?e kdy? domlasknu poslední slovo, začínám číst znovu od začátku, abych si tu kní?ku pořádně vychutnala a aby mi "pře?la do krve". Tak?e momentálně dočteno podruhé. Tato kní?ka mi velmi připomněla mě, kdy? mi bylo -náct. A myslím, ?e se v ní pozná hodně čtenářek. Je mi 22 a dnes u? vím, ?e hledání lásky přes postel je kravina. Jen?e člověk si to stejně musí vyzkou?et na vlastní ků?i a na názory druhých nedá, dokud na to sám nedoplatí.