Včera jsem měla takový ten den neden... Tak jsem ?áhla po této knize.... kdysi jsem tu někde četla, ?e jste dlouho zva?ovala zda vůbec vydat tento druhý díl, tak je?tě ?e se tak stalo, proto?e to je tak neskutečně nádherná a skutečná kní?ka a? mi z toho mrazí po zádech.
Četla jsem ji u? snad po desáté, ale zas jsem neustále ronila slzy...
Nela byla tak statečná holka, s kterou se osud nemazlil.
Chudák Tomík, několikrát jsem ho oplakala, doufám, ?e se u? na něj brzy usměje ?těstí a zas "vyměkne" a zapomene na Nelu... proto?e ta neodmyslitelně patří k Ondrovi, ti jsou si naprosto souzení, úplně jsem cítila tu elektřina, která z nich jiskřila při ka?dém setkání.
Paní Kobkouvá mi místy připomínala paní Langovou, myslím, ?e si Nela "lep?í" tchyni ani přát nemohla a bude u? jen v?dy ??astná...
Je "hrozné" jak celý den o této knize přemý?lím a říkám si co by kdyby....