Milá Mi?ulko,díky za krásný příspěvek.To je prima,?e tě moje kniha tolik oslovila!S Blí?enci se to má tak,?e jsem je začala psát ve svých 13 letech (k prvnímu dílu mě inspirovaly vlastní zá?itky z letního tábora ;-) ),no a Blí?enci se mnou za ty roky,ne? vy?li kni?ně,vlastně vyrostli.Tak?e se v jejich osudech zobrazovalo v?echno mo?né.Dostávám spoustu dopisů od čtenářek,které mi pí?í,?e je to příběh jako by o nich (ačkoli je samozřejmě neznám :-) ),?e něco velmi podobného pro?ily... Tak?e je to vlastně skutečný román.

WAU...já nemam slov...Tak?e...to co tam na tom táboře pro?ila Eva s Dickem,jste pro?ila i Vy???Ani nevíte jak vám teď závidim:o)V rámci mo?ností:o)...A pak teda ta svatba,Deri,Anetka a vyhnání z baráku...-to u? byla fantazie???

S vět?inou mých knih se to má tak,?e jsou v nich pravé určté konkrétní zá?itky a události,které se staly-mně,mým kamarádkám,známým, mým čtenářkám, mým dětem... Sama bych to pro?ít nestihla :-).Nestalo se to jedné osobě a tak,jak popisuji,to u? je román,který musí mít v?echny nále?itosti-zápletky,gradaci napětí,rozuzlení... Tak?e k mé první knize mě inspirovaly zá?itky z letního tábora,kde jsme vyfasovali naprosto skvělého instruktora,do kterého se zamilovaly snad v?echny holky z tábora... Spousta těch jednotlivých příhod je pravých,ale neznamená to,?e já jsem Eva,to opravdu ne,tudí? ani její osudy v dal?ích dílech nejsou autobiografické! To s tím předčasným otěhotněním se stalo kamarádce,kluka měla na vojně a doma to její táta nemohl spolknout,tak?e si fakt u?ila... Ale zase,třetí díl není podle ní,jen některé motivy!

Achá...u? chápu...zas tak dlouho mi to netrvalo,ne?! Koukám,?e jste měla velmi zajímavé dospívání...:o)

Ale jo,nestě?uji si :-) Jen to moc rychle uteklo,no tak teď o tom aspoň pí?u :-))

A jestli se mů?u zeptat...-měla jste rodiče...jako...,kteří Vám v?echno zakazovali,nebo naopak??

Dneska,kdy? se na to dívám s odstupem,tak mi zakazovali jenom tak v normálu,ale tehdy mi připadalo,?e kdy? mě nechtějí pustit v ?estnácti na čundr,?e mě bůhví jak omezují :-). Přitom krom toho čundru mi tak nějak dovolili v?echno.Na druhou stranu ale musím říct,?e jsem toho nijak nezneu?ívala a ?e jsem ani moc nevyváděla :-)

Tak to jste se měla.... Já se teda na čundr nechystám...Já...se jaksi necejtim..kdybych měla odjet z domova...Po tom,co jsem byla asi v 10 v lázních,kde jsem neměla daleko k zbláznění...U?...nikam nechci....Ono taky ale jde o to,s kým....Třeba tim,jak nekončí na -íček...to bych si dala říct...ale mamča by asi umřela strachy...
A...v kolika jste vydala svou první kní?ku???A co na to říkali rodiče..?e se z Vás stala spisovatelka...a je?tě ke v?emu takhle skvělá???

Romány jsem začala psát ve 13 letech,ale první kní?ka mi vy?la teprve v 27,a to po revoluci.Nebýt revoluce,dodnes bych si psala jen tak do ?uplíku. V těch dobách,kdy jsem psala jen jako pro svůj koníček,byli rodiče spí? proti,říkali mi,?e se mám rad?i učit nebo dělat něco u?itečněj?ího :) Dneska u? je to samozřejmě v?echno jinak a jsou na mě py?ní (a u? si ani nepamatují,?e mi tenkrát,hlavně v dobách střední ?koly,psaní zakazovali a já psala tajně,se?it schovaný pod atlasem... :-)) a předstírala učení...)