Milá Barčo, děkuji za dlouhý a pěkný příspěvek, je vidět, ?e tě Hančin příběh oslovil a vzal za srdíčko. Mít dvojče si přeje hodně lidí (i já jsem mezi ně patřila, nebo kdy? ne dvojče, tak aspoň ségru jen o rok mlad?í nebo star?í), na druhou stranu zase mnozí ti, co sourozence mají, z toho a? tak nad?ení nejsou :-)) Moje kamarádka ze střední ?koly je z dvojčat, kdy? mi říkala, ?e si se ségrou nikdy nerozuměla a ?e měla jiné kamarádky a sestra taky jiné, tak jsem tomu nemohla uvěřit, jak mohla "zahodit" to, po čem jsem celé dětství tou?ila :-)) Zkrátka, spousta lidí chce to, co nemá. Hanka s Denisou ov?em tu hru na dvojčata přepískly, ono je sice fajn mít sestru nebo důvěrnou kamarádku, ale jako ve v?em platí to, ?e v?eho moc ?kodí. Ka?dý člověk je originál - a kdy? si hraje na kopii, někoho napodobuje, u? to není ono. A k Markovi - nikdo není dokonalý, to je to. Asi by měl ka?dý dostat druhou ?anci, přesto?e nikdy není jisté, zda to neudělá znovu. Jen?e tahle jistota chybí v ka?dém vztahu, stejně jako se nikdy předem neví, jak dlouho bude který vztah fungovat.