Přečteno podruhé
Milá Lenko,
před pěti minutami jsem podruhé po ?esti letech přečetla tuhle zajímavou kní?ku, kterou i teď mů?u zařadit do mých pomyslných top ten.
Nela si v ?ivotě opravdu dost pro?ila. U? od dětství to neměla lehké po úmrtí matky, ?ivot pouze s otcem a potom i s macechou, která jí dávala dost najevo, ?e je pouze trpěný člen nové rodiny. Potom ty problémy s láskou... ?ivot se s ní nemazlil a osud jí nastra?il nejednu nelehkou zkou?ku, přesto z ní byla pořád ta správná a normální, sympatická holka, co se umí se v?ím poprat.
Líbila se mi i postava kamrádky Lenky, ustra?ené a zamilované holky, která se bojí své despotické matky, která jí v?e zakazuje a nikdo ji není dost dobrý.
Tomá? mi byl tentokrát víc protivný svým sobeckým a poněkud rozmazleným chováním. Prostě si něco umanul a za ka?dou cenu to musel mít.
Jeho dvojče Ondra byl přesně pravým opakem, ale bohu?el ?enatý. Musí být stra?ný dělit se o svou lásku i s jeho man?elkou a ty výčitky svědomí vůči malé Kristýnce, kdy milenka okrádá drahocený čas tatínka... Ke konci kní?ky jsem trochu chápala Nelu, proč se vzdala i Ondry. Pohled na Ondru a Denisu, jak se líbají a jak se Denisa bojí o svého mu?e a dává mu najevo svou lásku, musel být dost zničující.
U? se tě?ím na druhé čtení pokračování příběhu o ne??astné lásce, o nelehkém ?ivotě jedné správné holky. Jsem zvědavá, jak to dopadne s ustra?enou Lenkou a baske?ákem Bachtíkem, jestli si u mě Tomá? poopraví reputaci a jak to vlastně dopadne mezi Ondrou a Denisou.
U téhle kní?ky jsem se moc nesmála, má tvář zůstala po celou dobu čtení vá?ná. Přesto?e to nebylo veselé čtení, vtáhla jsem se do příbehu natolik, ?e jsem četla i přes pu?těnou TV a jinak můj oblíbený seriál Přátelé byly odsunuty do pozadí a nakonec umlčeni.
Tahle kní?ka zůstane stále mou oblíbenou, i kdy? je smutná a bohu?el v základu pravdivá.
Milá Vendí, opět děkuji za dlouhý - a opět krásný příspěvek! Prima, ?e sis Hořkou chu? lásky teď při druhém čtení vychutnala víc ne? před ?esti lety! Nela to neměla lehké u? tak, nato? kdy? si zavařila dal?í problémy a trápení. S ?enatým to prostě není jen tak jednoduché a dost mě mrzelo, kdy? mě onehdy jedna paní nařkla, ?e "navádím" holky, aby chodily se ?enáči a braly man?elkám mu?e. Přitom je to míněno přesně naopak, chtěla jsem ukázat, ?e v takovém vztahu, kdy se jen kradou krátké chvilky a je?tě k tomu se dostavují výčitky, to je dost jiné ne? při chození s nezadaným. Nehledě na fakt, ?e co taková Denisa, ta Ondru docela určitě milovala... Tahle kní?ka není ?ádná oddechovka, souhlasím, no a přeji, a? se líbí i druhý díl!
Milá Lenko, jestli se k tomu mohu vyjádřit, tak já jsem Hořkou chu? lásky pochopila přesně tak, jak jste to zamý?lela, ale pravda je, ?e jsem si ponaučení nevzala.:-)
Jinak co se týče té paní, která Vás nařkla, působí to na mě dojmem, ?e byla opu?těna svým mu?em kvůli jiné (nebo to alespoň hrozilo), proto?e jinak by nemohla být tak neobjektivní.
A navíc, chlapi nejsou věci, aby si je jen tak někdo mohl brát. ;-)
Lenko, kdybyste moralizovala, tak bych Va?e knihy nečetla.;-)
Hořké chuti je autenticky vylíčeno, co přiná?í vztah se ?enatým pánem (a přiznejme si, jsou i hor?í varianty), v?echny víme, ?e to není legrace, ale ne ka?dá se podle toho chová.