Milá Lenko, předem se omlouvám za určitě hodně dlouhý příspěvěk, ale chvála se snad bude číst dobře:-).
Koneckonců musím to svoje nejvy??í hodnocení nějak vysvětlit.
Kdy? se podívám na celou trilogii, tak po jedničce bych dvojku nepotřebovala, po dvojce jsem ale trojku rozhodně chtěla, jsem ráda, ?e jste se k ní rozhodla.
K hlavním hrdinům jsem nikdy neměla nějaký zvlá?tní vztah, co? u knih vět?inou i vítám, proto?e, pokud si je hodně oblíbím, tak pak bývám ne??astná, kdy? se příběh nevyvíjí tak, jak já bych chtěla:-).
Tak?e třeba Miki mi v trojce vlastně ani sympatický nijak nebyl. Co? ale vůbec nevadí, proto?e nejdůle?itěj?í pro mě bylo to, ?e se choval uvěřitelně, přesvědčivě, zcela v mezích charakteru, jaký jste načrtla v předchozích dílech.
Popis Moničina psychického rozpolo?ení mě úplně dostal. Zajímavé je, ?e Nela byla objektivně v daleko hor?í situaci a já se přitom ve dvojce zabývala spí? Tomá?em a jeho neopětovanou láskou, ne? jejím těhotenstvím. Vůbec nechápu proč, proto?e Nela je mi určitě sympatičtěj?í ne? Monika... Tak?e předev?ím díky tomu, ?e jsem mohla Monice nahlédnout do hlavy, dávám za sebe nejvy??í hodnocení.
Zaujala mě poměrně vysoká Moničina sebereflexe ke konci knihy, předev?ím v okam?iku, kdy Miki vypnul telefon a ona si uvědomila, ?e přesně tak se vůči němu chovala dříve ona. Myslím, ?e teď u? bych si něco podobného dokázala přiznat (a to si prosím pořád stojím za tím, ?e Monika měla o dost víc důvodů ?árlit ne? Miki), ale kdy? si vzpomenu na sebe ve věku 19 let, myslím, ?e bych takového uva?ování schopná nebyla.
Dal?í, co hodně vítám, je dota?ení příběhů vedlej?ích charakterů, často směrem, který nečekám. Hlavně u Gábiny, rovně? jsem byla překvapená, ?e nedodělala ?kolu, zvlá?? kdy? měla děti dost daleko od sebe (zpočátku jsem si říkala, ?e ten věkový rozdíl obou holčiček je právě proto, ?e kdy? u? měla zázemí s Jirkou, tak nejprve dostudovala ne? bylo druhé dítě). Ale to se mi právě líbí, ?e se postavy nechovají tak, já si představuju a očekávám, koneckonců jsem s tím konfrontovaná ka?dý den:-).
Podařilo se vám "vnutit" mi nové nejoblíbeněj?í ?enské jméno, Zuzana - po Zuzce z Devátého nebe mi samozřejmě byla sympatická i zdej?í Zuzka, Moničin poklad:-).
V jednom dřívěj?ím příspěvku, na který jsem tehdy ale nechtěla reagovat, jsem četla, ?e kní?ka působila zastarale, nebo něco na ten způsob. Přiznám se, ?e si myslím pravý opak. Moderněji pojatou knihu o ře?ení předčasného těhotenství si tě?ko dovedu představit. Zastaralost na mě naopak velmi silně vanula z Mikiho promluvy o tom, co rozhodně nehodlá udělat. Pokud by se s Monikou vydali po jím načrtnutné cestě a on ?el manuálně pracovat, pak bych já mluvila o zastaralém příběhu.
No a na závěr velký dík za jednu mladou maminku v nemocnici, nemohla byste o ní je?tě někde něco napsat?:-) Jak mě kdysi dostal návrat Martiny a Rika, tak tohle u mě jasně vede.
Ka?dopádně přeju, a? se vám pí?e pořád stejně dobře a se stejnými výsledky.
Konec vysílání.