www.lanczova.cz - oficiální stránky Lenky Lanczové


Pro vkládání příspěvků se musíte nejdříve přihlásit.

Mile překvapila a? napodruhé
18. 10. 2008 15:25
Od:
Milá Lenko,
před dvěma hodinama jsem otočila poslední stránku.
Kdy? jsem si tuhle knihu po Vánocích kupovala, měla jsem z toho smí?ené pocity. Četla jsem ji u? ani nevím kdy. Někdy na střední ?kole, ale utkvěla mi jen ta část, kdy Martina stojí u okna v 15. patře s Rikem za zády a je?tě si pamatuji na několik zá?itků s Itálie.
Vytáha jsem ji ze své sbírky a začetla jsem se. Zpočátku jsem si nějak vůbec nemohla vzpomenout, zda jsem ji četla nebo ne.
Po několika stránkách jsem byla překvapena sama sebou, jak jsem na tak báječnou knihu mohla zapomenout!
Martina na mě působila jako skvělá holka, která se dokázala vyrovnat se spoustou nelehkých věcí jako byla neoblíbenost v kolektivu, jizva na tváři, po?ramocené sebevědomí...
Do příběhu jsem se úplně v?ila, kroutila jsem hlavou nad panem Svobodou jako otcem, maminka Martiny mě nemile překvapila. Martiny táta jednal vylo?eně v afektu a její mamce ne?lo ani tak o její rodinu jako o mínění druhých, o to, co ostatní vidí, co si o nich myslí.
Moc me mrzelo, jak jednali se svými dětmi, facka sem, facka tam, zákazy, příkazy... Mít takovou rodinu, hodím si snad ma?li... Pořád mi byl pan Svoboda sympatičtěj?í ne? jeho man?elka. Ta příhoda s tím pejskem mě prostě odrovnala.
Nad láskou Rika a Martiny jsem úplně tála. Moc jsem jim fandila a přála jim to. Věřila jsem, ?e tentokrát to Rik myslí vá?ně, ?e se zamiloval. Choval se k Martině moc pěkně, i kdy? si sem tam dělaly naschvály.
V příběhu se objevilo spoustu věcí ze ?ivota, jak i člověk, který mů?e na první dojem vypadat jako solidní, fair, dobře vypadající, s dobrým prospěchem, je nakonec ta největ?í sketa. ?e člověk míní a ?ivot mění...
Martiny a Rikův příběh mě oslovil a opravdu mile překvapil. Bylo v něm krásné i to, ?e nezále?í na tom, jak kdo vypadáme, ale jak se chováme aneb jak řekla profesorka ve Sně?enkách a machřích: "Vás nezajímá to, jak se chováte a co děláte, ale spí? to, jak u toho vypadáte." Tahle věta se k tomu podle mého hodně hodí. Jak na Leonu, tak na Martiny rodiče.
Nakonec jsem moc ráda, ?e mám tuhle kní?ku ve své sbírce:-)
Známku tou nejvy??í!
RE: Mile překvapila a? napodruhé
20. 10. 2008 08:05
Díky moc, Vendy, az krásný a dlouhý příspěvek, ani neví?, jak potě?il! Od včera mám migrénu, tak aspoň něco dobrého hned poránu :-) To je prima, ?e sis kní?ku pořídila - a ?e nezklamala. On se ka?dý příběh jinak pro?ívá, kdy? se čte v různém věku, tohle je jasný případ, tak?e fakt super, ?e teď sis ji vychutnala víc. Půlnoční sny patří mezi ty hodně oblíbené. Martiny rodiče jsme tu s holkama ře?ily taky u? mockrát. Oni nebyli ?patní, měli své děti rádi a chtěli pro ně to nejlep?í, akorát patřili mezi lidi, co si udělají svůj obrázek, svůj názor - a z toho u? nechtějí uhnout, přistoupit ke kompromisům. Ale pak to přece jen uznali, tak?e to je určitě sympatické.
Dík za nejvy??í známku! :-)
RE: Mile překvapila a? napodruhé
20. 10. 2008 17:25
Lenko, doufám, ?e migréna brzy přejde a jsem ráda, ?e tě můj příspěvek potě?il. Chtěla jsem to napsat trochu jinak, ale psala bych to hodně dlouho:-)
RE: Mile překvapila a? napodruhé
20. 10. 2008 17:45
I tak díky za tenhle "krátký" :-) Migréna, no, začala mi v neděli ráno, tak?e je v plném proudu, bohu?el, úpím a trpím. Jdu si lehnout, zatím pa, mějte se tady (i jinde).
RE: Mile překvapila a? napodruhé
18. 10. 2008 15:26
To je ode mně. Poprvé jsem psala tak dlouho:-)



www.lanczova.cz - oficiální stránky Lenky Lanczové : knihy Lenky Lanczové

   popis knihy
   debata ke knize
   ukázka
   čtenářský deník
   postavy
   písničky

www.lanczova.cz - oficiální stránky Lenky Lanczové : dívčí romány

       
Hodnotit knihu může pouze přihlášený uživatel.

www.lanczova.cz - oficiální stránky Lenky Lanczové : mapa stránek Lenky Lanczové

Pokud se tu trošku ztrácíte a chcete se dozvědět, kde co najdete, pomůže vám mapa stránek.
homepage  |   o lence  |   časté dotazy  |   debata  |   knihy  |   srazy  |   soutěže  |   kontakty  |   hledat
Copyright © 2006