Díky, Eli?ko, za dal?í dlouhý příspěvek a recenzi, potě?ila. Je to skutečný příběh jedné mé čtenářky, počáteční váhu a postupný úbytek, jak ?el dolů, jsou přesně podle ní. Myslím si, ?e nemohla být ani na začátku nijak moc tlustá, prostě jen "oplácaněj?í", ale je fakt, ?e zále?í na stavbě a tudí? hmotnosti kostí, to má ka?dý jinak. Holky (a nejen holky, je to tím tlakem - modelky jsou skoro vyzáblé, oblečení v obchodech na figurínách, co připomínají Barbie...) jsou k sobě moc kritické, pak stačí pár poznámek z okolí - a ?e dovede být okolí kruté, o tom nemluvě, a je z toho mindrák. Nato? kdy? i doma jí říkali, a? se necpe. Mysleli to třeba dobře, nechtěli, aby nabírala víc, ale ono je to dvojsečné a spí? to více ublí?í. Tvoje sestřenka, to je tedy taky případ.. Jíst vatu! ?ílené! Dobře, ?e si to sama uvědomila a sama se chtěla z toho dostat, stra?ně zále?í na psychice. A ?e anorektičky to zpátky nenaberou- no, asi to bude tím, ?e ony zůstanou anorektičkami pořád, vět?ina jich má potí?e s poruchem příjmy potravy i po zdánlivém vyléčení, bohu?el. Tak?e nehubni, Eli, a kdy?, tak spí? nějakým tím sportem, rozhodně ne hladovkami nebo ?ílenými dietami!