Pro vkládání příspěvků se musíte nejdříve přihlásit.
Dočteno :-))
17. 01. 2009 14:47
Od: Ashlehy
Ahoj, tak zrovna kdy? jsem dočetla Náhradního prince(Pondělí) tak jsem se dočetla o horách, proto pí?u teda rad?i a? ted s tím, ?e do zítra to bude k najití:-)) U? jsem rad?i byla připravená, ?e kní?ka nedopadne, tak jak bych chtěla, a zase se něco stane, na?těstí se nic nedělo a musím souhlasit je to doopravdy pohodová kní?ka, i kdy? s tim jakej jsem stra?pytel, tak občas to pohodový nebylo, hihi:-)) Musím určo zmínit, ?e Kazima ,znám´ u? z minulý kní?ky, akorát, ?e tam chodil s hl.hrdinkou....Co se týče vymý?lení,princů´ , na to ja fakt nemám, ale ,, Jane ´´ to nakonec bylo ku prospěchu.Musej bejt se Zuzkou fakt supr kámo?ky, kdy? nad tím mávne rukou, ale je fakt, ?e to tam taky nebylo uplně celý...Opět otevřený konec, ale na?těstí jsem si ho asi domyslela správně:-)) ?e kdy? přijela tak se dala se Sebastianem-Jakubem dohromady a se Zuzkou budou ok:-)) Co by mne ale zajímalo, zda fakt je nějaká Jana, co si tohle pro?ila.Nebo zda je tento příběh vymy?lený.Moc se mi ta kní?ka líbila:-))Ale uznávám, ?e vyslazený konce leckdy nejsou na ?kodu:-)) Ale těch se asi nedočkám:-)) Aspon je to realistický.A kdy? je ten příběh fajn, tak aspon ?ance, ?e se to nestává jen v kní?kách, ale ?e je to i skutečnost.
19. 01. 2009 20:02
Od: Lenka Lanczová
Milá Deniso, děkuji za dlouhý a pěkný příspěvek, potě?il po návratu z dovči :-) Konce kní?ek se sna?ím střídat - aby nebyly v?echny jen dobré nebo v?echny jen otevřené či smutné, tak?e to někdy vyjde, někdy ne :-) Jana přesně v tomhle podání je smy?lená, ale jinak je téma neexistujících "princů" častěj?í ne? jsem si původně myslela! Po vydání kní?ky mi psalo hodně dívek, ?e si taky vymyslelo (v?dycky kvůli spolu?ačkám!) kluka a psaly si maily, aby mezi holkama nebyly za ty chudinky, co nikoho nemají... Internet k tomu dost svádí, identita se vymyslí raz dva, co? o to, akorát Jana to dotáhla k dokonalosti :-), ta ho nechala zhmotnit.
19. 01. 2009 23:50
Od: Ashlehy
No, podle mne by to ty holky dělat nemohly, skutečný kámo?ky si najdou jinak.A to, ?e se hledaj tě?ce..A neni to tim, ?e se mi to mluví lehce, vim co to je holčičí kolektiv, tak?e vim ?e je to tě?ký..ale jak bylo vidno nakonec to bylo tě??í..a co se týče internetu, tak sem z něho byla hodně hotová jako z toho chatu a a tak, tak sem byla hotová v těch 14 kdy sem byla na netu nová..ale ted..Je 18 časem jsem měla u? i doma počítač, tak?e ač na něm sem denně, u? to pro mne neni ani taková novinka..ale na chatu sem si za?ila hodně zní to divně, ale v těch 14 to bylo dost..a to, ?e jsou tací i star?í..a románky taky člověk nevěděl o koho jde..v?ak to znám, ale abych si vymý?lela kluka...Jo, to ja pí?u dlouze hodně lidem se to nezdá, tak aspon někomu jo a ?e zrovna vám to je milý:-))..Mne bylo divný, ?e v?ichni ty holky v takovym věku maj kluky supr kluky jako rok,dva tři.....mo?ná nebyly zdaleka jen samy dvě, ?e:-)) co si něco upravily aspon.
20. 01. 2009 09:34
Od: Klubko
Dobrovolně se přiznávám, ?e i já jsem si v osmé třídě vymyslela svého kluka - a nebyla jsem jediná, o spolu?aččině dokonalém Petrovi jsme asi pochybovaly v takové na?í holčičí čtveřici v koutku du?e v?echny, ale ?ádná z nás si netroufla to nahlas říct... :)
Byla jsem tak tro?ku o?klivé káčátko - pihatá holka s mikádem, která se jako jedna z mála nelíčila, netrhala si obočí, nenosila elastická trička... Občas se do mě nějaký ten kluk zakoukal, to jo, ale zpravidla v létě na táboře, ve ?kole jako do jiných, krásněj?ích holek asi ne. Ka?dopádně mi připadalo, ?e v těch čtrnácti nějak podezřele vybočuji, tak jsem v podstatě nevinně jednou prohodila, ?e mě pozval můj vzdálený bratranec Robin na rande.. a pak u? to jelo. On ten Robi vá?ně existuje a zrovna jsme se tehdy opravdu po dlouhé době setkali a snad se mi i líbil, ale tím to haslo... Zatímco holkám jsem vylíčila realistický příběh se v?ím v?udy - ve své bohaté fantazii (mo?ná a? chorobně, jak by řekl fale?ný vrchní Dalibor Vrána :D) jsem nezapomněla být ani občas lehce na?tvaná, proto?e "jsme se s Robinem den předtím tro?ku pohádali", ukazovala jsem jim drobné dárky "od něj" apod. Nebyl tak dokonalý jako Janin Sebastián, ale stejně jako ona jsem časem získala pocit, ?e Robin skoro "existuje", tedy v té podobě, jakou holkám překládám.... :) Kdy? u? jsem po dvou měsících cítila, ?e mi to přerůstá přes hlavu a u? mě nebaví lhát, vylíčila jsem holkám ná? rozchod tak barvitě, ?e u něj zaslzely nejen mé kamarádky, ale i já sama... :)))
No byla jsem pěkný číslo, holky se nikdy nedozvěděly, jak to doopravdy bylo, ale dnes bychom se tomu asi zasmály. Fakt je, ?e Robin nebyl můj jediný "bájný hrdina", v raném dětství jsem si pro změnu vymyslela kamarádku Aničku, s ní? za?ívám něco mezi dobrodru?stvím á la Pipi dlouhá punčocha a ?ivot teenagerů z románu Metráček, který jsem tehdy přelouskala.... O Aničce jsem pro změnu vykládala doma. Mamka v?ak brzy začala tu?it, ?e tu něco nehraje. Tehdy jsem prostě ?ádnou prima kamarádku neměla... a jak říkám, fantazie bylo snad a? moc. Ale nebojte se, u? jsem z toho vyrostla... :)))
Byla jsem tak tro?ku o?klivé káčátko - pihatá holka s mikádem, která se jako jedna z mála nelíčila, netrhala si obočí, nenosila elastická trička... Občas se do mě nějaký ten kluk zakoukal, to jo, ale zpravidla v létě na táboře, ve ?kole jako do jiných, krásněj?ích holek asi ne. Ka?dopádně mi připadalo, ?e v těch čtrnácti nějak podezřele vybočuji, tak jsem v podstatě nevinně jednou prohodila, ?e mě pozval můj vzdálený bratranec Robin na rande.. a pak u? to jelo. On ten Robi vá?ně existuje a zrovna jsme se tehdy opravdu po dlouhé době setkali a snad se mi i líbil, ale tím to haslo... Zatímco holkám jsem vylíčila realistický příběh se v?ím v?udy - ve své bohaté fantazii (mo?ná a? chorobně, jak by řekl fale?ný vrchní Dalibor Vrána :D) jsem nezapomněla být ani občas lehce na?tvaná, proto?e "jsme se s Robinem den předtím tro?ku pohádali", ukazovala jsem jim drobné dárky "od něj" apod. Nebyl tak dokonalý jako Janin Sebastián, ale stejně jako ona jsem časem získala pocit, ?e Robin skoro "existuje", tedy v té podobě, jakou holkám překládám.... :) Kdy? u? jsem po dvou měsících cítila, ?e mi to přerůstá přes hlavu a u? mě nebaví lhát, vylíčila jsem holkám ná? rozchod tak barvitě, ?e u něj zaslzely nejen mé kamarádky, ale i já sama... :)))
No byla jsem pěkný číslo, holky se nikdy nedozvěděly, jak to doopravdy bylo, ale dnes bychom se tomu asi zasmály. Fakt je, ?e Robin nebyl můj jediný "bájný hrdina", v raném dětství jsem si pro změnu vymyslela kamarádku Aničku, s ní? za?ívám něco mezi dobrodru?stvím á la Pipi dlouhá punčocha a ?ivot teenagerů z románu Metráček, který jsem tehdy přelouskala.... O Aničce jsem pro změnu vykládala doma. Mamka v?ak brzy začala tu?it, ?e tu něco nehraje. Tehdy jsem prostě ?ádnou prima kamarádku neměla... a jak říkám, fantazie bylo snad a? moc. Ale nebojte se, u? jsem z toho vyrostla... :)))
20. 01. 2009 07:57
Od: Lenka Lanczová
Ono je to právě v tom, ?e zdaleka ne ka?dá holka má svou opravdovou skutečnou kamarádku. V mnoha případech to jsou "jen" holky ze ?koly, které si klidně i závidí a třeba se i pomlouvají a trumfují atd.
20. 01. 2009 15:19
Od: Ashlehy
Tak to jsi musela bejt pěkný číslo..Já bych tomuhle asi nikdy dokázala věřit, ja bych nedovedla asi ani sama sobě tak lhát.A je?tě ke v?emu by mne to víc uvádělo do depresí, ne? nemít kluka, ptz bych toho kluka neměla a je?tě si ho vymý?lela..ale musím souhlasit, ?e je to těma ?e leckdo nemá moc skutečné kamarádky..proč Zuzce to řekla a holkám ne? ?e jich je víc je to ,parta´ a MUSÍ s nima bejt za dobře 4 roky? Ale ja to znám, ?e v?dy to neni tak rů?ové, ja taky nemám bůhví kolik přátel, ale zále?í na kvalitě přátel, a té jsem si v poslední době dost začla v?ímat..
20. 01. 2009 18:35
Od: Lenka Lanczová
Zuzce to řekla, proto?e Zuzka byla její opravdová kamarádka, se kterou si rozuměla a na nic si před sebou vzájemně nehrály. Ve ?kole to bylo slo?itěj?í - a přesně jak jsi napsala, někoho přece ve třídě mít musí, kdy? tam má vydr?et čtyři roky... Kámo?ka v baráku je fajn, ale ve ?kole se s těmi ostatními tráví mnohem víc času a je třeba s nimi alespoň vycházet. A kdy? se to sveze do roviny trumfování a podobně, není divu, ?e nechtěla být za "chudinku" bez kluka. Jasně, je to hloupost, ale byl to svým způsobem únik od reality - a "vyrovnání se" těm úspě?něj?ím. A jak se ukázalo, nebyla sama, kdo si přidával, aby vypadal před ostatními lépe.
20. 01. 2009 18:40
Od: Ashlehy
Je to tě?ký...Já to vim.A kdy? se člověk distancuje od ,společnosti´ neni to nejsnadněj?í, to mi asi věříte.A tyhle věci tam důkladně fakt probírat nemusim...nákýho kluka sem tam sem je?tě mo?ná zmínila kdysi ale ted u? ani to.fakt jako je tam jedna s kterou se nejvíc bavíme a sme na tom podobně.občas prohodíme řeč i s ostatníma ale jako nic slavnýho.a dávám si sakra pozor, abych nepovídala moc o svym soukromí...j Zuzka je kámo?ka:-))Taky takové mám, ale ve ?kole fakt ne.na Z? to bylo taky minimum ptz tam pro změnu sem měla kolem sebe hl.kluky..tak?e kdy? sem s někym něco měla, tak to věděla rázem celá ?kola...
Hodnotit knihu může pouze přihlášený uživatel.
Pokud se tu trošku ztrácíte a chcete se dozvědět, kde co najdete, pomůže vám mapa stránek.