Schody do nebe... i jinam :-)
Tak... zrovna jsem zaklapla tuhle kní?ku, přečtenou tu?ím po čtvrté - a tentokrát u? "vlastní" :-)
Musím říct, ?e tohle je pro mě asi nejtě??í kniha od Vás. V tom smyslu, ?e to hrdinka měla sakra tě?ký, z jejího ?ivota dýchá jako... já nevím, jak to popsat :-O Prostě neměla to jednoduchý, takový depokoidní, ?edivý... a tím víc je kní?ka krásná. Ty popsaný pocity, úplně ty nejnitěrněj?í, to je něco.. jo! Musím říct, ?e kdy? jsem ji četla ve chvíli, kdy jsem byla taková otrávená z de?tivýho počasí, tohle mi dodalo - jako jak to ?aneta měla tě?ký. A tak jsem ráda, ?e teď, kdy svítí sluníčko, mů?u číst o tom, jak se ?aneta pomalu narovnává, sbírá a o?ívá... ta kní?ka byla jak to počasí: nejdřív ?edivo, po?mourno, de?tivo... a? ke konci, kde mezi mraky nakukuje sluníčko. Vá?ná kniha, oproti těm letním, oddechovým.
?anetu úplně lituju, Va?ek byl hroznej hulvát, nedivím se, ?e po tom v?em poni?ování přemý?lela nad sebevra?dou! Jsem ráda, ?e byla silná - na jejím místě by člověk z toho v?eho pořád jen brečel do pol?táře - a ona to vydr?ela.
Z jejího pobytu v Květné úplně či?í ta pohoda, ten popis, jak se toulá lesem s Nerem a tak... to je... to je prostě krása, sálá z toho ta spokojenost - a Petr, to je jako tře?nička na dortu spokojenosti! Jsem z toho une?ená, já vím, opakuju se, ale fakt :-) Z té hromady knih, co jste napsala, jsou Schody do nebe knihou, kde jsou ty nálady, my?lenky a hlavně pocity popsané snad nejvíc, do samých zákoutí... Nenacházím vhodná a přesná slova, a tak se jen skláním nad Va?ím uměním.
K jednotlivým osobám... Va?ka snad ře?it asi ani nemá cenu, je to prostě de*il, jinak to nejde napsat. Mamka - jo, chtěla si udr?et man?elství, které prostě udr?itelné tak nějak nebylo, Va?ek ji stejně bude podvádět tak i tak, ale nezapomenu jí, ?e ?anetu nehájila, házela na ní v?echno. V?dy? pod tíhou výčitek by člověk začal pochybovat sám o sobě, jestli to opravdu není chyba ?anety! Nela - rozmazlenej fracek, v?echno jí procházelo, tak?e je dobře, ?e i na ní do?lo. Robin - jo, ?anetu měl rád, řekla bych, ?e jako asi jedinou holku, jen?e... asi se s tím pořádně neuměl poprat a "podléhal" tomu, jaký on ve skutečnosti je, tedy děvkař. Marek - pěkně do sebe ryli :-)) a věřím, ?e člověk v jeho situaci přemý?lí o v?em a o ničem a neví, kudy dál... A táta... aspoň si měla s kým ?aneta promluvit, charakterní chlap, ale na druhou stranu jí mohl pomoct nějak víc, kdy? věděl, ?e to doma nemá lehké...
Tak. A je to :-)