www.lanczova.cz - oficiální stránky Lenky Lanczové


Raport - Dandy

Report ? Dandy

Kdyz se na Lencinych strankach zacalo resit téma SRAZ neboli LANCZ-CON, moc jsem se do debat nezapojovala, spis sledovala a cetla prispevky. Tak nejak se mi tam uprimne receno nechtelo, i kdyz me to hooodne lakalo setkat se s Lenkou a ostatními, ktere znam pouze podle pismenek na pocitaci. Teprve, kdyz se napad zacal realizovat a na strankach se objevily první informace, kdy a kde se sraz uskutecni, trosku se mi ulevilo, proto?e Slavonice jsou coby kamenem dohodil od naseho domecku, který mame v Ceské Republice. Nedovedla jsem si predstavit, kam bych treba z Vidne, kde bydlim, cestovala nebo kde bych se s holkama sesla, pri me ocni vade. No, ale nastesti to dopadlo takhle, takze stacilo jen uprosit tatku, aby me do Slavonic hodil a vecer se pro me zase stavil a bylo vystarano!
Na sraz jsem se zacala tesit, par tydnu predtim jsem uspesne zvladla zaverecnou zkousku na obchodni skole a dostala prijeti na akademii pro pedagogy vyucujici nabozenstvi. Sraz jsem brala jako takovou malinkou odmenu za vse, co jsem zvladla a tim vic se pripravovala a tesila na setkani se vsemi. Popravde receno, i tak jsem mela strasnou tremu, bala jsem se, proto?e se mělo jit do podzemi a ja, nejen ze trpim klaustrofobii, ale je?tě diky mym ocim mam problem orientovat se ve tme. Psala jsem o tom holkam a ty mi slibily, ze na me daji pozor, pry se nemam vubec bat, ze to bude dobry, pry jsem skvela holka a nemam si delat starosti. A tak jsem si je taky nedelala.
A pak prisel první cervenec 2006, jak uz psala Aka den D pro vsechny ctenare Lencinych knizek. Pokousela jsem se je?tě premluvit pritele, aby jel se mnou, znicehonic me v sobotu rafla znovu trema jak blazen, do podzemi se mi vubec, ale vubec nechtelo, docela jsem se radovala, ze je zatopene a ze je tam vstup zakazany. Pritel me ov?em zklamal, pry je to sraz ctenarek a on tam nemá co delat, pry bych si musela delat starosti je?tě s nim, muj pritel je toti? nevidomy.
Tatka me tedy hodil do Slavonic před ubytovnu, kde uz parkovalo spoustu aut. Z jednoho z nich prave vystupovaly holky, tak jsem se k nim hned pridala a predstavila se jim. Dost me zarazilo, kdy? se na me dost nechapave zadivaly a rekly mi, ze jim muj nick ani jmeno nic nerika. Ja jsem je ov?em znala, minimalne jednu ? Kajmanku. Poprosila jsem holky, jestli bych nemohla jit s nima, ze si nemam kam dat věci a ze spatne vidim. Holky mi nechaly věci u nich v pokoji na ubytovne, pak jsme spolecne sly dolu na dvur, kde jsme cekaly na ostatní prichozi. Par holek uz tam bylo, posedaly jsme na lavicky a zacaly si povidat. Tedy, lepe receno, holky si zacaly povidat, ja ne, tak nejak nebylo s kym, ony se mezi sebou znaly, ja nevedela presne co rict a pripadala si jak blbec, kdy? jsem tam tak sedela a nic se nedelo. Postupne prichazeli ostatní: Silva, Aka s Honzikem (coz me taky dost chytilo za srdce, pripadala jsem si totalne sama bez meho Misi), tusim, ze mezi holkama bylo i Kacatko, Inready a ostatní, neznala jsem jejich tvare, takze snad tu moc nekecam.
Konecne jsme se zvedly a sly dovnitr za Lenkou a jeji rodinkou, která uz na nas netrpelive cekala a vitala nas velice srdecne a s radosti. To me trosku pozvedlo naladu, zvlast, kdy? se ve dverich objevila Misulka a hned me pratelsky pozdravila. Ov?em moje nalada zase hned klesla, kdy? jsem videla, jak si vsichni sedaji a bavi se spolu. Nejsem prilis spolecensky typ, mam trosku trable se hned zapojit do hovoru, neumim do toho spadnout a zacit se bavit anebo? to prekousnout a delat jakoby nic. Diky mym zazitkum mam sebevedomi hooodne malicke. No, nakonec jsem pozadala Aku a Misulenku, jestli si k nim smim sednout ke stolu. Je?tě se k nam pak pridala LuciasCarlos, Tomas, Misulcin kluk a moje dobra znama po mailu, Summer. S tou jsem se taky pratelsky pozdravila a chvili jsme si i povidaly, pak to zacalo zase nejak vaznout. Sandra kazdemu rozdala cedulku, na kterou jsme si doplnily sve jmeno a nick. Ja se pak musela kazdeho ptat, jak se jmenuje, ach jo!! Aka nakonec vytahla tzv. ?smudlinky? a podarovala jimi vetsi část holek. Me se ihned zacala omlouvat, ze pro me nic nemá, ja nad tim jen mavla rukou, taky jsem pro nikoho nic nemela, jen pro Lenku a to tradicni sachruv dort, který jsem ji predala je?tě spolu s vonavou svickou, které ma tak rada!
Potom nastala ta velka predstavovacka, to jsme se klepaly tremou snad vsichni. Jeden po druhem vstavali, predstavovali se jak nickem, tak obcanskym jmenem a odkud prijeli. Byla jsem moc rada, kdy? jsem zjistila, ze mezi holkama je i Tina, na strankach znama pod nickem LentilkaM. Tina toti? cetla moji knizku, kterou jsem v breznu dopsala, tak jsem byla zvedava, jestli i na tohle tema treba dojde. Hned po predstavovacce nam Lenka oznamila, ze podzemi je pristupne a ze pokud chceme jit, musime okamzite vyrazit. Vetsina byla pro, a tak jsem sla taky, na ubytovne zustala jen Sandra, skoda, ze jsem tam nezustala taky!! Summer mi predtim slibila, ze se muzu drzet ji, kdy? pujdeme, ale nez jsem se pozdravila s Tinou, byla uz venku a ja se uz mezi ni a holky nechtela michat. A tak jsem zustala s Martinou a jejim manzelem Mikim. Hned jsme si padly do oka a ja ji malem kolem krku, uz podle mailu jsem ji mela moc rada!
Vydali jsme se do mestecka, utvorily se skupinky a dvojice, vsichni se tesili a brebentili vesele mezi sebou. Ja se drzela Tiny a Mikiho, dost jsme si rozumeli a ostatní nas nepostradali ani jednu. Takhle jsme tedy dosli az k mistu, kde byl vstup do podzemi. O vzruso se postarala je?tě Hany, která trpela klaustrofobii, stejne jako ja a nevedela, jestli jit ci nejit. Ja jsem se chtela premoct a jit dolu, sice se mi hrozne klepaly nohy, jak to tam prolezu, ale sla jsem, Tina s Mikim se taky pridali. Jenze sotva jsme zjistili, ze se tam vsichni najednou nevejdeme a ze se mame rozdelit do skupinek, vymazla jsem ven jak cukrar a byla rada, ze tam nemusim. A zas, nikdo me nepostradal. Trosku mi to bylo lito, kdy? mam byt uprimna, necekala jsem, ze me budou holky premlouvat nebo prosit, abych sla, ale? nevim, jak to pojmenovat, aby to nevyznelo hloupe nebo nevdecne. Tina s Mikim zustali, Hany se taky dala premluvit a sla dolu, ja zustala s Lenkou a jejim manzelem. Pridaly se k nam je?tě dal?í dve devcata, na jejich jmena si nejak nemuzu vzpomenout. Vsichni jsme si sli sednout na namesti na něco maleho k piti a povidali si. Pani Lenka je opravdu super, hned jsem ji mela o hodne radsi, je to clovicek, který toho hodne vi o svete, rozumi jak mladsim, tak starsim a je proste a jednoduse fajn a nic nepredstira.
Kdy? se vsichni vratili z podzemi, pridala jsem se znovu k Tine, nechtelo se mi cpat se mezi holky, které se diky podzemi je?tě vic zblizily. Rozhodlo se, ze se je?tě zajdeme podivat na slavonickou vez, kam vede velky počet uzounkych schodu, ze kterych se nejednomu z nas tocila hlava. Uprimne receno, moc jsem z toho vyhledu nemela, nedohlednu daleko a neustale motani po vezi mi moc nepridalo. Je?tě ke vsemu jsem zacala mit pocit, ze holky zdrzuju, proto?e jsem byla totalne pomala. A tak jsem dolu sla radsi jako jedna z poslednich, Summer a Tina mi pomahaly dolu, abych se neskutalela. Ulevilo se mi teprve dole na zemi! Cekali jsme na ostatní, az dojdou a udelali par fotecek před vezi, abychom měli peknou pamatku. Skupinka se pak znovu trhla, Miki mel hlad, a tak jsem sla znovu s nimi sednout si do jedne restaurace, kde jsme stravili zhruba hodinku, kterou jsme vyplnili pratelskym pokecem a bylo nam fajn. Pak uz byl cas vratit se zpet na ubytovnu, kde se mela konat Sandrina a Lencina beseda ke knizkam. Byla to bajecna zabava, Sandra byla ze zacatku kapanek nervozni, ale vsichni ji chapali a drzeli palecky, byla skvela. Libilo se mi na ni, ze se za nic nestydela a za chvili uz se s nama dokazala smat a bavit se, aniz by si vzpomnela na tremu. Predstavovala sve knizky, ke kazde něco rekla, jak vznikla a proc, stejne tak jako Lenka, která to mela o něco malo delsi, mela sebou i první vytisky Radky, Blizencu, Sarloty a Prazdnin pro zalaskovane. Bylo to super, Lenka se dostala i k trosku privatnim zalezitostem, třeba nam vypravela o profesorech na obchodni akademii v J.Hradci, hlavne o profesorce Chrome, kterou zna az moc dobře moje mamka! Nejvic jsem se smala, kdy? Lenka vypravela, jak vznikla Sandrina knizka Kluky neresim. Zatimco Lenka si delava dlouhe a peclive poznamky, Sandrina knizka vznikla z jedne jedine vety a to: Dve sestrenice jedou na chatu. To jsme nemohli nikdo a Sandra se jen certila. Odpoledne je?tě dorazila Zdenka, zabicka-rosnicka, ale s tou jsem nemela ani sanci se poradne videt, teprve na strankach jsem si pripomnela, jak vlastne vypada!
No a pak prisla klicova otazka, jestli si někdo troufa poreferovat o sve vlastní tvorbe, kterou jsme měli privezt sebou. Chtelo se mi, ale po celem dni, kdy jsem se nespratelila téměř s nikym, jsem to vzdala a nesla. Dneska me to hrozne stve, myslim, ze ta moje knizka, kterou cetla Tina, za hodne stoji! Nakonec se nikdo neprihlasil, a tak Lenka vyhlasila soutez, na kterou jsme uz netrpelive cekali. Ka?dý z nas dostal papir s otazkami, tuzku k tomu a uz to jelo. Pro me byly otazky dost lehke, po druhem precteni jsem vyplnila vsechno, daly jsme to dohromady s Tinou a diky tomu mely potom nejvetsi počet bodu, hura! Nechtela jsem byt zlomyslna, ale citila jsem se hrda, ze ani takove ty skalni ctenarky jako Aka, Kacatko ci Misulenka nemely vsechno, zatimco my dve, kterych si skoro cely den nikdo nevsimal, bojovaly o první místo. Moc se za to ted dodatecne vsem holkam omlouvam!!! Hlavni vyhru, tedy nejnovejsi knizku Zaseptej do vlasu si odnesla Tina, Lenka to nakonec vylosovala. Tina mi pak rikala, ze jsme vlastne mely vyhrat obe, ale ja to Tine opravdu prala a byla stastna, ze jsem aspon vsechno vedela a to do puntiku.
Po soutezi se Lenka ujala tuzky a zacala autogramiada. Nektere holky sebou mely pouze po knizce, jiné sebou vzaly celou sbirku, az se mi protacely panenky. Ja jsem sebou vzala jen sve ctyri nejoblibenejsi a to: Schody do nebe, Stripkych mych lasek, Cas nehy a Dva kroky od raje, Lenka se mi do nich podepsala moc krasne a ja se tim pak chlubila vsem mym znamym ve Vidni, ze mam podpis a ze jsem se s pani spisovatelkou setkala osobne. Par mych kamaradek Lenciny knizky zna z meho vypraveni, takze vedely, jak se tak hezky říká, o co go.
Po autogramiade se rozproudila volna zabava, spolu s Tinou jsme si prisedly k Veronice a k Davidovi, Veronika sebou mela sbirku svých napsanych basnicek, povidaly jsme si o nich a bylo to moc fajn, zjistila jsem, ze Veronika toho ma za sebou taky dost, chtela jsem ji pak poprosit o ty jeji basnicky, ale nejak to nevyslo, ted si uz nemuzu vybavit, jaky byl jeji nick.
Sraz se pomalu, ale jiste chylil ke konci, tedy pro Tinu a me, ostatní, který zustavali přes noc, se je?tě chystali do hospody na tah. To jsme s Tinou odmitly, ja osobne k takovym vecem vztah nemam, kdy? jsem pak cetla, jak dlouho to holky vydrzely? ne, diky. Asi jsem staromodni, ale tohle mi nesedi, tahnout to az do rana bileho. Tina byla toho stejneho nazoru, a tak jsme se rozloucily, pro me prijel tatka, Tina s Mikim se vydavali na dal?í cestu, chteli nekde v klidu prespat a dal?í den vyrazit nazpet do Mnichova. Holkam jsem rekla pouze ahoj, bohuzel, zadne vetsi pratelstvi mezi nami nevzniklo, ikdyz jsem si to moc prala! Kdyby na sraz neprijela Tina, nevim, co bych tam cely den delala, pripadalo mi, ze tam tak nejak nikoho nezajimam, buhviproc! Necekala jsem ja nevim co, ale malinko me zarazilo, jak byly holky vuci me chladne, sem tam se me někdo něco zeptal, ale kdy? jsem třeba odpovedela, ze budu od rijna delat filozofii a teologii, znela odpoved jen: Jezismarja. Nevim presne, jak to rict, aby to nevyznelo nejak urazlive, proste mi prislo, ze jsem mezi holky nejak nepatrila, prijela jsem s ciziny, kde je vsechno trosku jiné, kde mam vic pratel a znamych, bala jsem se poradne mluvit cesky, aby mi neuklouzlo nemecke slovicko a ja se pak nemusela stydet, ze ze sebe delam co ja vim koho. Chtela jsem si s holkama povidat o knizkach a tak vubec, ale nejak to neslo, netusim proc. Ano, byl to první sraz, ale kdy? jsem videla, jak si nektere padaji kolem krku, bylo mi to fakt lito, holky mi v mailech rikaly, ze to bude dobre a nebylo to dobre. Aspon tedy ne pro me, bohuzel. Co se tyce srazu, byl fajn, Lenku mam od te doby mnohem vic radeji a Tinu taky, sverila jsem se ji s privatnimi vecmi, podivaly jsme si o te me knizce. Chtela jsem se premoct a predstavit ji vsem a taky se priznat, proc jsem ji psala, proto?e jsem bisexualni, dost se tim dodnes trapim a trpim? nedoslo k tomu, treba je to dobre. Nechtela jsem ze sebe delat chudinku a to nechci ani ted, jen rikam, jak to je a jak jsem to cely sraz citila. Nasla jsem super kamosku, hodne věci se dozvedela a poznala Slavonice mnohem vic, nez jen z auta.
Moc se vam vsem omlouvam, jestli jsem se nekoho treba dotkla nebo tak, priznam se, ze jsem si potom doma i pobrecela a zaroven vam vsem pratelstvi preji, sama moc pratel nemam, nemela jsem je jak ziskat, diky tomu, co se mnou lidi delali. Tim se nechci litovat, jsem rada, ze ziju, nemela jsem daleko k sebevrazde. Tohle vsechno jsem vam chtela rict, holky a Lenko. Doufam, ze az se zase vsichni sejdeme, ze to bude lepsi. Podle holek jsem pry fajn, tak proc mi to nikdo neukazal, kdy? o tom psal? To mi bylo nejvic lito, opravdu! Ale ja vas mam rada vsechny dohromady, budte radi, ze jste zdrave a ze jste nezazily podobne věci jako ja a par mych znamych, vazte si toho, co mate, pratelstvi, zdravi a toho, ze tu jste, staci fakt malo a clovek tu byt nemusi, staci mu rupnout v bedne, tak jako me!!
Lenko, Vam moc dekuji za sraz i za vsechno, co pro nas delate, podekovani nestaci, jste proste nase hvezda, která mnohe z nas drzi nad vodou a pomaha nam otevrit oci!! Moc Vam za to dekuji, jste proste zlata, zustante takova, jaka jste a my Vas vsichni budeme mit je?tě radeji, ze jo?:):)






www.lanczova.cz - oficiální stránky Lenky Lanczové : srazy

   Fotografie
   Raporty

www.lanczova.cz - oficiální stránky Lenky Lanczové

   VI. Lancz-con 27.-29.5.2016 v kempu Stříbrný rybník
   V. Lancz-con 13.-15.6.2014 v kempu Chaty Zvůle
   IV. Lancz-con 15.-17.6.2012 v kempu Zvůle
   III. Lancz-con 18.-20.6.2010 v kempu Agmar Malý Ratmírov
   Moravský minisraz
   II.Lancz-con 13.-15.6.2008 v kempu Agmar Ratmírov
   Jarní sraz v Pardubicích
   Jarní minisraz v Praze
   Minisraz v Praze
   I.Lancz-con 1.červenec, Slavonice

www.lanczova.cz - oficiální stránky Lenky Lanczové : mapa stránek Lenky Lanczové

Pokud se tu trošku ztrácíte a chcete se dozvědět, kde co najdete, pomůže vám mapa stránek.
homepage  |   o lence  |   časté dotazy  |   debata  |   knihy  |   srazy  |   soutěže  |   kontakty  |   hledat
Copyright © 2006