Pro vkládání příspěvků se musíte nejdříve přihlásit.
Moc krásná kní?ka, ale...
26. 01. 2010 11:00
Od: zuzi
Dobrý den paní Lenko,
právě jsem dočetla celou triologii ?eptaček a Po?teptej do větru je opravdu moc krásná kniha.
V ka?dé z těch knih se Miky i Monika změní, ovlivní to nějaká jejich ?ivotní situace. Co? se mi stra?ně moc líbí. Taky se mi líbí, jak se Monika celé těhotenství bojí té velké změny, a? se miminka narodí. A také to, jak je opečovává a stará se o ně, úplně normálně, automaticky, i kdy? se toho tak bála.
Přece jen se přiznám, ?e mi ta kniha úplně nevlezla pod nehty. Ne, ?e by byla ?patná, to ani náhodou! Ale prostě Moniku potká tak velká ?ivotní změna, ?e jsem jí nedokázala pochopit. Je mi u? dost na to, abych si uvědomila, ?e ta obrovská změna s dítětem přijde, ale taky málo, abych jí dokázala pochopit. A řekla bych, ?e to nedoká?e pořádně pochopit nikdo, kdo neza?il. U? se tě?ím, a? se do ní pořádně zakousnu za pár let a vstřebám se v?ím v?udy.
Jinak se mi je?tě líbí, ?e kniha nekončí pár dní po narození miminek, jak to bylo s Nelou i Evou, tam mi ta část s dětmi moc chyběla.
Ale mám 2 dotazy. První - celé první dva díly jsem napnutě očekávala, co se narodí Kikině? Bohu?el, zvědavost nebalo ukojena. Opravdu si pořídila ?těňata s Eviným labradorem? :)
A druhý. Přiznám se, ?e mě opravdu velmi překvapilo, ?e má Monika hodné děti. Podle toho, jak se stra?ně nervovala celý první trimestr, jsem spí? očekávala, ?e budou děti uplakané, jako Evina holčička v Blí?encích. Opravu je mo?né, ?e by se vynervované matce narodily takhle klidné děti? Znáte někoho, komu se to stalo? (Není to ironické, jen se ptám, proto?e mě to opravdu zajímá).
Dějkuji za odpověď a přeji nádherný lednový den.:)
právě jsem dočetla celou triologii ?eptaček a Po?teptej do větru je opravdu moc krásná kniha.
V ka?dé z těch knih se Miky i Monika změní, ovlivní to nějaká jejich ?ivotní situace. Co? se mi stra?ně moc líbí. Taky se mi líbí, jak se Monika celé těhotenství bojí té velké změny, a? se miminka narodí. A také to, jak je opečovává a stará se o ně, úplně normálně, automaticky, i kdy? se toho tak bála.
Přece jen se přiznám, ?e mi ta kniha úplně nevlezla pod nehty. Ne, ?e by byla ?patná, to ani náhodou! Ale prostě Moniku potká tak velká ?ivotní změna, ?e jsem jí nedokázala pochopit. Je mi u? dost na to, abych si uvědomila, ?e ta obrovská změna s dítětem přijde, ale taky málo, abych jí dokázala pochopit. A řekla bych, ?e to nedoká?e pořádně pochopit nikdo, kdo neza?il. U? se tě?ím, a? se do ní pořádně zakousnu za pár let a vstřebám se v?ím v?udy.
Jinak se mi je?tě líbí, ?e kniha nekončí pár dní po narození miminek, jak to bylo s Nelou i Evou, tam mi ta část s dětmi moc chyběla.
Ale mám 2 dotazy. První - celé první dva díly jsem napnutě očekávala, co se narodí Kikině? Bohu?el, zvědavost nebalo ukojena. Opravdu si pořídila ?těňata s Eviným labradorem? :)
A druhý. Přiznám se, ?e mě opravdu velmi překvapilo, ?e má Monika hodné děti. Podle toho, jak se stra?ně nervovala celý první trimestr, jsem spí? očekávala, ?e budou děti uplakané, jako Evina holčička v Blí?encích. Opravu je mo?né, ?e by se vynervované matce narodily takhle klidné děti? Znáte někoho, komu se to stalo? (Není to ironické, jen se ptám, proto?e mě to opravdu zajímá).
Dějkuji za odpověď a přeji nádherný lednový den.:)
26. 01. 2010 12:53
Od: Lenka Lanczová
Milá Zuzko, díky za dlouhý příspěvek a pěknou pochvalu, potě?ila. Prima, ?e se ti Po?eptej líbilo, no a to, ?e u tebe neobsadí pomyslnou první příčku hitparády, vůbec nevadí, kní?ek je 54, nemohou tam být v?echny :-) Hlavní věc, ?e přinesla ten správný relax a pohodu při čtení.
A k těm dotazům: 1) Kikině se narodila ?těňátka :-)) Ne, vá?ně, to skutečně v kní?ce nikde není řečeno, co to bylo zač, co z nich vyrostlo ani kolik jich bylo. To jsem tak nějak vypustila jako nedůle?ité, tak?e se omlouvám - a je to holt na čtenářích, jaká ?těňátka si tam dosadí .-). 2) Proč myslí?, ?e měla Monča nějak zvlá?? hodné děti? Ví? co, zvládala to proto, ?e na ně nebyla sama, v tomhle to měla mnohem lehčí ne? bě?né mamky na mateřské, které jsou s miminkem vět?inu dne samy, ne? se vrátí man?el z práce. Monika si dál chodila do ?koly a za sebou měla maminku na mateřské plus o?etřovatelku, chůvu, tak?e její podíl nebyl zdaleka takový, jako by tomu bylo v normálních případech. Prvních ?est týdnů bylo i pro ni krutých, v?ak tam sama říká, ?e je permanentně nevyspalá, ?e kdy? nebrečí jedna holčička, brečí druhá, vzbudí tu první a tak stále dokola. Ono je asi normální se předem obávat, jak se to zvládne (u ka?dé mamky, já se taky bála miminko vykoupat i přebalit, abych mu nějak neublí?ila .-) ), ale to tak nějak přejde do krve, nebo nevím, jak to vysvětlit. V?echno se dá naučit a tohle je v podstatě mateřský pud starý jako samo lidstvo, bez toho bychom nepře?ili :-) Je?tě k hodným a uplakaným dětem. Já osobně jsem se v těhotenství nenervovala, naopak, tě?ila jsem se a u?ívala si to, měla jsem pocit, ?e jsem naspaná na měsíce dopředu (takový omyl! :D), a obě děti byly uřvané, se synem jsem se nevyspala tři měsíce, v?ichni mě utě?ovali, ?e to je proto, ?e kluci víc trpí, pak jsem měla dceru - a ta řvala měsíce čtyři .-) Přitom znám mamky, jejich děti spí celou noc (a ne jak já k nim vstávala co dvě hodiny kolik měsíců v kuse). Takovým maminám jsem v?dycky záviděla a závidím dodnes. Ono je to asi individuální. Měj se hezky a určitě se ke kní?ce vra? po nějaké době, vychutná? si ji víc - zvlá?? a? bude? mít vlastní mimčo.
A k těm dotazům: 1) Kikině se narodila ?těňátka :-)) Ne, vá?ně, to skutečně v kní?ce nikde není řečeno, co to bylo zač, co z nich vyrostlo ani kolik jich bylo. To jsem tak nějak vypustila jako nedůle?ité, tak?e se omlouvám - a je to holt na čtenářích, jaká ?těňátka si tam dosadí .-). 2) Proč myslí?, ?e měla Monča nějak zvlá?? hodné děti? Ví? co, zvládala to proto, ?e na ně nebyla sama, v tomhle to měla mnohem lehčí ne? bě?né mamky na mateřské, které jsou s miminkem vět?inu dne samy, ne? se vrátí man?el z práce. Monika si dál chodila do ?koly a za sebou měla maminku na mateřské plus o?etřovatelku, chůvu, tak?e její podíl nebyl zdaleka takový, jako by tomu bylo v normálních případech. Prvních ?est týdnů bylo i pro ni krutých, v?ak tam sama říká, ?e je permanentně nevyspalá, ?e kdy? nebrečí jedna holčička, brečí druhá, vzbudí tu první a tak stále dokola. Ono je asi normální se předem obávat, jak se to zvládne (u ka?dé mamky, já se taky bála miminko vykoupat i přebalit, abych mu nějak neublí?ila .-) ), ale to tak nějak přejde do krve, nebo nevím, jak to vysvětlit. V?echno se dá naučit a tohle je v podstatě mateřský pud starý jako samo lidstvo, bez toho bychom nepře?ili :-) Je?tě k hodným a uplakaným dětem. Já osobně jsem se v těhotenství nenervovala, naopak, tě?ila jsem se a u?ívala si to, měla jsem pocit, ?e jsem naspaná na měsíce dopředu (takový omyl! :D), a obě děti byly uřvané, se synem jsem se nevyspala tři měsíce, v?ichni mě utě?ovali, ?e to je proto, ?e kluci víc trpí, pak jsem měla dceru - a ta řvala měsíce čtyři .-) Přitom znám mamky, jejich děti spí celou noc (a ne jak já k nim vstávala co dvě hodiny kolik měsíců v kuse). Takovým maminám jsem v?dycky záviděla a závidím dodnes. Ono je to asi individuální. Měj se hezky a určitě se ke kní?ce vra? po nějaké době, vychutná? si ji víc - zvlá?? a? bude? mít vlastní mimčo.
Hodnotit knihu může pouze přihlášený uživatel.
Pokud se tu trošku ztrácíte a chcete se dozvědět, kde co najdete, pomůže vám mapa stránek.