Já slzela u několika míst - např. v momentě, kdy se Ellinka poprvé na Moniku usměje... :) Samozřejmě i tam, kde se Miki prvně dotkne Emčiny ručičky nebo jak si vezme obě dcery k sobě do postele... Z toho mě mrazí je?tě teď, dokonce se mi o tom po včerej?ím přečtení i zdálo. Navíc jsem si dnes psala na skypu s dvěma budoucími maminkami, co? ve mně to zvlá?tní rozpolo?ení je?tě prohloubilo..... :)

Přesně...taky se mi hrozně líbilo, ?e po porodu pro ní holčičky znamenaly v?echno:):)Oproti tomu, co cítila před porodem:)Vá?ně skvělá kní?ka....:)

Díky, Adélo, potě?ilo! Ta cesta ale byla slo?itěj?í, nezlomila se okam?itě po porodu, Monča k tomu "dozrála" :-)