Ale no tak Léňo, proč hned promiskuita? V?dy? to byla mladá holka, teprve se po klucích rozkoukávala, přece bys ji neuvrtala do jednoho vztahu do konce ?ivota? A ke klukovi, kterého je?tě ani nestačila pořádně poznat? Mně se ten konec právě líbil, proto?e i takové věci se stávají, ?e se člověk prostě zakouká jinam, ne? kam směřoval původně. ;-)

Naprostý souhlas, Aničko.

Aneb jak před pár dny prohlásila má sestra po rozchodu s přítelem: ,,Je mi 17, vázat se nehodlám".

Jinak je má sestra krásná holčina, v něčem konzervativněj?í ne? já:)

Já to dokonce pova?uju za méně ??astné, pokud se někdo "zasekne" u první lásky, vezmou se, pořídí si kupu dětí a ?ijí spolu a? do smrti. Domnívám se toti?, ?e takové svazky jsou přeci jen vystaveny vy??ímu riziku určitého druhu problémů.
Naopak si myslím, ?e ty rozchody (jakkoli jsou bolestivé) jsou často vět?ím přínosem ne? celý předcházející vztah.

Jo, ségra to potvrzuje. Navíc mě ona sama překvapila - myslím, ?e během toho roku, co byla s přítelem spolu měli pěkný vztah, ale pak při?ly problémy, které se sna?ila ře?it a kdy? viděla, ?e nenachází odezvu, roze?la se s ním. Je vyspělej?í ne? jsem si myslela.

Teď má kolem sebe spoustu kamarádů a myslím, ?e je jí dobře. Doma otázku na to, zda s Tomá?em chodí odbyla jednoduchým ,,ne", nikdo se v tom ne??oural a tečka. Akorát se mnou to trochu ře?ila.

Jinak já, ač bych si občas nafackovala, jsem velice záhy věděla, ?e s dotyčnými to nemá budoucnost, tak jsem zas trochu jiná kapitola.

Budoucnost vztahu v podstatě neře?ím, buď mi s tím dotyčným je dobře nebo není. A bohu?el je mi dobře s málokterým a to je?tě s takovým, který je pro nějakou budoucnost absolutně nejméně nevhodný. :-))|
?árko, ono je lep?í z nepovedeného vztahu vycouvat brzo ne? se v tom pak plácat a nevědět kudy kam.

tak on je rozdíl nevidět budoucnost s někým, s kým je ti skvěle a s někým, kdo je ti navíc celkem volný. Na to, abych se nenudila mám kamarády....a jedna kamarádka, měla tolik vztahů, jen proto, aby nebyla sama (i kdy? se viděli třeba párkrát do roka), ?e mě to hodně vy?kolilo. Setrvačnost v 17 je pří?erná věc.

Mně se příčí představa určité setrvačnosti i v těch bez mála třiceti. :-)
Samota mi nevadí, rozhodně bych ne?la do vztahu s někým, kdo mě nebere, jen proto, abych nebyla sama. Za á bych si připadala jako mrcha a za bé bych se pak cítila je?tě víc sama ne? bez něj.

Já jsem ráda, ?e jsem toho pravého nepotkala na střední ?kole - x rozhodnutí by se pak dělalo hůř a obávám se, ?e mám v sobě tolik sobectví, ?e by to bylo v jeho neprospěch. Neumím a nechci se obětovat, není to dobré a vztahy to nakonec spí? ničí ne? posiluje.

Souhlas. Ale já myslím, ?e určitá dávka sobectví je na místě. Čtu teď autobiografii Jarmily Loukotkové, ta paní mě hrozně baví, při některých jejích my?lenkách a názorech se úplně tetelím, jak jsou toto?né s mými. A zrovna včera jsem četla takový kousek, který se týkal toho ?enského sebeobětování. Naprosto přesné a výsti?né. Jestli si mohu dovolit ocitovat (autorka vypráví o své babičce):

"...podědila jsem po ní i sklon k umění: měla vynikající soprán, učila se opernímu zpěvu a čekala ji slu?ná pěvěcká kariéra, poněvad? měla být právě anga?ována do ND. Místo Figarovy svatby se konala její svatba s dědečkem, povolánmím typografem a povahou podivínem; ten nedovolil, aby měl za ?enu "komediantku", a tak se z babičky stala prodaná nevěsta, místo zpívání árií válela nudle v čin?áku na Smíchově a kololaturu si dal leda nad degutantními plínami: povila? tři dal?í podivíny. Čili obětovala se. Poslu?ností "řádné ?eny a matky" k vlastní zkáze - to? heslo (a dosud!) naparovačné mu?ské čeládky. U? samo spojení "?ena a matka" obsahuje ?amanské zaklínadlo, přímo vydírání - a pod plá?tíkem úcty a holdu skrývá degradaci."

Nevystihla bych to lépe.

Samotko, dík. Někam si to opí?u a pak nejlépe přečtu. Jinak Loukotková je skvělá - tu paní obdivuji.
Smutné to....ne, ?e bych opovrhovala mateřstvím, je to krásná věc a jednou bych taky chtěla být máma, ale často je to velice snadná příle?itost k ovládání ?eny. Bohu?el.

Nutno dodat, ?e Loukotková si pořídila dceru. :-) Nechtěla bych dopadnout tak, jak zmiňuje, obětovat se rozhodně nehodlám. Ono lze skloubit vlastní ?ivot s dítětem, ani? by se člověk obětoval, ale jde to tě?ko. Mám toti? pocit, ?e společnost k tomu obětování ?enu určitým způsobem tlačí. Zrovna dneska jsem četla rozhovor s Lucií Borhyovou (ne ?e bych z ní byla odvařená), která se vrací na obrazovky a u? jí redaktorka mírně předhazovala, jak mů?e opou?tět své malé dítě kvůli práci.

Já myslím, ?e tady to není ani o obětování jako o kompromisech - samozřejmě, ?e člověk musí některé věci přehodnotit a upravit, kdy? si pořídí dítě, ale zároveň si nemyslím, ?e se jich automaticky musí vzdát - ostatně prostředí, kde rodiče necestují, nemají radost ze ?ivota apod. je pro výchovu dítěte hrozné. Mo?ná, ?e u? rodina nepojede hned v létě na Korsiku ale do Chorvatska nebo na Moravu na kola a máma bude první léta dítěte dělat na půl úvazku (případně vůbec) pokud uzná za vhodné, ale pořád by tam nějaká ta seberealizace, hodně radosti a péče o sebe být mělo.

Jinak nám se rodiče věnovali hodně, resp. tak do mých 13 let, pak při?li problémy (a já ten úbytek aktivit tě?ce nesla a dodnes na to nerada vzpomínám), ale furt mám přístup k ?ivotu asi jiný (by? teď často nadávám) ne? ti, u kterých rodiče toto nepěstovali.

Nicméně obětovat v?echny své radosti i osobnost kvůli tomu, ?e se vdám, pokládám za velmi nezdravé....i kdy? nepochybuji, ?e i teď se to v civilizovaných zemích i Čechách praktikuje.

Ale i druhý názor - nedávno jsem četla nějaký cestopisný článek z Indie a tam autorka popisovala, ?e tamní ?eny v sobě mají velký klid, by? vlastně ?ijí hlavně pro rodinu a dobré postavení mají buď jako úplné děti, nebo staré respektované ?eny - ony na to říkaly, ?e my tady na Západě v sobě máme hodně napětí, kde?to ony berou věci, v?echny bolesti i radosti, tak jak přijdou. My se to sna?íme mermomocí zvrátit. Samozřejmě to nejde brát do extrému, jedná se přece jen o rozdílné kultury, ale jsou to určitě zajímavá slova.

Jinak - být na místě Borhyové, jdu taky. Práce nenáročná (i časově) a dobře hodnocená. Tak kde je problém? ?e odpoledne ulo?í dítě, beztak k spánku a jde si připravit a odmoterovat zprávy? Lidi rýpou....a je jim houby do toho. 7500 mateřské je malá suma, neapeluji na to, aby se zvý?ila, to vůbec, kde by na to stát bral...nicméně jsem pro to, aby se třeba rozvíjel systém polovičních úvazků apod. Ale to je je?tě asi dlouhá cesta a myslím, ?e x českých ?en proti tomu bude protestovat. Pokládám se za vlastenku, ale nedávno jsme se s kamarádkou shodly, ?e tohle u? je v mentalitě. U některých.

odmoderovat, pí?u jak čuně